KDU-ČSL tento měsíc staví 100 let. Na jaře po delším čase vymění tvář ve svém čele. Jedním z trojice zatím potvrzených kandidátů na nového předsedu je poslanec za Pardubický kraj a radní Heřmanova Městce Marek Výborný. Deníku FORUM 24 poskytl exkluzivní rozhovor.

Když jsem si přečetl váš životopis a seznam aktivit, pomyslel jsme si: Ideální profil konzervativního politika. Do volebního sjezdu KDU-ČSL, na kterém už nebude obhajovat předsednický post Pavel Bělobrádek, zbývají zhruba dva měsíce. Jak vidíte své šance na zvolení do čela strany?

Nechci hodnotit své šance, před členy KDU-ČSL jsem předstoupil s jasnou nabídkou a jasnou vizí, kam chci stranu vést a jak bychom měli oslovovat voliče, jak bychom měli zkvalitnit práci uvnitř KDU-ČSL a bude pouze na svobodném rozhodnutí delegátů, koho zvolí předsedou. Ta soutěž, protože my nejsme v situaci souboje, ale soutěže, bude velmi vyrovnaná, a jsem přesvědčený také o tom, že i ostatní spolukandidáti by měli být součástí příštího vedení.

Vyloučený není ani comeback někdejšího předsedy Jiřího Čunka. Podle některých komentátorů by souboj o křeslo předsedy nakonec mohl být především duelem vás dvou, přestože kandidaturu ohlásili ještě současní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka. Jiří Čunek by se měl rozhodnout příští měsíc. Máte zprávy o tom, jak to s jeho případnou kandidaturou vypadá?

Nemám. Je ale možné, že o sobě ještě dají vědět další kandidáti. Jsme demokratická strana, kandidovat může každý člen, který získá nominaci.

V říjnovém rozhovoru pro Mladou frontu Dnes (senátor Jiří Čunek) naznačil, že by se zřejmě postavil proti Pavlu Bělobrádkovi – pokud by funkci znovu obhajoval. Myslíte si, že by KDU-ČSL kandidatura nebo případný návrat Jiřího Čunka do vedení prospěly? Měl by podle vás šanci stát se znovu předsedou?

Jiří Čunek je úspěšný regionální politik. Je hejtmanem Zlínského kraje, je také senátorem za Vsetínsko. Jako jeden z mála byl do Senátu zvolen už v prvním kole. To svědčí o jeho velmi silné pozici v regionu, za který kandidoval. KDU-ČSL proto musí využít nejen jeho potenciál, ale také jeho pohled na politiku. Šance Jiřího Čunka ale nechci komentovat.

Čeká nás ještě nějaké překvapení? Chystá se kandidovat na lídra někdo další, jen to zatím neprozradil veřejně?

Nevím o tom.

Strana, kterou zastupujete v parlamentu, tento měsíc oslavuje sté výročí založení. Je jen o několik měsíců mladší než náš samostatný stát. Jak si vysvětlujete, že v České republice má strana s bohatou historií, kterou chce vést vzdělaný muž s čistým štítem, pedagog, profesionální politik na celostátní i komunální úrovni, věřící, skaut a sportovec, kolem pěti procent podpory, a oligarcha, který je silně propojený s komunistickým režimem, ovládá v roce 30. výročí sametové revoluce zemi se sílícími preferencemi, které překračují 30 procent?

Je to obraz dnešní společnosti, která velmi lehce podléhá líbivým, populistickým návodům a řešením. Pokud vám někdo každoročně přidá na důchodech, pokud slíbí obědy zdarma, zavede hromadné slevy na jízdném, tak samozřejmě voličský potenciál takového subjektu roste. KDU-ČSL nikdy nebyla a nebude populistickou stranou, která by se tímto způsobem chtěla podbízet voličům. My přicházíme s programem a tématy, která mají konkrétně pomoci konkrétním lidem, ale nejde o socialistické rozdávání všeho a všem, bez ohledu na to, jaká bude budoucnost, jaký bude vývoj ekonomiky.

