Odpůrci očkování si mnou ruce. Kampaň strachu je úspěšná a proočkovanost proti nemocem, které byly již dávno takřka vymýceny, klesá. A ruku v ruce s tím stoupá výskyt nebezpečných chorob. Třeba spalniček. Jak píše server Zdravotnický deník, s odvoláním na data Světové zdravotnické organizace, v zemích, kde klesla proočkovanost proti spalničkám, se znovu objevují případy této vysoce nakažlivé infekce.

Například Rumunsko hlásí za poslední rok 3 400 případů, z toho 17 úmrtí, během prvních měsíců tohoto roku onemocnělo v Itálii 200 lidí a epidemií spalniček je ohroženo také sousední Slovensko. Fatální komplikace spalniček jsou přitom častější, než se donedávna myslelo.

Jak upozorňuje zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO), spalničky jsou vysoce nakažlivé a vzhledem k tomu, jak lidé hodně cestují, žádná země a ani žádný jedinec nemůže být před touto infekcí uchráněn. „Pro dostatečnou ochranu je potřeba, aby alespoň 95 % populace bylo očkováno proti spalničkám. Avšak mnoho zemí má problém tohoto dosáhnout,“ shrnuje současnou situaci ohledně výskytu spalniček v Evropě britský zpravodajský portál BBC News: „Většina případů spalniček se objevila v zemích, kde proočkovanost klesla pod tuto hranici – Francie, Německo, Itálie, Polsko, Rumunsko, Švýcarsko a Ukrajina.“ Vlastní infekce pak probíhá v epidemiích v jednotlivých státech.

Předběžné údaje WHO za únor 2017 pak naznačují, že počet případů spalniček prudce roste. „Apeluji na všechny země, kde došlo k epidemiím spalniček, aby přijaly naléhavá opatření k zamezení přenosu spalniček na svém území, a na všechny země, které již tohoto dosáhly, aby udržely vysokou proočkovanost,“ uvedla Zsuzsanna Jakabová, ředitelka WHO pro Evropu. Podle údajů European Centre for Disease Prevention and Control se jen ve Velké Británii od začátku února 2016 do konce ledna 2017 objevilo 575 případů spalniček a to přesto, že je v zemi dostupná vakcína, která chrání proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

„Je zvláštní paradox, že v době, kdy máme k dispozici účinné očkování a byli jsme blízko eradikaci spalniček, což by následně vedlo k tomu, že by bylo možné zrušit plošné očkování proti nim, stojíme tváří tvář opakujícím se epidemiím tohoto infekčního onemocnění,“ konstatuje docent Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny, a odborný garant sítě Center očkování a cestovní medicíny Avenier. „Odpůrci očkování volají po tom, aby se očkovalo co nejméně, čehož by skutečně v případě spalniček bylo možné dosáhnout, kdyby se podařilo udržet dostatečně vysokou proočkovanost, a spalničky by se tak přestaly vyskytovat. Svým zastrašováním ale dosahují pravého opaku, a proto vyspělé země jako Rakousko nebo Německo mají se spalničkami větší problémy než třeba Honduras či Guatemala, kde je dostatečně vysoká proočkovanost,“ dodává.

Zmizel strach z infekcí, ale narostl strach z očkování
Důvodů poklesu proočkovanosti v evropských zemích, kde se spalničky opět objevily, je více. V některých zemích, jako například na Ukrajině, byly problémy s dodávkami a nákupy vakcín, jinde jde organizační důvody, ale největší vliv má lavina rodičů, odmítajících povinná očkování. Právě používaná vakcína, která chrání také proti spalničkám, totiž stála u zrodu fámy o tom, že očkování způsobuje autismus. Toto přesvědčení vzniklo na konci devadesátých let, a to na základě práce někdejšího lékaře Andrewa Wakefielda. Jeho studie publikovaná v prestižním žurnálu Lancet byla provedena na pouhých 12 dětech a na základě vzpomínek některých rodičů došla k tomu, že očkování vakcínou MMR má časovou souvislost s negativní změnou ve vývoji dítěte. Sám Wakefield pak začal prohlašovat, že očkování vakcínou MMR je rizikové a rozhodně jej nedoporučuje. Následně však vyšlo najevo, že se dopustil hned několika závažných pochybení.

