Letecká výstava Aero se v německém Friedrichshafenu, městečku na břehu Bodensee, odehrává každoročně. Letectví prochází podobnou modernizací jako svět aut, proto jsme se tam letos zajeli podívat.

Ve městě Friedrichshafen se psala letecká historie. Dodnes tu létají vzducholodě, které tu vyráběl hrabě Zeppelin, sídlí tu firma ZF, kdysi tu vyráběli slavná letadla Dornier a jednu fabriku tu má Airbus.

I díky tomu každoroční letecká výstava Aero patří k těm největším v Evropě (zřejmě je největší výstavou civilních letadel). A se značnou českou účastí, z Česka pocházela odhadem třetina všech vystavených exponátů. Stejně jako Německo, i Česká republika je leteckou velmocí, která letadla vyvíjí, vyrábí a vyváží do celého světa.

Skyleader 400 od českého výrobce Zall Jihlavan

Svět letadel se mění

Stejně jako u aut, i v leteckém průmyslu dochází v současnosti k velkým změnám směrem k digitálu. Ve velkém se přechází na digitální přístroje a na rozměrné navigační panely místo klasických budíků a mapy. Pilotovat je i díky tomu jednodušší než dřív, navíc se připravovaným zvýšením hranice ultralightu na 600 kg, do které se už vejde kdejaké dospělé letadlo, zpřístupní pilotování víc lidem. A legalizuje se stav, kdy po nebi létají stroje, které jsou ultralehká jen na papíře.

Jinak ale výstava nepřekvapivě neukázala nic revolučního, co by mělo změnit svět letecké dopravy. Dopravní drony (pro lidské pasažéry) se ukazují na výstavách už roky, ale žádný se přes všechny přísliby zatím nedostal do reálného testování. Létající auto (nebo jezdící vírník) tu nebylo snad ani jedno. Přitom už nejméně dvě firmy (slovenský Aeromobil a holandský PAL-V) létající auta nabízejí k objednávkám. Slovenský projekt by měl k zákazníkům dorazit v roce 2020.

Budíky mizí, nahrazují je digitální přístroje. Je to dobře?

Pokusy s elektřinou

Zato tu bylo vidět hodně pokusů s pohonem letadel na elektřinu — ale většinou spíš v rovině experimentů. Výrobci letadel to musejí zkoušet, aby nezůstali pozadu, ale do reálné výroby se nehrnou. Piloti elektropohon z logických důvodů odmítají, v letadlech je ještě méně praktický než v autech.

Česko-čínský Jihlavan má prototyp s (taky českým) elektropohonem od MGM Compro ve svém letadle Skyleader 400. Nalítali s ním zatím pár hodin a zkušenost je úsměvná: udrží se ve vzduchu 90 minut a dolet je 200-300 km, pak se musí 5 hodin dobíjet. Pro srovnání: se stejným letadlem s motorem rotax a stejnou hmotností uletí na 80 litrů benzínu až 1200 km.

Elektrický Pipistrel Alpha Electro slibuje stlačit náklady na letovou hodinu na 2 eura. Srovnatelné benzinové letadlo létá za 1-2 tisíce korun za hodinu

Na druhou stranu, elektroletadla by mohla poměrně zásadně snížit vysoké náklady létání. Slovinský Pipistrel se svým dvoumístným letadlem Alpha Electro slibuje stlačit náklady na letovou hodinu na 2 eura — srovnatelné benzinové letadlo létá za 1-2 tisíce korun za hodinu. Přitom by se elektrická verze měla prodávat za stejné peníze, jako benzinová: zhruba 1,7 milionu korun (69 tisíc eur).

S elektřinou experimentuje i Siemens. Ten vystavil několik upravených maďarských letadel Magnus s různými elektromotory, plánovaný dron Cityairbus ale neukázal. Zajímavou cestu ukazuje hybrid elektromotoru kombinovaného s dieselem, který pro něj vyrábí elektřinu. Ne že by letadla na naftu neexistavala, ale zrovna v dnešní době omezování naftových aut je tahle cesta úsměvná. Budoucnost letectví bude zřejmě vypadat jinak.

Martin Jedlička
Martin Jedlička
Další články autora