„Jen blbec nemění své názory,“ říká prezident Miloš Zeman na adresu svých častých názorových obratů a posunů. Patří mezi ně změny názorů na migraci, presumpci neviny, Mynářovu prověrku a řada dalších, zvýrazněných i během prezidentských voleb. Zároveň je paradoxní jeho podpora částí veřejnosti se zcela odlišným viděním světa.
Nejen současná doba odhalila značnou názorovou pružnost, rozpory a paradoxy v postojích Miloše Zemana, vypovídající o věrohodnosti obhájce prezidentského úřadu. Uveďme některé z nich.
Má, nebo nemá mít Mynář prověrku
Pozoruhodný vývoj prodělal Zemanův postoj k bezpečnostní prověrce hradního kancléře Vratislava Mynáře. Už dávno v České televizi (27. 10. 2013) projevil znepokojení, že stále nemá prověrku na stupeň přísně tajné. „Je jeho povinnost o prověřování požádat a dokončit to co nejrychleji, jinak mu hrozí ztráta místa kancléře. Buď ji dostane a zůstane kancléřem, nebo si budu muset shánět kancléře jiného,“ varoval.
[ctete postid=“179097″ title=“Situace před volbami se vyjasňuje. Jde o udržení paktu Zeman–Babiš“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/01/Zeman-Babiš-volby-385×230.jpeg“ excerpt=“Zamlžená situace před druhým kolem prezidentské volby se vyjasňuje. Celostátní výbor “ permalink=“http://forum24.cz/situace-pred-volbami-se-vyjasnuje-jde-o-udrzeni-paktu-zeman-babis/“]179097[/ctete]
Mynář si o prověrku u Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) požádal v prosinci 2013 a dodnes ji po čtyřech letech nemá. Nyní se soudí a Zeman prohlašuje, že si počká na výsledky. To ovšem může trvat ještě několik let. Mynářův neúspěch zlehčuje, že šlo o zbytečnou „frajeřinu“, protože má prověrku na stupeň vyhrazené.
Stupeň vyhrazené ovšem nevydává NBÚ, ale zaměstnavatel, a může jej dostat prakticky kdokoli. Nemá to nic společného s přístupem k utajovaným skutečnostem, o který běží v rámci skutečné bezpečnostní prověrky. Mynář navíc tím, že prověrku nedostal, poutá pozornost podezřením, že nabytí jeho stomilionového majetku či podnikatelské vazby z minulosti nejsou v pořádku.
Presumpce viny, či neviny
Zeman po neobjasněné razii na úřadu vlády v červnu 2013 jmenoval bez dohody s parlamentem vládu Jiřího Rusnoka. Zemanův loutkový kabinet důvěru nezískal a země směřovala k předčasným volbám. Prezident tehdy vznik nelegitimní vlády ospravedlňoval ujištěním olomouckého vrchního žalobce Ištvana, kterému vyslovil plnou důvěru, že lze brzy očekávat další skandální odhalení. Nestalo se nic.
„Některým politikům samozřejmě hrozí vyšetřování za některé minulé kauzy a v takovém případě jejich obvyklá rétorika potrefených hus zní tak, že nám hrozí například policejní stát,“ řekl prezident. Ištvan prý sliboval senzaci s tím, že vyšetřování bude ukončeno během několika týdnů. Hluboký omyl.
Dnes Zeman otočil a v citlivé kauze Čapí hnízdo pragmatického spojence Andreje Babiše náhle ctí presumpci neviny. „To, že kauzu policie datuje dva měsíce před volbami, ve mně budí podezření, že se jedná o zneužití policie pro politické účely,“ prohlašuje Zeman zcela obráceně, a nyní dokonce podpořil Babišův skandální výrok, že u nás lze objednat trestní stíhání.
