Pokud má dál fungovat schengenský prostor bez kontrol na vnitřních hranicích, bude nutné vytvořit trvalý mechanismus pro rozdělování uprchlíků mezi země Evropské unie. Ve Spolkovém sněmu to řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Zavedení trvalého mechanismu odmítá mimo jiné Česko.
Merkelová přirovnala uprchlickou krizi k hospodářským problémům eurozóny. Podle ní se v obou situacích ukázalo, že se EU dostatečně neintegrovala, a proto má potíže v situacích, kdy je vystavena velké zátěži.
„Stejně jako pro udržení společné měny bylo nutné udělat další integrační kroky, bude je nutné udělat i v tomto případě, protože se ukazuje, že současný systém není dostatečný,“ řekla kancléřka. „Solidární rozdělení imigrantů podle hospodářské síly a připravenost k zavedení trvalého mechanismu proto není žádná drobnost. Naopak to je rozhodující otázka pro to, zda může být schengenský prostor nadále udržen,“ dodala.
Ministři vnitra EU v září schválili rozdělení 120.000 uprchlíků mezi země EU, přestože několik států včetně Česka bylo proti. Německo podporuje zavedení mechanismu, který by umožňoval rozdělovat uprchlíky mezi evropské země trvale bez potřeby dalšího hlasování. Berlín tento požadavek zdůvodňuje především skutečností, že v současnosti leží hlavní tíha uprchlické krize na třech zemích: Německu, Rakousku a Švédsku. Do Německa letos přišlo přes 900.000 žadatelů o azyl.
Německo musí jít v péči o uprchlíky příkladem
Merkelová také uvedla, že Německo nemůže v EU pouze klást požadavky, ale musí také jít příkladem v péči o uprchlíky. Berlín to podle ní dělá, když nabízí všem imigrantům v zemi jazykové a integrační kurzy a snaží se jim také zajistit praxi ve firmách. „Od lidí, kteří nás žádají o pomoc, ale na oplátku očekáváme, že přijmou naše hodnoty a že se aktivně budou snažit integrovat,“ zdůraznila kancléřka.
Vyslovila se také pro vytvoření celoevropských kvót pro počet uprchlíků, které by Unie vyzvedla přímo z krizových zemí, a tím snížila zatížení tamních úřadů. Podle Merkelové by to mohlo zlepšit situaci lidí v uprchlických táborech v Turecku, takže by se jich méně vydávalo na cestu do Evropy. Kancléřka rovněž vyzvala k rozšíření finanční pomoci zemím, které jsou první zastávkou uprchlíků na cestě ze Sýrie.
Trvale vyřešit uprchlickou krizi je podle Merkelové možné jedině tak, že se podaří stabilizovat situaci v Sýrii. Toho lze podle kancléřky dosáhnout pouze diplomatickou cestou. „Je třeba posadit k jednomu stolu všechny aktéry, kteří jsou pro řešení nezbytní. To znamená Rusko, USA, Evropany, arabské státy a Írán a Turecko,“ řekla. Vyjádřila také naději že úterní sestřelení ruského letadla tureckými silami nebude znamenat konec takových jednání.
Juncker: Ve hře je samotný smysl jednotné Evropy
Schengenský systém volného pohybu upadl po teroristických útocích a kvůli migrační krizi do kómatu, proto je potřeba ho znovu vzkřísit, prohlásil na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Varoval, že pokud Schengen padne, přestane dávat jednotná Evropa smysl.
„Musíme zachovat při životě ducha Schengenu,“ vyzval Juncker. Jeho prohlášení směřovalo především k členským státům EU, které podle něj musí dostát svým závazkům ochrany vnějších hranic evropského bloku. Opětovně také varoval před svalováním viny na imigranty, kteří podle něj prchají před stejnými lidmi, kteří mají na svědomí teroristické útoky v Paříži se 130 mrtvými a více než 350 zraněnými.
