Zdá se, že otázka v titulku si protiřečí. Chytřejší lidé přece obvykle bývají z logiky věci i zdravější. Nebo ne? Nemusí to tak být. Podle odborníků hraje roli ještě jedna věc: čas, kdy uléháme a kdy se probouzíme.

Ti z nás, kteří vstávají brzy, mají, podle studie zveřejněné v časopise Obesity, lepší stravovací návyky. Vědci z Alabamské univerzity v Birminghamu srovnávali údaje získané od 1854 mužů a žen z Finska ve věku od pětadvaceti do čtyřiasedmdesáti let. Ti, kteří chodili spát velmi pozdě, snídali jen málo, ale zato při tom spořádali mnohem více cukrů, sacharidů a nasycených tuků než ti, kteří vstávali brzy. Podobně nezdravě vypadala strava „nočních sov“ i večer. Typická ve skupině lidí uléhajících i vstávajících pozdě byla i nepravidelnost v jídelníčku a sklon k přejídání. Závěry jsou tedy jasné: kdo dříve vstává, obvykle více a zdravěji snídá, lépe jí i během dne a díky tomu je zdravější.

Na druhé straně, podle jiných studií, lidé, kteří ponocují a spí více, bývají chytřejší, produktivnější a v mnoha případech i více vydělávají. Vědci z Williams College a Kalifornské univerzity vypočítali, že v zemích, kde slunce zapadá dříve a lidé tam spí déle, se také více vydělává. Jistě ale nebude spánek jediným důvodem, ač jeho význam na práci i život celkově nelze zlehčovat. V Británii například vláda před dvěma lety dokonce vyhlásila kampaň „za delší spánek“. Ospalost přes den totiž vede ke stresu a většímu nebezpečí vzniku kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Naopak ten, kdo spí více, je aktivnější, šťastnější a má vyšší produktivitu práce.

Ovšem nic neplatí univerzálně. Někteří velmi úspěšní lidé tvrdí, že spí sotva čtyři hodiny za noc a budí se časně ráno, aby toho udělali co nejvíce. Dělal to tak údajně Steve Jobs, spánkem neztrácí čas ani šéfka Yahoo Marissa Mayerová, americký prezident Donalda Trumpa či bývalý šéf italské vlády Silvio Berlusconi.

Podle českého psychiatra Jána Praška má spánek velký vliv na to, jak se cítíme a jak žijeme. Dobře vyspalí se lépe přizpůsobujeme změnám a lépe řešíme každodenní problémy. A platí to i naopak: když jsme spokojeni s prožitým dnem, tak po ulehnutí snadno usínáme. Ovšem, jak dlouho spát, aby to nebylo málo nebo moc, to je otázka ryze individuální. Zdravý dospělý člověk spí denně v průměru 6–8 hodin. Jsou však lidé, kterým stačí 5–6 hodin. Přibližně 2 % populace vyžadují méně než 5 hodin spánku a 2 % populace potřebují spát déle než 9 hodin. Důležité je, abychom spali kvalitně, v noci se nebudili a ráno se cítili svěží.