Který z kuřáků už si někdy nezapálil ve stresu či stavu smutku, aby mu bylo lépe? Podle lékařů je však právě tohle zásadní chyba. Cigareta nám náladu nezlepší, právě naopak.

Depresí podle dat Světové zdravotnické organizace aktuálně na celém světě trpí 615 milionů lidí, v Česku se s tou chorobou někdy v životě potýkalo nebo stále potýká až třetina z nás. Chorobně smutná nálada, jak se depresi někdy přezdívá, může zkrátit život až o dvacet let. A přitom by mnohým možná stačilo jediné – přestat kouřit.

Nedávno zveřejněné výsledky sedmileté studie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze totiž mluví jasně: kouření depresivní stavy výrazně zhoršuje. Nikotin totiž působí v mozku na takzvané nikotinové receptory a jejich prostřednictvím ovlivňuje uvolňování signálních látek – neurotransmiterů. A právě ty mají podíl na změnách nálady.
„Ve chvíli, kdy si zapálíte, vyplaví se hormon štěstí, dopamin,“ říká doktorka Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku, ale hned dodává, že stejně rychle jako se dopamin po cigaretě vyplaví, jeho hladina v organizmu vzápětí zase klesne. Pocit zdánlivého štěstí je tedy prchavý, vyvolává touhu po další cigaretě a začarovaný kruh se tak uzavírá.

To ale není všechno. Kouření také zrychluje metabolizmus, čímž dochází k rychlejšímu odbourávání léků, včetně psychofarmak, které pak nefungují, jak mají. A kromě toho se po cigaretě zrychlí srdeční akce a vyplaví stresové hormony, ale tím se z dlouhodobého pohledu vyčerpává energie potřebná ke zvládnutí stresu.

Platí přímá úměra, že čím více cigaret vykouříme, tím se naše nálada zhoršuje. U kuřáků, kteří zvládnou dvacet a více cigaret denně je podle lékařů trojnásobný počet sebevražd ve srovnání s nekuřáky.

Dobrou zprávou je, že když se kuřák závislosti na tabáku zbaví, zlepší se do roka i jeho psychický stav. Tuto teorii potvrdila jak výše uvedená studie VFN v Praze, tak rozsáhlé metaanalýzy G. Taylor z roku 2014, jež potvrdily snížení míry úzkosti, deprese i stresu po zanechání kouření.

Přestat kouřit ale není snadné. Závislost na nikotinu je totiž silnější než závislost na heroinu. Pokusy bez pomoci mají jen asi 4% úspěšnost, zato s pomocí specialistů a vhodných léků se úspěch desetinásobí.