Pondělní předvolební debata lídrů o státních financích ukázala, že politické strany se nyní dělí na tři skupiny ohledně vztahu ke společné evropské měně:
Zástupci TOP 09, Zelení a KDU-ČSL deklarují plán přijmout euro co nejdříve. K nim by šlo formálně přiřadit i ČSSD, která ovšem tento plán podmiňuje růstem platů českých zaměstnanců, což není příliš reálné v dohledné době.
Piráti a ODS navrhují počkat na údajně výhodnější podmínky, přičemž ODS by ráda viděla dlouhodobou výjimku z povinnosti přijmout evropskou měnu.
Ve třetí skupině se nacházejí strany, které vystupují tvrdě a jednoznačně proti přijetí eura. Zde se v jedné řadě spolu v debatě ocitli komunisté, okamurovci (SPD) a vládní hnutí ANO, zastoupené v debatě Andrejem Babišem.
Ze zástupců stran, jež jsou pro přijetí eura, formuloval ekonomické argumenty předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zástupci KDU-ČSL i Zelených se odvolávali na to, že se čeští občané již pro přijetí eura vyslovili v referendu o přistoupení do Evropské unie.
„Když nepřijmeme euro, tak zítra také vyjde slunce,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, ale dodal: „Prostě jen přijdeme o spoustu šancí. Nikdo se nemusí bát, že by na nás někdo tlačil. Jenom nám prostě ujede vlak a našim dětem a našim vnukům připravíme osud, který dneska mají Ukrajinci, kteří sem jezdí za prací. Také Češi budou jezdit za prací do eurozóny.“
Kalousek varoval před tím, že se Česká republika ocitne na periferii Evropy a argumentuje ve prospěch eura tím, že ekonomika eurozóny roste a výkonnost české ekonomiky je navázána z osmdesáti procent právě na země eurozóny.
„Odpůrci eurozóny říkají, že je to neúspěšný projekt, který se nepovedl. Přitom eurozóna je pátou nejsilnější ekonomikou světa a největší světový importér a exportér a je zřejmé, že rozdíl mezi rychlým a pomalým pruhem Evropy půjde po hranicích eurozóny.“ Proto chce TOP 09 dostat Českou republiku do ekonomicky rychlého pruhu.
Komunista Jiří Dolejš a Andrej Babiš v debatě růst eurozóny popírali a upozorňovali na zadluženost jižních zemí eurozóny. „My rozhodně nechceme euro, protože eurozóna se nezmění a Řecko je bankrot,“ prohlásil Babiš.
Když někteří čeští politici uvádějí, že eurozóna neroste, a nebo dokonce tvrdí, že krachuje, nemluví pravdu. Hospodářský růst eurozóny i celé Evropské unie se ve druhém čtvrtletí roku 2017 mezičtvrtletně zvýšil shodně o 0,6 procenta, v porovnání se stejným obdobím loni růst činil 2,2 procenta v eurozóně a 2,3 procenta v Evropské unii. Uvádí to Evropský statistický úřad Eurostat. Růst eurozóny má o desetinu procenta nižší úroveň proto, že zahrnuje ‒ vedle menšiny zemí, jež zápasí s ekonomickými potížemi ‒ především země s nejsilnějšími ekonomikami, jejichž růst se počítá na nesrovnatelně vyšší úrovni.