Zajištění vnitřní i vnější bezpečnosti
Juncker připomněl, že Evropská komise i unijní státy připravují řadu opatření, která mají zajistit větší bezpečnost vůči hrozbě terorismu. Řekl také, že jednou z cest je i uvést do praxe jmenné seznamy cestujících v letecké dopravě (PNR), a to nejen na letech mimo Schengen, ale i v rámci vnitroevropských spojů.
„Existují jisté sporné otázky, které je třeba vyřešit, a jsou důvody, proč to udělat,“ řekl Juncker. V minulosti se o seznamech cestujících v letecké dopravě opakovaně hovořilo, jako problematické a kontroverzní byly zmiňovány v souvislosti s otázkou lidských svobod. Evropská komise i členské státy PNR v minulosti podporovaly, naopak Evropský parlament opatření roky blokoval.
Lucemburský ministr práce a pro přistěhovalectví Nicolas Schmit, jehož země nyní Evropské unii předsedá, prohlásil, že PNR je třeba co nejrychleji ustavit na evropské úrovni. Pokud toto opatření bude prosazeno, budou aerolinky předávat bezpečnostním úřadům jména cestujících, jejich kontaktní informace a také platební údaje.
„Musíme hájit naše hodnoty, naše svobody a naši bezpečnost. Potřebujeme co nejširší a nejintenzivnější spolupráci v EU. Nikdy jsme neměli tak silnou potřebu jednotné Evropy, která by byla schopná reagovat rozhodně,“ řekl poslancům Schmit. Dodal, že další bezpečnostní opatření souvisí s potíráním nelegálního obchodování se zbraněmi a zostřením kontrol vnějších unijních hranic. Od ledna chtějí členské státy podle Schmita zřídit v rámci Europolu evropské centrum boje proti terorismu.
Více, nebo méně Evropy
Podle Syeda Kamalla, šéfa europoslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů, ale není více Evropy, tedy vytváření dalších celoevropských institucí, pokaždé tím správným řešením. Jako příklad nesouhlasu zmínil možnost ustavení evropské zpravodajské služby, kterou naopak podporuje předseda frakce Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Guy Verhofstadt.
„Pokud si mám vybrat mezi národní svrchovaností a bezpečností, tak si vybírám bezpečnost našich europoslanců,“ řekl Verhofstadt. Jako skandální zmínil to, že po atentátech francouzská policie opakovaně kontrolovala auto s uprchlým útočníkem Salahem Abdeslamem. Vždy ho nechala v cestě pokračovat, neboť nebyl ve francouzských záznamech, ačkoli ho Belgičané na svém seznamu měli.
Verhofstadt podporuje i vytvoření evropské vojenské koalice pro boj proti terorismu a radikálnímu hnutí Islámský stát, o což Francie požádala na základě článku 42 Lisabonské smlouvy. „Když Američané neudělají nic, tak se nic nestane,“ dodal s tím, že Evropa musí jednat.
Proti vojenskému tažení, a to i ve spolupráci s Tureckem a Ruskem, je naopak předsedkyně europarlamentní frakce Evropské sjednocené levice a Severské zelené levice Gabriele Zimmerová. Řešením je podle ní politická ofenziva za přispění Ankary i Moskvy, podpora sousedské politiky a důsledná sociální práce v evropských vyloučených lokalitách.
Europoslankyně Marine Le Penová, která je spolupředsedkyní frakce Evropa národů a svobody, označila za hlavní problém „hloupou politiku masivního přistěhovalectví“. Uzavřené komunity přistěhovalců jsou totiž podle ní podhoubím terorismu. Také prohlásila, že současné toky migrantů směřujících do Evropy, které mohou teroristé infiltrovat, jsou zcela bez kontroly.
„Hraniční země EU jsou naprosto neschopné cokoli kontrolovat. Chceme opětovně naše národní hranice, nedůvěřujeme hranicím EU,“ řekla Le Penová s tím, že dále odmítá současnou politiku úspor, aby bylo možné vydat více na obranu a bezpečnost.