Kauza únosu syna Andreje Babiše na Krym zahýbala českou politickou scénou a ignorovat ji nemohly ani deníky z vydavatelství Mafra, které spadá do holdingu Agrofert. Důležitou součástí legendárních Lidových novin je jejich komentátorské oddělení, a tak jsme se podívali na několik názorových článků, které vyšly od 14. listopadu, tedy poté, co server Seznam Zprávy uveřejnil zlomovou reportáž.
[ctete postid=“220378″ title=“Pavel Šafr: Obrana před Babišem a příběh českých médií v nové knize“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/11/45526126_516973565444289_5353478040686952448_n-385×230.jpg“ excerpt=“V těchto dnech vychází kniha OBRANA PŘED BABIŠEM, v níž Pavel Šafr v rozhovoru s “ permalink=“http://forum24.cz/pavel-safr-obrana-pred-babisem-a-pribeh-ceskych-medii-v-nove-knize/“]220378[/ctete]
Začněme tím nejčerstvějším: V sobotních LN (tedy 24. 11.) vyšel text Jana Macháčka, Babišova blízkého spolupracovníka a zároveň šéfa Institutu pro politiku a společnost, což je takový think tank hnutí ANO. Macháček svůj text vydává za zamyšlení nad fake news a nad silou sociálních sítí.
Avšak citujme nejdůležitější odstavec: „Člověka zarazí, kolik zastánců liberální demokracie v posledních dnech šířilo odpudivé dezinformace stěží uvěřitelnou měrou. Stovky lidí s vysokoškolským vzděláním bylo ochotno na Facebooku sdílet, že Andrej Babiš nechal zapálit Národní ústav duševního zdraví, aby se zbavil důkazů. Podle mnohých dalších tisíců lajkujících nařídil Babiš Cyrilu Höschlovi, aby se zastal psychiatričky Protopopové, protože jinak by vláda odřízla Höschla od státních peněz. (…) Další jsou přesvědčeni, že Andreji Babišovi mladšímu píchali na Krymu injekce, aby se jeho stav zhoršil. Jeho fotky z Krymu jsou fotomontáž. Nějaký psycholog na Facebooku tvrdí (a všichni to sdílí), že schizofrenii lze dostat pouze do 28 let. Též je prý jasné, že Babiš pohrozil své bývalé manželce „odříznutím od peněz“, a samozřejmě je už teď jasné, kdo zabil Mrázka.“
Cílem pana Macháčka bylo jediné: Udělat z těch, kterým vadí chování Andreje Babiše a jeho skandál, šiřitele fake news, hysteriky, kteří šíří lži a přehnané hlouposti, aby se ho zbavili. Netuší, že stačí uveřejňovat prostá fakta, ta jsou totiž sama o sobě alarmující dostatečně.
Kamberský „analyzoval“
Velmi snaživý byl jako vždy komentátor Petr Kamberský. Ve svém textu z 22. 11. rozebírá video Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka tak, aby působil jako nezávislý pozorovatel, ovšem cílem tohoto textu je prostě a jednoduše oba novináře znevěrohodnit a co nejvíce zjemnit skandálnost celé věci. „Celé video vede jedním směrem, k jednomu vyznění. Soustavně a důsledně ignoruje všechny možné odbočky, které by kýžený obrázek „premiér nechal zfalšovat zdravotní zprávu a spolupodílel se na únosu svého syna“ zpochybnily,“ píše například Kamberský.
Komentátor reportáž důsledně nazývá „dokumentární detektivkou“ nebo „emotivní detektivkou“, prostě a jednoduše tak, aby vyzdvihl spekulace a nešvary videa. A hlavně spekuluje o tom, že Babiš mladší nebo jeho matka věděli, že reportéři za nimi přijedou. No řekněte, nehodila by se taková věc panu premiérovi? Jistěže ano. „Také se můžeme ptát, odkud našli přesnou adresu. O pobytu Andreje Babiše mladšího věděl jeho otec, jeho obhájci, policie a… samozřejmě sám Andrej Babiš mladší. Zní to jako divoká hypotéza a je to divoká hypotéza. Ale proč nemá junior rozostřený obličej, proč nikdy během rozhovoru nezavřel dveře, proč Kubík říká „s lidmi, se kterými byste rád mluvil,“ proč Slonková říká „poslal sem mail, že chce mluvit“ a proč štáb nemůže čekat do druhého dne, když do pátrání už tolik investoval?“ přemýšlí Kamberský v Lidovkách.