Nejen, že přijal peníze od právníků rodičů, kteří byli přesvědčeni o tom, že jejich děti poškodilo právě očkování vakcínou MMR, a současně si nechal patentovat vlastní vakcínu, nic z toho však ve studii jako konflikt zájmů neuvedl. Současně prováděl u zkoumaných dětí řadu invazivních zákroků, aniž by měl schválení etické komise, a zejména záměrně zkreslil zjištěné údaje. Žurnál Lancet jeho práci stáhl s tím, že byla „naprosto nepravdivá“. „Wakefield jednal nečestně a nezodpovědně, a jednal též s bezohlednou lhostejností s dětmi zapojenými do své studie prováděním zbytečných a invazivních testů,“ konstatoval během vyšetřování britský General Medical Council, který po vyšetřování Wakefieldových činů rozhodl o odebrání jeho lékařské licence.

Žádná z následujících mnoha desítek studií, do nichž byly zahrnuty miliony dětí, Wakefieldovy závěry nepotvrdila, přesto tyto nepravdivé informace stále ovlivňují chování mnoha rodičů.

Epidemií spalniček jsou kvůli aktuálnímu stavu ohroženy také sousední Slovensko a Maďarsko. Paradoxem je, že právě spalničky jsou chorobou, která by mohla být vymýcena, podobně jako pravé neštovice. Spalničkami totiž netrpí zvířata, a tedy pokud by se jich dokázali zbavit lidé, infekce by se po několika letech přestala vyskytovat úplně.

Spalničky, které se snadno a rychle šíří, mohou mít závažný průběh a vést až k fatálním komplikacím, ty jsou dokonce častější, než se ještě nedávno předpokládalo. Při nákaze spalničkami existuje totiž riziko rozvoje subakutní sklerotizující panencefalitidy, která se rozvíjí i léta po vlastní infekci. Při tomto onemocnění spalničkový virus pomalu napadá centrální nervový systém dítěte, až nakonec dojde k úmrtí. Toto onemocnění, kdy se virus po předchozí infekci znovu aktivuje, je nevyléčitelné a drtivá většina nemocných umírá během tří let od manifestace choroby. Studie ukázala, že pravděpodobnost této fatální komplikace spalniček, která vždy končí úmrtím dítěte, je 1:1 387, v případě, že onemocní dítě mladší pěti let. Pokud však onemocní kojenec, který ještě nemohl být vzhledem k věku očkován, je pravděpodobnost rozvoje subakutní sklerotizující panencefalitidy dokonce 1:600.

Statistiky jsou v případě této komplikace spalniček neúprosné, i když se objevuje až po několika letech od prodělání infekce, desetina nemocných umírá ještě během prvních tří měsíců od propuknutí choroby, 80 % nemocných zemře během následujících tří let a zbývajících 10 % zemře do deseti let. Jedinou obranou je očkování většiny dětí.  Kolektivní imunita, kdy je drtivá většina populace proti spalničkám očkovaná, chrání právě ty, kteří nemohou být očkovaní, ať už kvůli věku, protože jsou mladší 12 měsíců, nebo jejich imunitní systém není v takovém stavu, aby bylo možné provést vakcinaci.

Spalničky se obvykle projevují v podobě horečky, kašle, rýmy a vyrážky, avšak u dětí mladších pěti let a dospělých je onemocnění často doprovázeno komplikacemi. Podle údajů Centers for Disease Control and Prevention musí být každý čtvrtý nemocný kvůli infekci hospitalizován. U každého dvacátého dítěte, které spalničkami onemocní, se objeví zápal plic, ten je také nejčastější příčinou úmrtí u dětí v důsledku této choroby. Pokud onemocní těhotná žena, může infekce způsobit předčasný porod a narození dítěte, které si do života ponese těžší start než ostatní. Nejde tedy vůbec o banální chorobu.

Zdroj: Zdravotnický deník