Ta senzační zpráva obletěla svět. Volvo jako první velká automobilka končí se spalovacími motory, od roku 2019 věří už jen elektřině! Realita ale už tak revoluční není. Volvo jde cestou evoluce a své benzinové motory doplní o elektromotory. Není přitom jediné, postupně to budou muset udělat všechny automobilky.

Benzin nekončí. Změní se v hybrid

Generální ředitel Volva Hakan Samuelsson vystoupil na tiskové konferenci a prohlásil: „Toto oznámení znamená konec automobilů poháněných výlučně spalovacími motory! Společnost Volvo plánuje prodat do konce roku 2025 milion elektrifikovaných automobilů. A nejsou je to jen plané sliby, my to opravdu uděláme.“

Čtete snad někde, že Volvo přestane vyrábět spalovací motory? Nebo nějaký časový plán či strategii jak zabít stávající pohonné jednotky? Ne, není tam.

Hakan Samuelsson tím chtěl říct, že od roku 2019 bude mít každý automobil Volvo karoserii nové generace a pod kapotou jeden ze tří různých pohonů: benzínový motor podpořený mild-hybridním systémem, klasický plug-in-hybrid, který kombinuje spalovací motor s elektromotorem, anebo výhradně elektromotor.

Když říká, že cílem je prodat do roku 2025 milion “eletrifikovaných” automobilů, neznamená to “elektrických”. Rozdíl je velký, mezi elektrifikované počítá všechny hybridní modely. Za následujících sedm a půl roku se to klidně může podařit. V současnosti prodává Volvo okolo dvaceti procent všech devadesátkových modelů s motorizací plug-in-hybrid — je to ten motor, kterému Volvo říká Twin engine.

Pět nových elektromobilů

Vedle toho se představí i tři úplně nová Volva poháněná výlučně elektřinou a další dva výkonné modely pod značkou Polestar. Celkem 5 elektromobilů se představí v letech 2019 až 2021. „Připravujeme ryze elektrický model střední třídy a pak elektromobil mířený na prémiového zákazníka,“ řekl Samuelsson.

Ale ani tak benzinové motory v nabídce Volva neskončí s rokem 2019. Henrik Green, viceprezident výzkumu a vývoje společnosti Volvo, potvrdil, že zůstanou v nabídce dokud přirozeně nezestárnou. Sedmileté výrobní cykly jednotlivých modelů znamenají, že poslední Volva s čistě spalovacími motory se přestanou vyrábět až v roce 2023 nebo 2024. A to včetně dieselových motorů.

“Všechna nová auta po roce 2019 budou nějakým způsobem poháněná elektřinou, ale je samozřejmé, že budeme dál prodávat již homologované modely, takže dojde k jistému překryvu. Jak dlouhý tento úsek bude je však těžké přesně definovat, obvykle bývá životní cyklus auta nějakých sedm let, takže předpokládám, že do pěti let budou všechny automobily Volvo postaveny na nové platformě,” řekl Green.

Jak vidíte, informace o “konci benzinových motorů u Volva” byla většinou novinářů poněkud zkreslená, přinejmenším v titulku. Stávající spalovací motory neskončí, ale budou kombinovány s elektromotory. Volvo jde cestou evoluce, která začala už když vystřídaly karburátor počítačem řízené vstřiky.

Proč to Volvo dělá?

I když to tak mohlo na první pohled vypadat, tento vývoj se zdaleka netýká jen jedné švédské automobilky. Volvo s předstihem reaguje na blížící se období kritické pro celý automobilový průmysl. V roce 2020 totiž začne platit emisní norma Euro 7, která omezuje průměrné emise CO2 na pouhých 95 gramů na kilometr.

Je to právě toto nařízení, a ne konkurence v podobě Tesly, kvůli kterému se Volvo tak soustředí na elektrifikaci svých vozidel. A nemůže dnes existovat žádná automobilka, který by si snad mohla myslet, že dosáhne normy EU 7 pokud bude dál vyrábět auta jen s běžnými spalovacími motory. Za stávajících podmínek bude elektrifikace jediným možným způsobem, jak zákonné limity splnit.

Každá automobilka, která bude chtít v Evropě dál prodávat svoje auta, bude muset jít tou samou cestou. Jednoduše nebude na výběr. Budou muset začít stavět čistě elektrická auta, aby v průměru dosáhla na limity CO2, které stanovuje EU 7. 

Plnohodnotný hybrid versus mild-hybrid

Ani uvedení nových plug-in-hybridů není žádnou revolucí. „Twin engine, nebo plug-in-hybrid, chcete-li, je pokračováním technologií, které používáme již dnes. Přináší lepší spotřebu paliva, nižší emise, ale taky vyšší účinnost a schopnost ujet jistou vzdálenost i čistě na elektřinu,“ řekl Henrik Green.

Druhý hybridní systém od Volva bude mild-hybridem. Na rozdíl od plných hybridů, které mají dvojici plnohodnotných motorů, mild-hybrid výhradně na elektřinu jezdit nedokáže. Energii vznikající při brždění ukládá do baterií, ale elektromotor funguje jen jako podpora spalovacího motoru při vyšším zatížení, aby neměl příliš vysokou spotřebu paliva.

„Benzínový tříválec s 48V mild-hybridním systémem bude nákladově velmi efektivní, bude mít nízkou produkci CO2 a bude víc než atraktivní alternativou k dieselovému motoru, který se postupem doby stane dražším a dražším,“ říká Samuelsson. Právě mild-hybridů podle jeho předpokladů prodá Volvo nejvíc. Logicky, jsou jednodušší a budou levnější.

Volvo není ani první, ani jediná automobilka, která jde touto cestou. General Motors použil mild-hybrid v modelu Saturn v roce 2007 a Honda ve svém Insightu již v roce 1999, ale obě dvě automobilky to udělaly bez výhod 48 V napětí. U Audi debutoval 48voltový systém v loňském roce v Audi SQ7 a brzy se objeví i v novém modelu A8. Audi tvrdí, že tak ušetří 0,7 litru paliva na každých 100 kilometrů, a že bude tento systém využívat ve všech nových modelech.

Podobnou cestou jde i Mercedes, který s mild-hybridem vyrukoval při představení faceliftované třídy S a vyvíjí celou řadu nových šestiválcových motorů, které budou mít ve spojení s 48V technologií ještě vyšší účinnost. 

A netýká se to jen prémiových značek. Herbert Diess, šéf Volkswagenu, minulý měsíc potvrdil, že připravovaný Golf 8 bude mít mild-hybrid a třeba Renault ho ve Scénicu nabízí již nyní.

Volvo i Volkswagen se shodují, že tento systém sníží spotřebu paliva na úroveň dieselových motorů, ale bez škodlivých emisí NOX. Také je z tří výše uvedených cest elektrifikace tou nejlevnější a proto lze předpokládat, že u zákazníků bude i tou nejoblíbenější. Přitom jde o pouhý upgrade současného benzinového motoru. I proto nemůže nikdo říct, že to znamená definitivní smrt pro spalovací motory. 

S využitím textu publikovaného magazínem Forbes

Martin Jedlička