Blížící se svátky jara mnoho lidí využívá jako příležitost pro velký úklid domácnosti. V jeho rámci rovněž ve většině případů dojde i na důkladnou očistu šatní skříně. Podle statistik pravidelně nosíme přibližně 20 % svého oblečení, zbytek pak tvoří oděvy, které nám nesedí, necítíme se v nich dobře nebo je uchováváme ze sentimentu. Část těchto věcí obvykle vytřídíme právě během jarního detoxu šatníku. V souvislosti s tím se ovšem nabízí otázka, jak s vyřazeným oblečením naložit?

Textil v žádném případě nepatří do popelnice. „Vhodíme-li ho do směsného kontejneru, stane se příměsí komunálního odpadu a následně je skládkován a spalován,“ uvádí koordinátorka mezinárodní kampaně Fashion Revolution Veronika Blabla Hubková. Skládkování oděvů patří mezi největší zdroje produkce metanu, jejich spalováním pak do atmosféry uniká oxid uhličitý. Jen v České republice každoročně skončí na skládkách kolem 200 tisíc tun oděvů a textilií. Jaké je řešení?

„Až 90 % oblečení je možné dále recyklovat,“ říká Veronika Blabla Hubková. Paradoxně stejné vysoké procento oděvů a textilií v současnosti však končí jako příměs komunálního odpadu. Podle průzkumu organizace Fashion Revolution ČR recyklujeme pouhou desetinu vyřazeného textilu, což odpovídá i světovému průměru.

Možností, jak naložit s oblečením, pro které již nenajdeme uplatnění, je hned několik. Jedním z nejschůdnějších řešení je využít textilní kontejnery. V Česku se jich aktuálně nachází kolem 6 tisíc. Vysbírané oblečení se následně roztřídí, použitelné oděvy putují na charitu. „Připravujeme oděvy pro lidi bez domova nebo pro ty, kteří se ocitli v nějaké tíživé životní situaci. Spolupracujeme s Nadějí, Centrem sociálních služeb Praha, Progressive, Sananim a Společnou cestou, jež provozuje azylové bydlení především pro matky s dětmi. Jsme rádi, že takto můžeme pomáhat a poslat nepotřebné oděvy do dalšího oběhu,“ říká Lenka Jachninová, jednatelka společnosti Potex, která na území hlavního města provozuje oranžové kontejnery na textil. Oblečení, pro které již není dalšího využití míří do velkých třídíren k dalšímu recyklačnímu procesu, kde z nich vzniknou například výplně do autosedaček, čistící hadry nebo izolace.

Další možností je věnovat vyřazené oblečení konkrétním charitativním organizacím. V takovém případě se však doporučuje danou organizaci předem kontaktovat a zjistit, o jaký typ oděvů mají zájem. Darované oblečení by vždy mělo být čisté, vyprané, vyžehlené a v použitelném stavu.

Za zmínku stojí i pozoruhodný projekt s názvem Veřejná šatní skříň. Skupina dobrovolníků v loňském roce rozmístila po Praze skříně, do nichž lze odkládat nevyužívané oděvy. Ty si poté bezplatně mohou odnést lidé, kteří je skutečně potřebují. Iniciativa má mimo cílené pomoci vzbudit i zájem veřejnosti o dění v módním průmyslu. Ten se aktuálně potýká s obrovskou nadvýrobou a následně nadspotřebou, kterou způsobil dramatický pokles cen oblečení. Organizace Greenpeace odhaduje, že ročně se vyrobí 80 miliard kusů oděvů, přičemž 3 ze 4 skončí na skládce.

Variantou je rovněž výměnný obchod skrze internetové portály. Kupříkladu oblíbená síť Vinted.cz uvádí, že měsíčně se jejím prostřednictvím uskuteční přes 50 tisíc transakcí.

V první řadě bychom se však předtím, než se rozhodneme oděvy postoupit dále, měli zamyslet, zda jim určitou invencí nelze vdechnout nový život. Někdy stačí jen drobná úprava, aby nás již okoukané či nenošené oděvy znovu těšily. V jiných případech lze jednotlivé kusy rozpárat a přešít, důkazem budiž módní přehlídka s názvem Balada z hadrů, kterou v rámci loňského Prague Food Festivalu uspořádali studenti pražské Vyšší odborné školy návrhářství pod vedením akademického malíře Česlava Jaroše. Letní šaty ze staré košile je dokonce možné vyrobit i bez použití jehly a nitě. Stačí jen chtít.