V historii naší země se velké události často odehrály v „osmičkových“ letech. Po necelých čtyřech měsících letošního roku se zdá, že může patřit mezi ty zlomové.  Co nám dal, co vzal, jaké naděje a obavy se potvrdí, to budeme vědět přesně až na jeho konci. Ale skládačka politických událostí už se začíná plnit a dobře to nevypadá.

Vládu bez důvěry parlamentu řídí trestně stíhaný premiér, jemuž prezident země doporučuje spolupráci s komunisty a Okamurovým hnutím. Ale zároveň hraje hru se sociálními demokraty. Rozděluje a režíruje je tak, aby si sami navlékli oprátku na krk a legitimizovali náš vnitřní obrat od demokracie k autoritářskému režimu. Zdá se, že to udělají. Kdyby ne, platí, že je nahradí Okamura. O kom se vůbec nediskutuje, to jsou komunisté. Ti jsou nepostradatelnou, základní figurou na prezidentově vládní šachovnici.

V sobotu 21. dubna se v Praze ve stejnou hodinu pomyslně zkříží cesty dvou mužů. Kardinála Berana a prezidenta Zemana. Rakev s ostatky Josefa kardinála Berana doprovodí poutníci do katedrály sv. Víta. Prezidenta České republiky převeze kolona limuzín s doprovodem ochranky na sjezd Komunistické strany Čech a Moravy. První z mužů se konečně, po téměř padesáti letech vyhnanství, dočká uložení do rodné země. Druhý půjde podpořit ty, kteří kardinála Berana pronásledovali za života i po smrti.

Mimořádná symbolika

Takové propojení má mimořádnou symboliku. Připomíná nám oblouk, který se klene od komunistického puče z roku 1948 přes období totalitního režimu k roku 1989 a k dnešku. Je jasné, že se vracíme. Situace ve společnosti připomíná roky, kdy komunisté byli v plné síle a rozhodovali o budoucnosti každého jednotlivce. Dnes opět diktují, kdo bude ve vládě, jaký bude její program.

V roce 1965 umožnili kardinálu Beranovi odletět do Říma, ale zpět nesměl. V té době již byli u moci sedmnáct let a pod vedením sovětských soudruhů zakroutili demokracii krkem. Přesně, jak slibovali. Odpůrce popravovali, mučili, věznili nebo vyháněli ze země. Připomene jim to prezident země na jejich sjezdu?

[ctete postid=“193973″ title=“Zemanovi bylo mezi komunisty dobře, prezident se jich však má stranit“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/04/zeman-komunisti-385×230.jpeg“ excerpt=“Prezident demokratické země nemá co dělat na sjezdu komunistické strany. To je “ permalink=“http://forum24.cz/zemanovi-bylo-mezi-komunisty-dobre-prezident-se-jich-vsak-ma-stranit/“]193973[/ctete]

Využijí prezidentovy prokomunistické mise sociální demokraté, aby se rozpomněli na to, jak dopadli, když se v únoru roku 1948 někteří jejich zástupci „státotvorně“ postavili za prezidenta Gottwalda? Připomenou si, jak byla činnost jejich strany již v červnu 1948 protiprávně ukončena a nuceně byli sloučeni s KSČ? Vzpomenou na těch dvě stě tisíc tehdejších sociálních demokratů, kteří slučovací přihlášku odmítli podepsat? Na to, jak mnozí z nich dopadli? A dojde jim, jakou hru s nimi hraje dnešní hlava státu? Poznají, že pod výzvami o „státotvornosti“ se ozývá stará hrdelní písnička? Bude jich dost na to, aby se za žádné posty nepřidávali na stranu Andreje Babiše, který opakovaně vývoj v naší zemi po roce 1989 odsuzuje? Opravdu mu chtějí pomáhat k úplnému uchopení moci, nést spoluvinu za postupné omezování, možná přímo likvidaci nezávislých institucí a nepohodlných názorových odpůrců? Neslyší, s jakým plivnutím v hlase a nenávistí mluví o tradičních politických stranách?

Falešná státotvornost

Ano, pokud se sociální demokraté odmítnou stát prezidentovým nástrojem, dostane se pravděpodobně k moci Tomio Okamura. Komunisté tam budou tak jako tak. Ale dojde k demaskování Andreje Babiše. Bude nade všechny pochybnosti jasné, že je ochoten podřídit zájmy a kredit naší společnosti svým zájmům, nezřízené touze po moci. Odmítnutí stát na straně zla by umožnilo ČSSD podpořit demokratické síly v zemi a vedlo by k jejich vlastnímu posílení. Pokud však budou falešně státotvorní, rozloží se jako v roce 1948 a budou spoluviníky demontáže dosavadního demokratického a prozápadního směřování naší země. Neposílí sebe, ale Andreje Babiše.

Josef kardinál Beran se vrací do rodné země. Z komunistické centrály se ozývá jásot, který se však této události vůbec netýká. Soudruzi slaví svůj návrat. Ke znovuuchopení moci jim pomáhá prezident republiky a multimiliardář s historií agenta StB, trestně stíhaný předseda vlády, toho času v demisi. Rok vyhnání kardinála Berana má s rokem jeho návratu pochmurně shodné kulisy. Ale v „osmičkových“ letech se dějí i zázraky!

Miroslava Němcová

poslankyně ODS