Více přechodů, nové semafory a lepší přístup k významným budovám. Dánské studio Gehl Architects, které si loni najala Praha, představilo svou vizi proměny Severojižní magistrály. Architekti chtějí dopravní tepnu měnit postupně a bez velkých nákladů, k omezení automobilů ale dojde. O návrhu teď bude diskutovat vedení Prahy.

Magistrála jako městský bulvár

Vizi o přeměně magistrály představila v Praze architektka Henriette Vamberg, ředitelka Gehl Architects a šéfka projektu. „Debata o silničních tazích, jako je magistrála, se často zužuje jen na její dopravní význam. Je ale potřeba brát v potaz i další aspekty,” říká.

Architekti z Kodaně se zabývali tříkilometrovým úsekem Severojižní magistrály mezi Hlávkovým a Nuselským mostem. Dopravní tepna zde protíná hustě obydlené čtvrti centra města a míjí mnoho významných institucí: Národní muzeum, Státní operu či Muzeum hlavního města Prahy.

„Magistrála by se měla stát živým městským bulvárem s širokými chodníky, aktivním parterem a stromořadím. Víme, že k tomu povede ještě dlouhá cesta, ale díky Gehl Architects víme, od čeho začít, a jak postupně budovat konsenzus o budoucí podobě magistrály,“ říká náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petra Kolínská.

Návrhy studia Gehl Architects se teď budou zabývat radní hlavního města. “Doufám, že už na podzim se budeme moci pochlubit itinerářem připravovaných kroků,” dodává Kolínská.

Jak se má magistrála změnit?

Magistrála je v současnosti významná dopravní tepna v centru města. Má dva až čtyři pruhy a na některých místech připomíná dálnici, což přináší problémy hlavně pro chodce: přejít magistrálu napříč znamená velké zacházky, dlouhé čekání na krátkou zelenou nebo cestu do podchodů. Hodně místa zabírají příjezdové komunikace a nájezdové rampy.

Cílem projektu prý není razantně omezovat automobilovou dopravu, ale jde o lepší vyvážení druhů dopravy. “Netvrdíme, že se má magistrála zavřít nebo radikálně přestavět. Chceme motivovat lidi k jiným způsobům dopravy a umožnit jim, aby volili svobodně mezi různými dopravními režimy. Dnes tomu tak není, protože alternativy nejsou dostatečně zajímavé, nebo jsou dokonce nebezpečné,” říká architektka Vamberg.

V okolí magistrály se dnes podle ní nedá komfortně pohybovat pěšky, na kole, ani povrchovou veřejnou dopravou. To vede k přetížení zdejších stanic metra, které jsou lidé nuceni používat i na krátké přesuny. Mezi Nuselským mostem a Muzeem přitom podle dat TSK překročí silnici 104 200 lidí denně. Aut tudy projede asi 81 600, tedy podobné množství lidí.

Zajímavé je i další číslo: pouze 22 % dopravy na magistrále tvoří tranzitní doprava, zbylých 78 % zajišťuje obslužnost centrálních čtvrtí. „Pokud automobilistům nabídnete jiné způsoby, jak se pohodlně dopravovat po vnitřním městě, magistrála se může zklidnit. Zároveň se tím zlepší podmínky pro ty řidiče, kteří nemají jinou volbu, než cestu po magistrále,“ říká Henriette Vamberg.


Konktétní změny. Co navrhuje studio Gehl Architects:

Přístupnost

  • Propojit veřejné budovy s prostorem města
  • Učinit z Národního muzea jednu z pražských ikon a propojit jej s Václavským náměstím
  • Zlepšit kvalitu parků okolo magistrály
  • Osadit přilehlé ulice stromořadím a propojit magistrálu s okolními parky skrze „zelené koridory“

Podpora chodců

  • Přidat přechody a prodloužit „zelené“ pro chodce
  • Vytvořit jasný orientační systém, který chodce provede komplikovaným územím (např. U Bulhara)
  • Upravit veřejná prostranství, kde se lidé již nyní zdržují (kupř. I. P. Pavlova)
  • Zastavět mezery ve struktuře města: jasně vymezit hranu ulice novými budovami s živým parterem
  • Podpořit živé využívání území skrze nabídku nových aktivit (hřiště, městský mobiliář atd.)

Podpora dalším druhům dopravy

  • Podpořit pěší a cyklistickou dopravu v okolí příznivějšími intervaly na semaforech a novými přechody
  • Otevřít magistrálu veřejné dopravě – zřídit autobusovou linku či tramvaje, vyhradit jim jízdní pruh
  • Namísto jednosměrných komunikací, které generují více dopravy, udělat dopravu obousměrnou
  • Zrušit parkoviště v centru města a nahradit je P+R po okraji městského centra

Komentář k vizualizacím

Štvanice

  • Studio Gehl Architects navrhuje opravit chodník a namalovat cyklopruh – prý stačí málo a podmínky pro neautomobilový pohyb po mostě se výrazně zlepší.
  • Dánští architekti chtějí více propojit nedávnou otevřenou (a kritizovanou) tramvajovou zastávku s ostrovem Štvanice. Navrhují, že by mělo být snazší se na ostrov dostat, ten by pak měl hrát významnou úlohu jako rekreační plocha pro hustě zastavěné Holešovice a Karlín.

Florenc

  • Prostor nikoho, charakterizují ho zbytkové kusy zeleně a gigantický billboard. Podle Gehl Architects stačí několik snadných opatření – odstranit billboard, upravit zeď a doplnit lavičky – a místo je rázem více městem než okolím dálničního nadjezdu.

Hlavní nádraží

  • Vrchlického sady neboli Sherwood plný bezdomovců a narkomanů mají zkultivovat pojízdné kavárny, pár atraktivnějších míst k sezení a nové pěšiny. „To vše přispěje k větší sociální kontrole a tím i větší bezpečnosti území,“ říkají architekti.
  • Fantova budova, krásná secesní hala, je dnes schovaná za rušnými automobilovými pruhy. Mezi stáním autobusů naproti nádraží a Fantovou budovou by v dlouhodobém horizontu mohl vzniknout pohodlný přechod, který by umožnil architektonický skvost obdivovat i z odstupu.

Muzeum

  • Budova Národního muzea dnes stojí na ostrově, odříznutém od zbytku města. V budoucnu by se mohly před Muzeem odehrávat krátkodobé výstavy, které budou lákat na vnitří expozice. Zdejší přechod pro chodce by se měl rozšířit.
  • Václavské náměstí by mělo projít revitalizací. Budova Muzea by napříště měla být jeho nedílnou součástí.

I. P. Pavlova

  • Prostor na I. P. Pavlova je sice náměstí, ale jako náměstí jej nikdo nevnímá. Proto architekti chtějí zrušit parkovací místa po obvodu náměstí, tím má vzniknout dostatek místa pro předzahrádky i zeleň.
  • I. P. Pavlova. Denně zde přesedá několik set tisíc lidí, přes zdejší přechody přejde skoro sto tisíc lidí. I. P. Pavlova by se v budoucnu opět mělo proměnit v klasické náměstí, byť s rušnějším provozem.
Martin Jedlička
Martin Jedlička
Další články autora