Vstoupila by KDU-ČSL vedená Markem Výborným znovu do vlády s hnutím ANO? Ať už dopadne trestní stíhání současného premiéra jakýmkoli způsobem?

My jsme už před volbami v roce 2017 jasně řekli, jaké jsou naše limity vstupu do vlády. A to se netýká jen Andreje Babiše, to se týká i kohokoliv dalšího, Martina Půty ze STAN například, že si nedovedeme představit, že by ve vládě seděla osoba, která čelí trestnímu stíhání. Toto pro nás nadále zůstává nepřekročitelnou podmínkou. Jakékoliv další kroky v případném angažmá ve vládě se týkají našeho programu a toho, zda bychom v takové vládě dokázali náš program realizovat.

Koaliční spolupráci lidovců s ANO tedy nelze vyloučit?

Já si dovedu představit ledacos, co si nedovedu představit, je, že bychom se podíleli na jakékoli spolupráci s extrémistickými stranami. Vylučuji, i do budoucna, jakoukoli spolupráci s KSČM a SPD.

Ve Sněmovně se rodí nové bezpráví spáchané na církvích. Vláda ANO a ČSSD jde na ruku komunistům, kteří ji podporují, a prosazuje zákon o dodatečném zdanění církevních restitucí. Myslíte si, že revize církevních restitucí má šanci na úspěch nebo ji zastaví Ústavní soud?

Nemohu předjímat rozhodnutí Ústavního soudu, zákon zatím neprošel ani Poslaneckou sněmovnou. Jedná se ale o věc, která je odsouzeníhodná. V situaci, kdy je tu někdo, komu bylo něco ukradeno, je mu to částečně vráceno, tak to stát ještě zdaní, to je podle mého názoru v rozporu s Ústavou, je to popření principů právního státu. Proto proti tomu na půdě Poslanecké sněmovny ostře vystupujeme. Pokud to vláda Andreje Babiše – a je to zcela zjevné – zobchodovala s KSČM za podporu pro vládu a pro státní rozpočet, je zodpovědností hnutí ANO, zda tento zákon protlačí parlamentní procedurou. A to i třeba po případném vrácení Senátem. Teprve potom bude následovat rozhodnutí Ústavního soudu.

Věříte v nezávislost soudců a státních zástupců? Myslíte si, že kauza Čapí hnízdo bude řádně došetřena, že nevyprchá do ztracena, že případní viníci budou skutečně odsouzeni?

Ano, já chci věřit v nezávislost české justice. Kdyby tomu tak nebylo, tak by bylo něco špatně s naší demokracií.

Jak v této souvislosti vnímáte zprávy o ovlivňování justice ze strany Hradu?

Je to zcela nepatřičné a věřím, že naše soudy dokážou podobným tlakům – ať už budou z té hradní partičky nebo odkudkoli odjinud – odolat. Setkání soudců s osobami…, řekněme mravně pochybnými, považuji za velmi nebezpečné. Ale jsem přesvědčený o tom, že soudci dokážou tlaku odolat.

Jak vnímá pedagog na gymnáziu, který vyučuje dějepis, společenské vědy a latinu fakt, že jeho studenti se ve třídách dívají na obraz Miloše Zemana? Že nejvyšší ústavní funkci v zemi zastává člověk s takovým slovníkem a stylem vystupování? Jak se vám za takových okolností daří vysvětlovat historii, kdo byl kladným nebo naopak záporným hrdinou, když současnost je právě taková, jak vidíme.

Dějepis není o vysvětlování toho, kdo byl kladným nebo záporným hrdinou. Výuka historie je o tom, aby si studenti dokázali vlastní obrázek a hodnocení naší minulosti vytvořit sami, na základě toho, že se seznámí s fakty a s kontextem té doby. Pokud jde o současnost, tak ve školních třídách už obrazy prezidenta republiky nevisí. Proč, to nechávám bez komentáře. Myslím, že dnešní mladá generace, alespoň to je moje zkušenost z našeho gymnázia, je generací kriticky myslící. Svůj názor – i vůči aktuální politické situaci – si dokáže udělat právě na základě schopnosti kriticky hodnotit informace. Věřím, že to má přímý vliv i na jejich veřejné postoje. Je to důležité, škola nemá nikoho vést k tomu, co si má student myslet, ale má ho vést k tomu, aby dokázal informace kriticky hodnotit.