V textu z 19. 11. ten stejný Kamberský, který se asi považuje za jakousi „součást pražské kavárny“, píše o tom, že „mnozí z nás nesou nelibě, že prezidentem není Václav Havel a v čele vlády nesedí Václav Klaus a že nás oba nevedou na Západ“, ovšem upozorňuje na zásadní věc: v roce 1989 se prý zvonilo klíči právě proto, aby zemi mohli vládnout třeba Zeman s Babišem. Jinak řečeno – protesty nemají smysl, tohle je demokracie.
Také 15. 11. se Kamberský věnoval rozebírání toho „nejasného“ videa. V něm objevil jeden problém – to, že Babiš neviděl jako nebezpečné, že jeho syn jede na Krym. Ostatní je ale nejasné, Babišovi ml. nemusíme vůbec věřit, může trpět bludy a s tím únosem je to také takové přehnané. „Je to fascinující zážitek. Jedna reportáž, která nepřinesla žádná tvrdá fakta, žádný důkaz, žádný dokument, jen skrytou kamerou natočeného nemocného člověka, vede k tomu, že ústavní špičky řeší osud české vlády. Kdo by nechtěl takovou moc? Kdo by nechtěl být novinářem?“ píše Babišův komentátor.
Tím se dostáváme k inkriminovanému vydání Lidovek ze 14. 11., tedy hned po vypuknutí aféry Krym. A už tehdy byl Kamberský kozistentní a vyvážený. Buď jsou hyeny novináři, nebo Babiš. Odpověď ale podle redaktora neznáme, a proto: „Doufejme jen, že policie, státní zástupci a důvěryhodní psychiatři vnesou do případu co nejrychleji jasno. Protože v prvním případě by měl navždy zalézt do kanálu Andrej Babiš. V případě druhém by se měli odebrat tamtéž kolegové Sabina Slonková s Jiřím Kubíkem.“
Zvěřina pochyboval
Jedním ze zaměstnanců Lidových novin je také Martin Zvěřina. Ten 19. 11. tak nějak shodil hlasování o nedůvěře vládě. Opozice chtěla podle komentátora po ČSSD, aby byla odpovědná za pád vlády – jenomže opomněl, že bez sociálních demokratů neexistuje pro vyslovení nedůvěry dostatek hlasů. „Je neoddiskutovatelné, že se samotná opozice k žádné odpovědnosti znát nechce: vládu má za ni shodit ČSSD a premiéra vyměnit bouřící se ANO ve spolupráci s prezidentem,“ myslí si Zvěřina.
Výše jmenovaný novinář ovšem napsal něco i o senátu, který vyzval majitele novin, v nichž je Zvěřina zaměstnán, k odstoupení. „Ano, horní komora parlamentu se může usnést na čemkoli, třeba na tom, že voda teče do kopce. Avšak na realitě to nezmění vůbec nic,“ napsal komentátor 16. 11. Také senát by podle něj měl naznačit nějaký „plán B“. Pomyšlení, že symbolické odsouzení premiéra kvůli jeho skandálu je normálním a civilizovaným postupem, je Zvěřinovi zjevně cizí.
V posledním Zvěřinově textu, kterému se věnujeme (ze 14. 11.), citujme pouze závěr: „Dnes totiž část politické elity pracuje podle náramně jednoduchého receptu: za všechno špatné může Babiš, ten estébák (jako by byl jediný a nejdůležitější v socialistickém Československu) a oni stojí na straně demokracie, pravdy a dobra. Kdo pochybuješ, jsi zaprodanec. Andreje Babiše se jeho političtí soupeři mohou zbavit jediným spolehlivým způsobem, buďto jej porazí ve volbách, anebo sestaví sněmovní většinu bez něj.“ Komentáře netřeba.
