Cítíte se někdy unavení, špatně spíte, hůř se vám dýchá, máte depresi a bolesti? Možná za to může sníh či mráz. Nebo naopak nečekané oteplení. Prudké výkyvy počasí a jiné atmosférické vlivy totiž negativně ovlivňují až 30 % dospělé populace. Nejvíce ohroženi jsou například kardiaci, astmatici, alergici či psychiatričtí pacienti.

Když zabíjí mráz
Ačkoliv se o infarktech nejvíce mluví v parném létě, ve skutečnosti je srdce mrazem ohroženo úplně stejně, ne-li více. Na podstatné ochlazení totiž naše tělo ihned reaguje: kožní cévy se stáhnou, aby omezily únik tělesného tepla, a srdce musí vyvinout více síly, aby do zúžených cév napumpovalo krev. To pro tento životně důležitý orgán může představovat nepřiměřenou námahu. Navíc kvůli staženým cévám mírně stoupne tlak. Zatímco zdravý člověk obojí „ustojí“, pro kardiaky znamená tato dvojnásobná zátěž zvýšené riziko.  Lidé s nízkým tlakem zase špatně snášejí horké počasí a uleví se jim, když se ochladí.

Nízké teploty pod bodem mrazu také ovlivňují složení krve. Zvyšuje se množství krevních buněk a krevních destiček, což má za následek „zahuštění“ krve až o 21 %. S vyšší viskozitou stoupá riziko ucpání cév poškozených aterosklerózou. Na pozoru by tedy měli být obézní, kuřáci a pacienti s vysokou hladinou cholesterolu.

Mráz škodí i kůži, kterou nadměrně vysušuje. Bez ošetření může pokožka, zejména pacientů s atopickým ekzémem, praskat a hrozí i záněty.

Dusno před bouřkou
Nepříjemné následky s sebou nese i prudký pokles tlaku a míchání různě teplých vrstev vzduchu, díky kterému v ovzduší stoupá množství kladně nabitých iontů. Ty mimo jiné tlumí činnost řasinek v dýchacích trubicích, čímž se zhoršuje dýchání, zvyšuje srážlivost krve, a stoupá riziko krevní sraženiny. Prudký pokles tlaku, například před bouřkou, může vyvolat i silné migrény a zapříčinit změny srdečního rytmu, v krajním případě i infarkt myokardu nebo mrtvici. Velký dopad má toto počasí i na psychiku. Výzkumy ukazují, že se v takových podmínkách lidé hůře soustředí, jsou méně výkonní a zhoršuje se jejich nálada.

Pomůžou léky i pohyb
Zdravým jedincům většina z výše uvedeného nevadí, maximálně je trochu rozladí. Pacienti ohrožení atmosférickými vlivy by měli sledovat předpověď počasí a takzvanou BIO zátěž, a je-li to možné, pokusit se tomu přizpůsobit svůj následující program. Například vyvarovat se nadměrné námahy. Po dohodě s lékařem mohou také lidé ohrožení mrtvicí či infarktem minimalizovat riziko těchto příhod užíváním léků, které snižují srážlivost krve.

Vždycky má smysl racionální životní styl s dostatkem pohybu na čerstvém vzduchu. Vhodné je také otužování, dostatek spánku (zejména v zimě) a adekvátní relaxace.