Kde jsou podle vás kořeny toho, že voliči rezignovali na ideje a slyší na nesplnitelné sliby a rafinovaný marketing?

Domnívám se, že to není jen problém České republiky, ten problém vnímám celosvětově. Zvykli jsme si žít v jistém pohodlí, očekáváme, že stát se o nás postará, možná jsme posunuli vnímání svobody jako takové i zodpovědnosti za sebe sama. A pokud chceme ten servis ze strany státu, tak potom se společnost přiklání k tomu řešení, které ten servis nabízí co největší a co nejpohodlnější. To jsou často populistické strany, které nabízejí, že se o občana postarají. Celoevropským problémem je pak to, že vítězí mentalita strachu. Viděli jsme to na příkladu migrační krize. A platí, že strach byl vždy špatný rádce. Je to tedy mix různých důvodů, které vedou k tomu, že dochází k odklonu od tradičních politických stran, postavených na idejích, hodnotách. Ale jsem přesvědčený o tom, mnohé věci to už ukazují, že je to jev pouze dočasný.

Když se podíváme na některé okolní státy, napadá mě například Rakousko, kde intenzivně roste podpora tradiční strany, rakouských lidovců pod vedením Sebastiana Kurze, tak je zřejmé, že roli hraje silná osobnost, silný lídr. Věřím, že tato doba se vrátí zpět i v České republice.

Kolik procent hlasů by v příštích volbách do Sněmovny měla získat KDU-ČSL řízená Markem Výborným? A bude kromě nové tváře na pozici lídra v něčem jiná než dosud?

My se nezměníme ve svých hodnotách a idejích, ze kterých vycházíme. KDU-ČSL má vynikající program a my ho chceme lépe prodávat. Z programu chceme vytvořit klíčová témata, která budou tématy oslovujícími voliče. Především podpora rodiny. Ekonomická, ale také podpora vzdělávání, které považujeme za zásadní pro naši společnost. To je to, čím chceme být uchopitelnější, čitelnější, srozumitelnější. Věřím, že pod vedením, které bude staronové, protože určitá kontinuita musí být zachována, se to podaří nastartovat.

KDU-ČSL v současné chvíli má potenciál na to se posunout na 7 až 9 procent. Když se podíváme na poslední prezidentské volby, tak Pavel Fischer získal v prvním kole přes 10 procent hlasů. Domnívám se, že voliči Pavla Fischera v zásadě překrývají potenciální voličskou skupinu KDU-ČSL. Mojí ambicí je tuto skupinu oslovit, stát se pro ni důvěryhodnými, aby věděli, že pokud podpoří KDU-ČSL, podporují středopravicovou, konzervativně založenou politickou stranu.

Nemyslíte si, že tak tradiční a ideově vyprofilovaná strana by měla mít vyšší ambice? Sní ještě někdo v současné KDU-ČSL o tom, že by se stala klíčovým politickým hráčem jako například CDU/CSU v Německu?

Situace v Německu je s námi nesrovnatelná s ohledem na historický vývoj po druhé světové válce. Nebudu dávat prohlášení o tom, že cílíme na patnáct, dvacet procent voličů. V tuto chvíli, kdy tady máme poměrně silnou konzervativně-liberální ODS, kdy středopravicová scéna je poměrně rozdrobená. Musíme ukázat, že jsme i mezi poměrně mladými subjekty strana, která má stoletou tradici, má dlouhodobě kvalitní program a dokáže oslovit zhruba 10 procent voličů.

Přemýšlíte o tom, jak z KDU-ČSL učinit celostátní, ne spíše moravskou a východočeskou stranu? Stranu, která bude udávat směr v celostátní politice, stranu, kterou budou brát vážně v Praze a bez níž téměř nic nepůjde?

