Marine Le Pen, tzv. kamarádka Tomia Okamury, ukazovala v Praze svaly, především ten jazykový. Podle ní je Evropská unie nepřítel a je třeba ji zespoda zničit. Ona ani peroxidový Geert Wilders nevypadají, že by snad v ruce udrželi pušku a šli na barikády. Pro své cíle pořád ještě potřebují získat na svou stranu většinu lidí. Není to ale tak nadějné, jak si snad mohli ještě těsně po brexitu myslet. Oba ve svých zemích prohráli volby.
Podle průzkumů oblíbenost EU mezi lidmi poslední dobou spíše stoupá. Dokonce i v Německu. To je samozřejmě vůdčí zemí Unie, ale na druhou stranu bylo nejvíc postiženo migrační vlnou. Její důsledky ovšem může svést docela právem i na neschopnost spolučlenů, za které na sebe vzala jejich neschopnost problém řešit, nebo neochotu se na řešení problému podílet. V každém případě eurodestruktivní AfD nedopadla ve volbách moc slavně. Jak je to ale u nás?
Jak sděluje průzkum CVVM: „Spokojenost s členstvím ČR v Evropské unii vyjadřuje téměř třetina českých občanů (32 %), přičemž pouze 6 % se cítí být ‚rozhodně spokojeno‘ a 26 % je ‚spíše spokojeno‘. Neutrální postoj ‚ani spokojen, ani nespokojen‘ zastává více než třetina (35 %) českých občanů a necelá třetina dotázaných (30 %) je nespokojena, v tom 19 % je ‚spíše nespokojeno‘ a 11 % je ‚rozhodně nespokojeno‘. Zbylá 3 % dotázaných se k položené otázce nedokázala vyjádřit.“
Jinak to ale vypadá, když otázka zní, jestli bychom měli být členy EU: „Tři pětiny českých občanů (60 %) se domnívají, že Česká republika má být členem Evropské unie, z toho 22 % si myslí, že ‚rozhodně má‘, a podle 38 % ‚spíše má‘. Opačný názor, tedy že Česká republika nemá být členem Evropské unie, vyjádřila více než čtvrtina české veřejnosti (29 %), z toho 17 % uvedlo, že ‚spíše nemá‘ a podle 12 % ‚rozhodně nemá‘. Zbývající zhruba desetina respondentů (11 %) na položenou otázku nedokázala odpovědět a zvolila proto odpověď ‚nevím‘.“
Je to tedy pro okamurovce dobrá, nebo špatná zpráva? Na jednu stranu je tu dost lidí s nevyjasněným názorem. Tam by se cílenou propagandou daly lovit hlasy. Záleží také na vnějších okolnostech, jako je další vývoj migrační krize. Počet imigrantů přece jen klesá a u nás jejich množství nestojí za řeč. Jak jsme ale viděli, kampaň se dá vést úspěšně i s použitím naprostých výmyslů. Takto se nám do sněmovny prolhala paní, která šířila zprávu o autobusu plném uprchlíků prchajících se ukrýt do krajiny. Co na tom, že autobus zastavil kvůli poruše a pasažéři byli Češi. Pokud to není pravda, mohla by být, tak co. Beztak se sem určitě pašují stovky tisíc imigrantů tajně, někde to psali, že ano.
Máme tu ještě odstrašující případ brexitu, který vede Velkou Británii do nejistoty a zmatků. Zatím Británie nevyjednala nic a zdá se, že na ni dopadnou jen nevýhody a možná ještě něco horšího, protože nejen Londýn, ale také Severní Irsko, Wales a Skotsko si většinově myslí něco jiného a země je rozdělenější, než kdy byla.
Stoupenci členství mohou poukázat i na to, že hlasatelé brexitu lhali o tom, kolik peněz Británie vystoupením získá, což jako podfuk přiznali už následující den po referendu. I tady ovšem narazíme na to, že lidé neuvažují při volbách a referendech jen racionálně. Ta bariéra se prolamuje jen těžko. Sečtělejší -exiťáci třeba tvrdí, že EU je nedemokratická, protože brání šíření geneticky upravených plodin. To se sice brání, ale kvůli tomu, že 60 procent obyvatel Unie je proti, takže i v Bruselu politici jen demokraticky odrážejí jejich názor kvůli domácí scéně ve svých zemích.
Stát se tedy může cokoli a je dobré s tím počítat. Také připomínat, v čem je referendum ve skutečnosti nedemokratické. Když totiž občané změní názor, nemají už praktickou šanci ho prosadit. V Británii by dnes referendum zřejmě dopadlo jinak, ale občané nedostanou tu možnost se znova vyjádřit. Dnešní ČTK: „Téměř rok a půl po referendu o vystoupení Británie z Evropské unie by více než polovina Britů preferovala setrvání své země v bloku. Takové je zjištění čerstvého průzkumu společnosti BMG Research pro deník The Independent. Proti odchodu z EU se v něm vyjádřilo 51 procent respondentů, pro brexit bylo 41 procent.“
Vlak rozjetý kvůli někdejší převaze těsnou většinou jede dál po chatrné koleji a zastavit se dost dobře nedá.