To, o čem se dlouho mluvilo, se nakonec uskutečnilo. Skupina Mafra převzala vydavatelské aktivity skupiny Bauer Media Group v České republice a na Slovensku. Transakci teď schválil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Za jakých dohodnutých podmínek k tomu došlo, nevíme, protože obě společnosti sdělily v tiskové zprávě, že to nebudou zveřejňovat.
Byli bychom v pokušení jednoduše napsat, že si Babiš koupil několik dalších časopisů. Protože ale Mafra z holdingu Agrofert je teď oficiálně v péči svěřenského fondu premiéra Babiše, musíme věřit, že oligarcha je teď bezmocný a chudý jako kostelní myš a na média nemá žádný vliv. Jak jinak v této zemi.
Jak si Nebabišova Mafra polepšila? Je momentálně největším multimediálním domem u nás s dosahem na 3,6 milionu čtenářů ohledně tisku a měsíčně má 7,8 milionu návštěvníků internetu.
„Vydavatelství Bauer Media má silné postavení v segmentech programových titulů a společenských týdeníků s profesionálním tvůrčím zázemím. Díky této dohodě skupina Mafra významně rozšíří své produktové portfolio zejména v oblasti kvalitních lifestylových časopisů, jako je například Esquire, Cosmopolitan či Harper‘s Bazaar. Také budeme moci nabídnout široké spektrum časopisů rozšířené o tituly pro ženy a nově i pro dětské čtenáře,“ uvedl předseda představenstva Mafry Štěpán Košík.
„V porovnání s velmi konzervativními a reputačně silnými značkami v portfoliu Mafry zastřešuje Bauer Media produktovou řadu značně odlišného směru,“ sdělil již v létě Hospodářským novinám akviziční poradce Patria Finance Vladimír Vostrikov.
Co to znamená v praxi? Zisk mnoha čtenářů. Vypadá to asi takto: Rytmus života (více než 120 tisíc prodaných výtisků), Pestrý svět (asi 100 tisíc), televizní program TV Max přes 280 tisíc prodaných kusů ), Žena a život (40 tisíc), Harper’s Bazaar (20 tisíc) a Cosmopolitan 20 tisíc).
Dochází tak k další koncentraci médií do rukou jednoho majitele. Ještě že to (oficiálně) není Babiš, že. Můžeme jen odhadovat, co by to znamenalo pro obsah, kdyby náhodou byl. Jak jsme tu psali už v červenci: Ne snad prvoplánově viditelnou přítomnost Andreje a Moniky na každé druhé stránce, ale třeba i podprahově. Co by to udělalo s trhem inzerce? Se závislostí dalších novinářů na Babišově impériu? A pochopitelně by začlenění ziskových titulů znamenalo další a další peníze, které lze použít na další nákupy, třeba i nákupy lidí.
A lidé jsou potřeba. Čas od času někdo odpadne a musí být nahrazen. Možná to bude někomu znít hrubě, ale jak psal Gogol: „Budou-li koryta, i svině budou.“ Na tom se nic nezměnilo po celá staletí.
A co dál? Ještě nějaká celoplošná televize by se hodila. Koupená, ovládnutá, to je jedno. Kdo bude mít ruku na kohoutku, který ovládá potrubí s proudícími informacemi, bude mít skoro všechno.
Chce to jen úmysl, peníze a čas.