Zcela jistě. Nesmíme se stát regionální stranou. Výsledky komunálních voleb ale ukazují, že i v regionech, kde jsme velmi slabí, tam, kde máme kvalitní osobnosti, které kolem sebe dokáží shromáždit podporovatele, třeba i bez toho, že by byli členy strany, tak se nám daří získávat skvělé výsledky. Na takový úspěch z komunálních voleb musíme navázat, protože ambicí KDU-ČSL je být stranou, která je stejně silná v tradičních regionech a dokáže oslovit i voliče v regionech, kde dosud byla slabší.

Je reálná dohoda na společných kandidátkách s hnutím STAN a TOP 09? Miroslav Kalousek v nedávném rozhovoru pro Televizi Seznam naznačil, že pro lidovce je při integračních snahách jeho osoba problém. Dokázal byste být na jedné kandidátce s panem Kalouskem?

Osobně si to nedovedu představit. Na druhou stranu, jsem člověk, který si rád sedne za jednací stůl s Miroslavem Kalouskem, ale i s Andrejem Babišem. Myslím, že politik musí umět komunikovat. Ale ta věc je širší. Příští rok máme před sebou krajské volby. Tam si zcela jistě dovedu představit spolupráci s různými politickými subjekty napravo od středu. Ostatně, v mnoha krajích to už funguje. V Pardubickém kraji máme dlouhodobě Koalici pro Pardubický kraj, tvořenou společně s SNK-ED a hnutím Nestraníci. V Olomouckém kraji nám bezvadně funguje spolupráce s hnutím STAN. Jako předseda KDU-ČSL bych se zasadil o to, abychom dokázali moderovat integrační jednání, hledat co nejvyšší koaliční potenciál a ve volbách společně uspět – včetně TOP 09.

Myslíte si, že KDU-ČSL poškodilo založení TOP 09, resp. přestup Miroslava Kalouska a skupiny dalších výrazných lidoveckých tváří do této strany? Nebo naopak se tehdy vyčistil vzduch a odešel jeden názorový proud?

Platí obojí.

Předvolební pakt lidovců se Starosty v roce 2017 nakonec zkrachoval. Bylo podle vás rozumné z koalice vycouvat? Nebyla to zbabělost? Obava z toho, že jde o příliš riskantní podnik? A neutrpěl tím nakonec kredit KDU-ČSL? Mnozí tuto stranu vnímají jako…, řekněme velmi pružnou.

Odmítám, že by šlo o zbabělost. Ta věc byla interpretována v médiích poněkud jinak, než se skutečně stala. Mrzely mě reakce hnutí STAN, které tu situaci výrazně využilo. My jsme na to nebyli dobře připravení. Bohužel ten rozchod KDU-ČSL ve volbách evidentně poškodil. Nicméně ta věc je za námi, já se k ní nechci vracet. Myslím si, že v tuto chvíli se KDU-ČSL musí soustředit především sama na sebe. Co bude v budoucnu, nechci předjímat, ale jestli považuji něco za svou devízu, je to ochota a snaha hledat konsensus.

Jaké jsou vaše vztahy s ODS?

Čistě pracovní. S konzervativní a v některých ekonomických tématech liberální ODS si v některých věcech jsme velmi blízcí. Týká se to například hodnotové politiky.

Jak vidíte budoucnost Pirátů na české politické scéně?

V tuto chvíli se zdá, že Piráti dokázali vyplnit opuštěný prostor řekněme liberální části politického spektra u nás. Tím, jak se hnutí ANO zcela zjevně posunulo doleva. Piráti dokázali oslovit mladou generaci a myslím si, že jejich předseda Ivan Bartoš je velmi nadaný politik. Domnívám se proto, že Piráti tady určitě v nejbližší budoucnosti budou jedním z klíčových politických hráčů.

Komentář autora rozhovoru: Marek Výborný se velmi pravděpodobně stane novým předsedou lidovců.