Vítač, nebo odmítač uprchlků
Prezident Zeman ve volební kampani používal jednoduché slogany proti migraci, ačkoli se toto téma týká výlučně kompetence vlády. Přitom to byla jeho vláda (1998–2002), která přijala nejvíce uprchlíků, a to i muslimského původu. Její programové prohlášení mimo jiné uvádělo: „Vláda učiní vše pro to, aby se česká společnost v co největší přijatelné míře otevírala Evropě i světu a přetvářela se ve společnost multikulturní. Dokončí práce na nové legislativní úpravě týkající se uprchlíků, kterou se uvede současný zákon do souladu s mezinárodními normami.“
Koncem devadesátých let Zeman poskytl azyl více než tisícovce kosovských Albánců muslimského vyznání, kteří utekli před srbskou ofenzívou během balkánské války. Celkem 900 z nich se po skončení války vrátilo domů. V téže době jeho vláda přijala celkem 4500 Afghánců a 800 Iráčanů. Jen v roce 2001 u nás požádalo o azyl rekordních 18 tisíc lidí.
Tato čísla jsou dnes ve vypjaté atmosféře naprosto nepředstavitelná. Pozoruhodný je ovšem především přerod premiéra Zemana „vítače“ v prezidenta zásadního „odmítače“, přičemž na odmítání povinných kvót a důrazu na ochranu vnějších evropských hranic u nás dnes panuje všeobecný konsenzus.
Eurofederalista, či přítel Ruska
Paradoxní a velmi zarážející je aktivní podpora Miloše Zemana ze strany některých euroskeptiků. Zeman už v pozici prezidenta podporuje řadu kroků na evropské úrovni, které jsou s jejich smýšlením v přímém rozporu.
[ctete postid=“178915″ title=“Zeman nadbíhá Okamurovi a KSČM. Chce přímou demokracii a vysoké daně“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/01/Zeman-volby-385×230.jpeg“ excerpt=“Prezident Miloš Zeman prokázal v debatě na TV NOVA značnou dávku farizejství a “ permalink=“http://forum24.cz/zeman-nadbiha-okamurovi-a-kscm-chce-primou-demokracii-a-vysoke-dane/“]178915[/ctete]
Dodnes se hlásí k myšlence eurofederalismu. Prosazuje vznik celoevropské politické vlády, namísto úřednické Evropské komise. Jeho představy zahrnují společnou zahraniční, sociální a daňovou politiku, rychlou integraci, vznik jednotné evropské armády a bankovní unie. Bez ohledu na závažné ekonomické dopady. Dokonce podporoval změnu volby do Evropského parlamentu na celoevropských kandidátkách, nikoli na národních, jako dnes.
Dnes je Zeman všeobecně vnímaný spíše jako stoupenec ruských zájmů v Evropě, což dokumentují nejen obchodní vazby jeho nejbližšího okolí, ale i jeho idea přijmout Rusko do Evropské unie, kde by se mělo stát jednou z vůdčích mocností.
Dlouhodobě odmítá protiruské sankce. Loni v listopadu na půdě Rady Evropy ve Štrasburku dokonce vyzval Ukrajinu, aby se definitivně vzdala Krymu a požadovala po Rusku kompenzace, což vyvolalo diplomatický skandál.
Rychlé, či pomalejší přijetí eura
Do stejné kategorie spadají Zemanovy obraty s přijetím eura. Po nástupu do funkce podporoval jeho přijetí do roku 2017. V tomto duchu v květnu 2015 inicioval schůzku s premiérem Sobotkou, ministrem financí Babišem a guvernérem České národní banky Singerem, aby s nimi probral svoji představu urychlení přijetí eura.
Tehdy zcela pominul shodu vlády, že o termínu přijetí eura nerozhodne. Po problémech eurozóny s Řeckem s výsledkem, že si už třetí záchranná operace vyžádá dalších 86 miliard eur, z debaty o urychlení přijetí eura vycouval, nicméně ho nadále podporuje.
Příkladů názorových obratů či programových rozporů a paradoxů v arzenálu Miloše Zemana je mnohem víc. Jeho dlouhodobý pobyt v politice může pro někoho představovat výhodu, pro druhého naopak ze stejného důvodu nestravitelnou zkušenost a touhu po změně.