Možná vám titulek připadá zvláštní, ale je to tak. Pokud už vás tato srdeční příhoda postihne, pak největší naději na přežití máte právě u nás. Česká republika je totiž na prvním místě v záchytu intervenčně léčených infarktů a má hustou a propracovanou síť kardiovaskulárních center. Zároveň je stále co zlepšovat, třeba v edukaci a informovanosti pacientů či v prevenci onemocnění. 

„Vývoj léčby infarktu prodělal za 25 let neuvěřitelné proměny. Vše je precizně a efektivně zorganizováno, léčba tak intenzívní, že si pacient ani moc neuvědomuje, co se s ním děje a jak vážný stav překonává. U běžného, nekomplikovaného infarktu odchází maximálně po pěti dnech hospitalizace do domácího léčení. Má stanovenou sekundární prevenci, tedy další postup léčby a farmakoterapii přímo na tělo. Jeho prognóza je výrazně lepší. Když se dostane přímo do kardiovaskulárního centra, mortalita se pohybuje kolem 4 %,“ vysvětluje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., přednosta II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze. Také návrat do běžného života a jeho kvalita jsou uspokojivé, téměř bez omezení, zatímco pacienti před lety odcházeli automaticky do plného invalidního důchodu.

Prvenství s paradoxy
V ČR je dokonale propracovaná síť celkem 22 kardiovaskulárních center, která zajišťují rychlý a účinný terapeutický zákrok u pacientů s infarktem. I proto jsme v Evropě na prvním místě v záchytu a léčbě akutních infarktů. Trochu s nadsázkou řečeno, je Česká republika nejlepším místem, kde dostat infarkt. My a Holandsko jsme pro Evropu vzory, jak by se měl infarkt myokardu skutečně léčit, včetně následné sekundární prevence a lázeňské péče. Zároveň ale stále patříme ke státům, kde jsou kardiovaskulární onemocnění jednou z hlavních příčin úmrtí, každoročně přibývá kolem 14 000 nových pacientů s infarktem a podle posledních dat Evropské kardiologické společnosti jsme v úmrtnosti na nemoci srdce a cév na pátém místě od konce v rámci zemí EU. „Když se opět vrátíme do historie, přicházeli pacienti o deset let mladší, dnes jsou ve věku spíš 60 – 70 let či starší, proto mají častěji a víc dalších nemocí, jež léčbu komplikují. Vlastně naše schopnost léčby infarktu způsobuje paradoxně to, že pacienti přežijí první, druhý infarkt a zemřou na srdeční selhání. To se stalo epidemií 21. století,“ dodává prof. Linhart.

Nemoci, které mají rozhodující slovo
Kromě srdečních selhání způsobuje velkou zátěž cukrovka či vysoký krevní tlak. Je jen málo zemí, kde je víc hypertoniků, než u nás. U hypertenze je problém, že z drtivé většiny nebolí. „Největším úskalím populace i nás kardiologů je hypertoniky najít, diagnostikovat, správně léčit a vysvětlit jim, že je třeba dodržovat režimová opatření, zdůrazňuje prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., předseda České kardiologické společnosti a přednosta I. interní a kardiologické kliniky FN v Olomouci. Pro diabetiky je dobrou zprávou, že existují data, která ukazují, jak moderně léčený diabetes dokáže snížit rizika infarktu a ischemické choroby srdeční (o 10 až 15 %). Po dlouhých letech se objevila antidiabetika, která významně snižují kardiovaskulární úmrtnost, a to v poměrně krátké době po nasazení léčby. „Před lety jsme měli k dispozici studie, které trvaly až deset let, než se projevil efekt v léčbě cukrovky, dnes je nástup velmi rychlý. Zdá se, že s léky nové generace výrazně ovlivníme prognózu pacientů. A to je také revoluce, ovšem interdisciplinární, což je velice důležité. Jedině spoluprací napříč obory se dá dosáhnout zásadního efektu pří výzkumu a léčbě,“ vysvětluje prof. Táborský.

Prevence až na prvním místě
Intervenční léčba infarktů myokardu (ČR je na prvním místě v Evropě) a cévních mozkových příhod (počtem léčených pacientů/100 000 obyvatel jsme na druhém místě v Evropě) snížila významně úmrtnost a dlouhodobé následky obou závažných onemocnění. To je velký úspěch české kardiologie. Na druhou stranu máme rezervy, které se nedaří odstranit. Populace často nemá vůbec povědomí, že trpí nějakou z kardiovaskulárních nemocí, nezná její příznaky, projevy. Nedaří se změnit životní styl, omezit kouření, přitom zákaz kouření v některých zemích Evropy vedl ke snížení výskytu infarktu myokardu až o 20–25 %. V Česku proto v roce 2013 vznikla aktualizovaná verze národního kardiovaskulárního programu, v níž se specialisté napříč odbornostmi (kardiologové, internisté, farmakologové, neurologové a další) snaží současný stav zvrátit. „Nestrašíme, doporučujeme. Každému nesedí běh, stačí ostrá chůze. Kdo se bojí 10 000 kroků denně, optimální je 6 000. Od této hranice začínají i epidemiologická data, která ukazují na jednoznačné benefity pro pacienty,“ dodává prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. z I. interní a kardioangiologické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně.

 

Šárka Adámková