Málokteré módní téma vyvolává takovou polaritu názorů jako právě dress code. Soubor pravidel striktně určujících, jaké oblečení je přípustné a jaké ne, má své zastánce i odpůrce. Jedni jej považují za společenskou normu a vyjádření úcty, podle druhých je dress code přežitkem potlačujícím osobní svobodu.

Dress code lze v zásadě rozdělit do dvou sfér, na pracovní a společenský. Pracovní dress code určuje zaměstnavatel, jenž má právo na stanovení požadavků k výkonu práce, které mohou směrnice o konkrétním způsobu oblékání zaměstnanců obsahovat a jejichž nedodržení může být důvodem k výpovědi. Společnosti vyžadující přesně daný styl oblékání pak mají svůj vlastní psaný kodex definující oděv, střih, barvy i materiál požadovaného oděvu, který je zaměstnanec povinen respektovat. Firemní dress code má pochopitelně své opodstatnění – společnosti spadající především do sféry advokacie, finančnictví či obchodu chtějí, aby zaměstnanec reprezentoval dobré jméno firmy, mimo jiné i svým vzhledem. Upravený člověk v dobře padnoucím formálním oblečení vzbuzuje dojem profesionality, důvěryhodnosti a spolehlivosti. Tedy přesně ty atributy, které jsou v pracovním životě klíčové.

Se společenským dress codem je to ovšem složitější. Je chápán jako soubor doporučení, jak se vhodně obléct pro určitou společenskou příležitost a jeho respektování je individuální záležitostí. Jedná se o otázku kultury, kultivovanosti a etikety. V dnešní době je téměř běžné chodit do divadla v džínech a svetru. Takto odění lidé už dávno nevzbuzují pozdvižení, jako tomu bývávalo kdysi. Dokonce ani na vysoce formálních společenských akcích dnes nevhodně oblečený člověk není z akce vykázán, vzpomeňme na Roberta Sedláčka ve fleecové mikině na slavnostním udílení státních vyznamenání. Ve společenském dress codu dochází v současnosti k jistému uvolňování. Ať už je důvodem lhostejnost, revolta, nárokování si osobní svobody nebo neznalost daného typu dress codu, faktem je, že je mnohdy vnímán jako určitý přežitek.

Vhodně zvoleným oděvem pro danou příležitost však nedáváme najevo pouze znalost pravidel etikety, ale i respekt a úctu k lidem kolem nás. Respektování pravidel dress codu je výrazem sociální inteligence i slušného chování. Pokud chceme, aby naše společnost nadále byla společností kulturní, založenou na slušnosti a vzájemné úctě, musíme k pravidlům dress codu přistupovat ne jako ke svazujícím nařízením, jež diktují, co smíme, a co ne, ale jako k prostředku, který kultivuje společnost a nás samotné.

Typy nejčastějších společenských dress codů, se kterými se můžeme setkat:

Black Tie = dresscode na vysoce formální společenské akce, muži volí černý smoking, ženy dlouhou večerní toaletu

Creative Black Tie = muži opět volí černý smoking, bílou košili mohou nahradit černou bez motýlka, ženy volí dlouhé společenské šaty, jsou dovoleny výrazné barvy i nápadité střihy, šaty mohou být nahrazeny dlouhou společenskou sukní s odpovídajícím topem

Semi-formal = pro muže znamená oblek tmavé barvy, pro ženy koktejlové šaty, pokud akce začíná po 18. hodině. V případě, že se akce koná přes den, oblek pro pány nemusí být tmavé barvy, dámy mohou koktejlové šaty nahradit společenským kostýmem

Coctail = jedná se o neformální společenskou akci. Muži mohou mít oblek bez kravaty, ženy koktejlové šaty, společenské kalhoty či sukni s topem, variantou může být i společenský overal