Jezdíte na naftu? Do svého příštího auta už budete tankovat benzin nebo ho nabíjet ze zásuvky. Stále víc to vypadá, že diesel jako palivo pro osobní auta ustupuje ze scény. Zabijí ho nesplnitelné emise a obavy veřejnosti ze škodlivosti naftových zplodin. Skončí diesel během několika let, nebo bude jeho odchod trvat déle?

Nedávno zveřejnila poradenská firma KPMG svoji každoroční studii Global Automotive Executive Survey, mezi jejímiž respondenty byla skoro tisícovka výkonných manažerů v automobilovém průmyslu že 42 zemí včetně Česka. Manažeři z oboru nevěští naftě dobrou budoucnost: pro 53 procent z nich je dieselový motor mrtvou technologií.

Hřebíčky do rakve s naftou

Důvodů, proč diesel přestává mít budoucnost, je několik. Tím asi největším jsou emisní limity. Průměrné emise automobilek se v roce 2020 musí snížit z dnešních 130g na 95g CO2 na kilometr a vývoj tak “čistých” dieselů už pro automobilky automobilek přestává dávat smysl. Je drahý a motory jsou příliš složité, což zvyšuje cenu aut, za která zákazník už nebude ochotný zaplatit.

Z tohoto důvodu zmizí během několika let nafta z nabídek u menších aut (u těch úplně nejmenších ji nenajdeme už dnes). V nejbližších letech pravděpodobně ale zůstanou v nabídkách u velkých a dražších aut.

Ještě předtím než se přestanou prodávat ale začnou mít naftová auta problémy ve městech. Na summitu starostů největších měst světa (C40 Cities) v Mexiku se 4 velká světová města přihlásila k vizi, že zcela zakážou naftové motory do roku 2025. Tři z těchto čtyř měst jsou velké evropské metropole: Paříž, Madrid a Atény. Čtvrté je Mexico City. Připojí se k japonskému Tokiu, které diesely zakázalo už v roce 2003 a k indickému Dillí, které je zase výrazně zdanilo. Před pár dny podobný záměř ohlásil i Stuttgart, domov značek Porsche a Mercedes-Benz, který zase do částí města pustí jen diesely, které splňují nejpřísnější normu Euro VI.

Důvod? Metropole chtějí řešit problémy s kvalitou ovzduší. Podle organizace ICCT (International Council on Clean Transportation) můžou emise NOx na úzermí Evropské unie každoročně za tisíce předčasných úmrtí. Velkou část z nich vypouštějí právě diesely, podle údajů zveřejněných ICCT dokonce vypouštějí osobní auta víc miligramů NOx na kilometr, než těžké nákladní automobily.

Dieselgate: začátek konce

Pro největší automobilku světa, koncern Volkswagen, znamenala citelnou ránu aféra dieselgate, která ji bude stát miliardy dolarů kvůli odškodnění zákazníků v USA. Není proto příliš divu, že šéf koncernu VW Matthias Müller o budoucnosti nafty pochybuje. Šéf firmy, která dala světu superpopulární naftové motory TDI, řekl v polovině loňského roku pro deník Handelsblatt, že „přijde otázka, zda má smysl investovat obrovské peníze do jejich dalšího vývoje“.

Ta otázka je spíš řečnická. Před pár dny Volkswagen oznámil, že ukončil vývoj nového malého dieselu 1.5 TDI, který měl nahradit dnešní jednotku 1.6 TDI. Ta vydrží v nabídce asi do roku 2020, potom ale dieselu u menších aut typu Polo asi už nenajdeme. Vývoj malého turbodieselu by se nevyplatil. Pro Volkswagen dávají momentálně větší smysl tzv. mild hybridy s benzinovým motorem. Na druhou stranu Volkswagen pořád počítá s dieselem pro větší auta, což dokazuje vývoj nové generace dvoulitru 2.0 TDI Evo.

