Strana českých sociálních demokratů byla založena v roce 1878 v břevnovském hostinci U Kaštanu. Chodby Lidového domu dodnes zdobí fotografie slavných funkcionářů, kteří se za bezmála století a půl zapsali do české historie. V demokratických dobách patřili sociální demokraté k hlavním obhájcům zájmů znevýhodněných a nízkomajetkových skupin obyvatel. Po dnešním volebním debaklu to ale vypadá, že proletariát definitivně zakotvil u jiných guru. Lidový dům už není domem lidu. Ten uvěřil populistickému oligarchovi a xenofobnímu alarmistovi.

Hledat logiku za odvrácením se od strany, která není bezchybná, která ale zároveň naprosto autenticky reprezentuje zájmy zmíněných skupin, je opravdu zbytečné. Žádnou bychom nenašli. Obrovské množství Čechů sedlo na lep těm, kteří vykreslili soudobé Česko jako zkorumpovanou, neprosperující a ohroženou zemi. Fakt, že životní úroveň v České republice kontinuálně roste a že se poprvé v historii jako samostatný stát těšíme výhodám plynoucím ze západních spojenectví, byl zastíněn snůškou polopravd a regulérních lží.

Zašlo to tak daleko, že „obyčejní lidé“ chtějí za premiéra raději člověka, jehož otec se v 60. letech plazil po kolenou, aby jej vzala komunistická strana zpátky, namísto člověka, jehož otec bojoval v 50. letech za lepší pracovní podmínky dělníků navzdory výhrůžkám perzekuce. Svět se zbláznil. Češi se zbláznili.

FORUM 24 pro vás včera dění v sídle ČSSD po celé odpoledne monitorovalo. Na rozdíl od ostatních štábů byla média od politiků oddělena. Přesto rozpolcená atmosféra ze zákulisí sociální demokracie pronikla prostřednictvím několika výstupů politiků i mezi novináře.

S prvními výsledky, odvysílanými po druhé hodině Českou televizí, se mnozí sociální demokraté začali od obrazovek umístěných v prostorách restaurace Hybernia trousit ven. Z okruhu Mladých sociálních demokratů zaznívalo, že „se na to nemůžou dívat“. Špičky ČSSD na sebe nicméně nechaly čekat. Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek a premiér Bohuslav Sobotka přijeli až o půl čtvrté.

Mezitím poskytl sporé vyjádření médiím ministr vnitra a pověřený předseda strany Milan Chovanec. Plánovat stranický sjezd na příští rok začal už před příjezdem Zaorálka a Sobotky. Ve styku s novináři působil naprosto stoicky. Popel na hlavu za kampaň, která u voličů propadla a za kterou by slušná strana měla nést kolektivní odpovědnost, si začít sypat rozhodně nehodlal. Vyvození důsledků z krizového vývoje očekával od prvních minut od jiných.

Nesouhlas se zvolenou předvolební strategií v rozhovoru pro FORUM 24 vyjádřil také lídr ústecké kandidátky Jaroslav Foldyna. Výsledek označil za tragédii. Za fatálním neúspěchem podle něj stála neschopnost ČSSD akcentovat témata, která by u občanů rezonovala. Sociální demokraté podle něj nebyli schopní komunikovat směrem k voličům bezpečnostní témata, díky kterým uspělo SPD Tomia Okamury. Neefektivní byla strana ale také na svém vlastním písečku. Na Ústecku se podle Foldyny například výrazně ozývala kritika zneužívání sociálních dávek.

Do poměrně uvolněné atmosféry vnesl napětí až příchod Lubomíra Zaorálka. Lídr kandidátky Moravskoslezského kraje působil v zoufalé situaci adekvátně – zoufale. Vzhledem k tomu, že jsou spolu se Sobotkou z budoucího boje o předsednictví vyřazeni, nemusel bezprostředně po ohlášení prvních výsledků zahájit novou kampaň.

Co však může být pro Chovance v příštích týdnech a měsících problematické, je opozice přicházející z členské základny ČSSD. Zatímco pověřený předseda strany na tiskové konferenci odmítl vyloučit vstup do nové koalice s hnutím ANO, v kuloárech se směrem k této pozici ozývaly ostře kritické poznámky.

Pokud se ČSSD bude potácet ve vnitrostranické nejednotě i v budoucnu, může se se svou včera ztracenou rolí levicového hegemona české politické scény rozloučit definitivně. Andrej Babiš a Tomio Okamura jsou daleko těžší kalibry opozičníků, než na jaké byly tradiční strany zvyklé. Politická hra získala v posledních letech zcela nová pravidla. Pokud se chce sociální demokracie dožít a důstojně oslavit 150 let své existence v roce 2028, musejí milí přátelé a přítelkyně v boji za své ideje přidat.

Johana Kudrnová
Johana Kudrnová
Další články autora