Moudra z Lidovek
Babišovým problémům se nevyhýbali autoři Posledního slova, jelikož jim, jak známo, nikdo nenařizuje, co mají psát, takže se nebojí. Tomáš Baldýnský se 14. 11. nebál zeptat, jaký je vlastně Babiš otec, že poslal svého nemocného syna na Krym. Ze skandálu je smutný, ač ho doposud Čapí hnízdo moc nezajímalo. Proč? „Lidí, kteří něco na někoho napsali, aby měli výhodu, musí být statisíce, historicky jistě i miliony.“
Tím neostudnějším ale do Posledního slova přispěl Jiří Hanák, kterého těžko překonávají i ty nejtěžší váhy z Babišova holdingu. Jen považte – kromě toho, že pochválil ČSSD za to, že podržela vládu, 24. 11. napsal: „Někdo z policie „hodil cunt“ novinářské přepadovce o pobytu Babiše juniora, ta jej „objevila“ a s mírně blábolícím schizofrenikem utajenou kamerou natočila jeho story, jak byl vlastním otcem unesen, aby proti němu nemohl vypovídat. Byl to únos všech únosů futrál. O juniorovi policie celou dobu věděla, unesený s ní dokonce mailoval, měsíc byl bez hlídače a dokonce si nabrnkl dívku. Poté si zajel na Slovensko za matkou a spolu odjeli do Švýcarska, jehož jsou občany. Čtenář nechť nekroutí hlavou ani nad prací přepadovky, ani nad podivným únosem. Jsme přece v Česku. Konečně, ani novinářský syndikát neshledal nic špatného na výslechu schizofrenika. Jsem rád, že nejsem členem této organizace.“
Řekněme panu Hanákovi tolik – nemohl by být členem žádné novinářské organizace, jelikož není novinář, ale člen holdingu, který přesně pasuje do snů Marka Prchala o tom, jak si zařídit intelektuální krytí pro všechno to, co se v České republice děje.
Ozvěny z Ruska
A nakonec se věnujme člověku, který do Lidových novin přispívá pravidelně (u toho je velmi zarážející, že to nevadilo Petře Procházkové, která z LN nedávno odešla z jiných důvodů), Janu Schneiderovi, jinak oblíbenci Parlamentních listů. Svou úvahu premiérovu listu věnoval 19. 11.
Shrňme si ji: Podle Schneidera je hrůza, že se 17. listopad jmenuje Den boje za svobodu a demokracii. Je strašné vyhazovat květiny těch, s nimiž nesouhlasíme. „Do života společnosti začínají stále silněji promlouvat kádrováci a politruci, aktivističtí novináři už zase sestavují seznamy „jinak myslících“. Je velmi smutné zažívat normalizaci podruhé v životě. Tehdy se většinově dav zarovnával doleva, nyní zase doprava. Proto člověk, snažící se držet důstojnou životní linii, byl onehdá „pravičák“ a nyní, aniž by změnil kurz, je zase pro ty přeběhlíky „levičákem“. Nadávky a způsoby dehonastace jsou ale tytéž. To je jeden z příznaků blížící se krize,“ píše proruský myslitel Schneider.
A aby bylo jasno: Schneider označuje známý fakt, že Babiš byl agentem StB, za „cílenou dezinformaci“ (této věci se věnoval již několikrát, ač se naprosto mýlí). Potvrzuje to rozjetou kampaň proti Babišovi, která pokračovala: “
Pak následovalo předvolebně zahájené trestní stíhání premiéra, které však stojí a padá s důkazem neformálních vazeb, jimiž velká firma údajně ovládala malou, což mohlo být doloženo pouze svědecky. Tak došlo k předsvátečnímu osočení, že premiér ukryl na Krym svého nemocného syna, aby nebyl policií vyslýchán (ten je přitom v postavení obviněného a může na svou obhajobu říkat, cokoliv se mu zamane). Různí „odborníci“ na tajné služby jsou přesvědčeni, že se to nemohlo obejít bez pomoci těch ruských, což by prý činilo premiéra vydíratelným. Ve skutečnosti však premiér není vydíratelný ruskými tajnými službami, ale je vydírán českými politiky a novináři, kteří k tomu ještě bouří veřejnost,“ píše Schneider. Ano, sluhové Ruska vědí asi nejlépe, kdo může být Ruskem vydíratelný.. Aspoň máme jasno a pomohly nám v tom noviny předsedy vlády.
P. S. Pokud jste čekali, že se k tak zásadní aféře vyjádří šéfredaktor listu István Léko, nestalo se tak. Osobní přítel Andreje Babiše ví, jak se má chovat.