Volkswagen s takovým přístupem není jediný. S diesely příliš nepočítá ani japonská Toyota, která dlouhodobě propaguje hybridní automobily. Z nabídky levnějších aut je začíná stahovat také Renault, o ukončení nabídky dieselů opatrně mluví i Volvo.

Diesel skončí. Co dál?

Zatím to vypadá, že konec naftových motorů bude nastávat postupně. Za pět let se nebudou nabízet v malých autech do města, budou ale nadále v dražších autech, řekněme od střední třídy. A až jednou úplně z nabídky automobilek zmizí, budou na trhu ještě řadu let ojetiny s naftovými motory.

Byť můžeme k naftě cítit nostalgii (v Evropě se prodává zdaleka nejvíc), většina světa jezdí hlavně na benzin. Ten sice není tak úsporný, jako moderní turbodiesely, ale hlavně v poslední dekádě se vývoj soustředí na přeplňované turbobenzíny, které jsou efektivnější a mají trochu nižší spotřebu, než dřív.

Alternativ je ale víc. Od benzinových motorů jsou odvozené hybridy, které ve velkém prosazují některé automobilky (Toyota, v poslední době do nich jde Ford a v menších autech s nimi počítá i Volkswagen), podle jiných jde ale o slepou vývojovou větev. Pak je tu ještě alternativa plynu v podobě LPG nebo rozšířenějšího CNG.

Budoucnost v elektřině

Pomalu ale ambiciózně se nadýchává ke svému velkému boomu elektromobilita. Ta zatím naráží na tři problémy: auta na elektřinu jsou drahá, mají malý dojezd a není je kde nabíjet. Všechno to by se ale postupně mělo měnit, automobilky i města se na elektromobily už nějakou dobu připravují.

Nástup elektromobilů ale podle všecho také nebude zrovna rychlý. Podle zmíněné studie KPMG manažeři z automobilových firem odhadují, že v roce 2023 podíl aut s elektrickým pohonem bude maximálně třicet procent, a to jen pokud je podpoří dotace či různé regulace. Tržní poptávku odhaduje studie na maximálně sedm procent všech nově prodaných aut.

Nakonec ale nemusí jít ani tak o auta s lithiovou baterií, jak známe elektromobily dnes. Tu můžou nahradit vodíkové články. Ty mají výhodu rychlejšího “tankování” a třeba i využití dnešní sítě čerpacích stanic. Už dnes se objevují první vlaštovky v podobě funkčních vodíkových aut, jako jsou Honda Clarity nebo Toyota Mirai.

S čím bojuje diesel?

  • Emisní limity — Evropská norma Euro VI už dnes znepříjemňuje život automobilkám (a potažmo i řidičům), které si vedle filtrů pevných částic musejí pomáhat vstřikováním močoviny. Přijít má ale ještě přísnější Euro VII, o kterém se mluví tak, že naráží na fyzikální možnosti naftových motorů. Ty tak může přestat být smysluplné vyrábět.
  • Emisní skandály — Dieselgate se finančně dotkl Volkswagenu, vyšetřovat se ale začaly i další automobilky.
  • Zákazy měst — Čtyři velká města chtějí do roku 2025 na svém území zakázat dieselové motory. Patří mezi ně i hlavní města důležitých zemí EU: Paříž, Madrid a Atény, čtvrté je Mexico City. Je otázkou, nakolik je to pomíjivý politický postoj, ale třeba Paříž by nejraději zakázala auta úplně.
  • Postoj odborné veřejnosti — Nejdůležitější ze všeho je ale mentální změna, kterou v posledních několika málo letech prodělal naftový pohon. Diesel ohrožuje zdraví a automobilky kvůli němu falšují testy, píše se každý den v médiích. Nafta tak nemá v očích vedení firem z autoprůmyslu budoucnost, jak potvrzuje třeba studie KPMG. Tuto image si uvědomují i samotné automobilky a přizpůsobují tomu své plány.