Harley-Davidson je pojem přesahující svět motocyklů. Dnes se podíváme na jednu z jeho startovních motorek pro lidi, kteří ještě nepropadli kultu. Jeho Street Rod je levný a uživatelsky přívětivý stroj, dokonce tolik, že vlastně vůbec nepůsobí jako harley. Je tohle lákavá pozvánka do gangu, nebo vás od nové rodiny spíš odradí?

Harley, který není Harley

Tohle je opravdu zvláštní motorka. I když se na každém centimetru čtverečním chlubí logem H-D, ve všem ostatním se snaží pravým harleyem nebýt a ulovit tak ke značce dosud nepolíbené řidiče.

Celková koncepce Street Rodu má daleko blíž k běžným silničním nakedbikům než k chopperům. Taky má na rozdíl od ostatních harleyů tradiční ovládání: jako jediný z nich má klasické ovládáním blinkrů na levém palci (nikoli na obou řidítkách), na rozdíl od větších harleyů musíte blinkr klasicky vypínat, protože chybí čidlo náklonu.

Matěj Žovinec
Harley-Davidson Street Rod

No a největším lákadlem téhle motorky je pak hodně atraktivní cenovka 6.800 eur (asi 180 tisíc korun + DPH), kterou byste u prémiové motorky nečekali. Je to zkrátka víc než co jiného startovní harley, ideální pro začínající jezdce a jezdkyně anebo do města, kde boduje díky své slušné obratnosti.

Olivově zlatá

Letošní Street Rod má silnější motor a jako vždy prodělal mírnou evoluci v designu, jehož součástí je i zeleně-zlatý lak Olive Gold. Design vychází z řady Dark Custom, má ale některé nové ocelové prvky a jinou pozici jezdce. K tomu se ještě dostaneme.

Na první pohled vypadá Street Rod moc dobře. Když si ho ale budete prohlížet víc zblízka, všimnete si levně vypadajících šroubů a mnoha plastových krytek, díky kterým Street Rod působí zbytečně laciněji, než by mohl. I to je podřízeno atraktivní cenovce.

Matěj Žovinec
Harley-Davidson Street Rod

Musíte si zvykat. Hodně

Informace řidiči předává jediný budík, ve kterém je šikovně sdruženo všechno. Ručička ukazuje rychlost a zbytek se vmáčkne na malý digitální displej, který ukazuje zařazenou rychlost a otáčky (vedle toho má dvě počítadla kilometrů a hodiny). Bezva řešení, takhle to úplně stačí, netřeba jakýchkoliv komplikací.

Dopředu nakloněný akční posaz jezdce, jak tomu říká výrobce, by ani tak nevadil. Usazení je otázka zvyku, i když je zvláštní a vysoko umístěné stupačky vás donutí mít kolena hodně vysoko.

Horší je řešení prostoru pro pravou nohu. Umístění pravé stupačky je nepohodlné, když chcete mít pod špičkou boty pořád brzdu, chytnou vás z toho úhlu křeče. Patu si můžete opřít o výfuk, ale chodidlo pak musí být vybočeno do strany, jinak budete nechtěně brzdit. A když brzdit chcete, nezbývá než nadzvednout nohu a položit jí na brzdový pedál, což znamená, že v noze nebudete mít vůbec cit.

Matěj Žovinec
Harley-Davidson Street Rod

Na delší cestě jsem si odložil nohu na stupačku a nechal brzdu brzdou, což se mi pak vymstilo, když jsem potřeboval prudce brzdit, a musel jsem to zvládnout přední brzdou. Umístění je opravdu nešťastné, a je vidět, že i konstruktéři si s tímu museli lámat hlavu, ale kloudně to vyřešit nedokázali. To je třeba věc, kterou bych musel nějak předělat, kdybych si tuhle motorku koupil.

Aby to nebylo všechno, přední brzda má značnou vůli, navíc není nastavitelná, takže s ní jednoduše nehnete. Povinné ABS jsme také vyzkoušeli, funguje dobře a je celkem šikovně umístěno ve středu kola.

Sice základ, ale rychlý

Zadní kolo žene motor High Output Revolution X 750, oproti loňskému modelu opět mírně vylepšený: má prý o 20 % větší výkon a o 10 % vyšší točivý moment ve středních otáčkách.

Matěj Žovinec
Harley-Davidson Street Rod

Výkon H-D tradičně neuvádí, ale vem to čert, síly má dost a krouťák je dostupný od 4000 otáček až do maxima kolem 9000. Kdo to nezná, s trochou nadsázky se dá říct, že se v podstatě chová jako automat, klidně se rozjede na čtyřku. No a potom ve středním pásmu mezi 4 — 6 tisíci má opravdu dost síly, takže si můžete dovolit hodně svižnou jízdu.

Dvouválec do V je vodou chlazený, proto překvapí, že při jízdě ve vedru z motoru sálá hodně horka. Blok je umístěn tak, že se o něj můžete spálit stehnem. Jinak se mi ale hodně líbil, je až překvapivě rychlý a pružný, ale dovoluje i klidnější jízdu, takže spotřebou můžete být i kolem 5 l/100 km. Zvuk má pěkně hrubý a zvučný, ale žádný vrchol to není, určitě by mohl být lepší.

Vedle solidního zátahu se Street Rod taky dobře ovládá, je fajn i při popojíždění ve městě. Váhu 230 kilogramů bych mu teda rozhodně netipoval, těžiště je totiž umístěné opravdu hodně nízko, takže se chová velmi krotce a čitelně. Vyšší hmotnost vám dá pocítit snad jen když se vestoje příliš nakloní, jinak je obratný jako kdyby měl o 50 kg míň.

Matěj Žovinec
Harley-Davidson Street Rod

Začátek skvělého přátelství

Na Street Rodu najdete spoustu drobností, které by na prémiové motorce být neměly: plno plastových dílů, levně působící šrouby nebo ta proklatá zadní brzda. To jsou věci, které mě na něm štvaly.

Přes to všechno se ale musím k něčemu přiznat. Pro mě to byl vlastně asi nejlepší harley, který jsem řídil. I když v sobě má dost z charakteru značky, z větší části je to “normální” motorka pro normální slušné lidi. To poznáte v každém detailu. A taky na ceně. Pro začátečníky je to skvělá motorka, kterou sráží jedině lacinější provedení.

Martin Jedlička
Martin Jedlička
Další články autora