Když vyhrála soutěž Miss Kanada 2015 pětadvacetiletá Anastasia Lin, začali ji na čínském internetu oslavovat jako dívku, která se narodila v Číně a „udělala díru do světa“. Brzy poté však začaly veškeré informace o ní z internetu mizet.
Anastasia Lin, narozená v čínské provincii Chu-nan, žije se svojí matkou v Kanadě od svých 13 let, kde vystudovala univerzitu v Torontu. Letos byla nominována, aby reprezentovala Kanadu na prestižní soutěži krásy Miss World, která 21. listopadu 2015 odstartovala v čínském letovisku Sanya. Čínský pořadatel jí však neposlal, jako jediné Miss World ze všech, zvací dopis, díky čemuž nemohla požádat o vízum a účastnit se soutěže. Anastasia Lin uvedla pro BBC, že důvodem v pozadí chování čínského režimu je záměrná politická diskriminace její osoby.
Poté, co kanadská porota přiřkla Anastasii korunu v soutěži krásy, objevily se v tisku zprávy o tom, že otce kanadské Miss, který žije v Číně, navštívila policie s výhrůžkami mířenými na aktivity jeho dcery. Anastasia na soutěži krásy slíbila, že se „stane hlasem pro ty, kdo nemohou mluvit“, a její slib měl kořeny v lidskoprávních aktivitách, jimž se dlouhodobě aktivně věnuje.
Anastasia se objevila v řadě filmů reflektujících otázky lidských práv v Číně včetně pronásledování duchovního hnutí Falun Gong (Fa-lun-kung). Ona sama se meditativním cvičením a učení školy Falun Gong také věnuje. Miss Kanada se rovněž aktivně účastní na diskusích ke zvyšování povědomí o porušování lidských práv v Číně. To vše se stalo „trnem v oku“ čínskému režimu a jeho oddělení propagandy, které zmíněné téma silně cenzuruje.
Poté, co médiím oznámila, že její otec byl zastrašován bezpečnostními úředníky v Číně a nucen, aby se ji pokusil umlčet, vystoupili zástupci kanadské vlády na její podporu. „Kanada chválí paní Lin za její úsilí o zvýšení povědomí o těchto otázkách,“ uvedla Amy Millsová, mluvčí kanadského ministerstva zahraničí. „Kanada je také znepokojena tvrzením, že čínská vláda obtěžovala rodinu paní Lin v Číně,“ dodala.
Radikální řešení navrhoval deník The Washington Post v úvodníku ze 7. listopadu, kde napsal: „Předpokládáme, že skvělá podívaná Miss World by měla mít sebeúctu a trvat na tom, aby hostitelská země připustila každou legitimní soutěžící – nebo, pokud ne, přesunout soutěž jinam.“
Miss Kanada v rozhovoru pro deník Epoch Times uvedla, že „pokud by se všichni postavili čínskému režimu v otázkách principů, pak by takto lidi nezastrašoval,“ jak to bohužel vidíme nejenom v jejím případě. Kanada tedy letos svoji zástupkyni na Miss World mít nebude.
Deník The Daily Beast vznesl otázku, zda by „organizace Miss World neměla raději přesunout účastnice soutěže jinam, než aby umožnila hostitelské zemi, aby je umlčovala“.
„Mnoho lidí se mě ptalo, proč pokračuji v prohlášeních poté, co bylo mému otci vyhrožováno. Odpověď je jednoduchá: pokud nechám sama sebe zastrašit, potom se budu podílet na pokračování napadání lidských práv. Pokud já a ostatní lidé, kteří sdílejí moje znepokojení, sami sebe umlčíme, bude komunistická strana nadále beztrestně pokračovat v napadání lidí,“ uvedla Anastasia.
Magazín The Star v článku „Královna krásy bojuje s Pekingem“ citoval Anastasii, která přemýšlela nad tím, co by se stalo, kdyby vystoupila na pódium během soutěže Miss World v letovisku Sanya a začala mluvit o pronásledování věřících v Číně. „Říkala jsem si, že by asi přerušili živé vysílání a odtáhli mě z pódia.“
Co na to Miss World?
„Nemáme žádnou kontrolu nad tím, kdo uděluje vízum,“ odpověděla organizace Miss World v reakci na situaci v rozhovoru pro Washington Post. „I když je to politováníhodné, soutěž bude pokračovat i za těchto okolností.“ Washington Post to označil za „druh bojácné odpovědi, která je čím dál běžnější, když šikana ze strany Číny zesílí“.
Miss World si nad situací v podstatě „umyla ruce“ a naznačila, že se jedná o vztah mezi čínským režimem a Miss Kanada, do kterého nechce zasahovat. Při své nedávné návštěvě Londýna požádala Anastasia organizaci o schůzku, dostala odpověď, že jsou „příliš zaneprázdněni“.
„Běžela jsem na Miss World v Kanadě kvůli jejímu mottu ´Krása s účelem´ a myslím, že jsem použila korunu způsobem odpovídajícím této zásadě,“ komentovala Anastasia Lin své lidskoprávní aktivity.
Otazníky nad Čínou
Nad Čínou se vznáší stále otazníky v otázkách, jak se jí podaří spolupráce s okolním světem a jestli nebude ničit hodnoty vyspělých společností. Není urážkou říci, že hodnoty čínské společnosti jsou na nižším stupni než hodnoty vyspělých zemí. Fakta, která jsem měl možnost prostudovat, ukazují, že přístup čínského režimu k životnímu prostředí, lidem a jejich základním právům, morálním či duchovním hodnotám je na značně nízkém stupni.
Padělání výrobků, krádeže informací, pronásledování věřících, intelektuálů a právníků jsou i dnes na denním pořádku a pod vedením komunistické strany. Nevěříte? Jenom například Tomáš Etzler, který dělal v Číně dlouholetého zpravodaje, mohl o stavu této společnosti říci své, on sám byl při práci zpravodaje více než 23krát zatčen, a ne proto, že by přecházel přes ulici na červenou.
Přístup čínského režimu k pořádání olympijských her nebo soutěži Miss World jasně demonstruje, s kým máme tu čest. Pomlčím-li nyní o podrobnostech vlny zatýkání a razií v rámci „předolympijských příprav“ čínského režimu, aktuální témata, jakým je například pořádání Miss World v čínském letovisku Sanya nebo zatčení rodiny zpravodaje Radio Free Asia, poté, co v článku odhalil režimu „nepohodlné informace“, ukazují, že režim se nemění k lepšímu, ale že naopak se svých postupů nemíní vzdát a bude je vyvážet také do zahraničí.
Domeček z karet
Je na evropské společnosti, USA, Austrálii a tak dále, aby si svoje morální hodnoty ubránily a něco pro to udělaly tváří v tvář čínskému režimu. Pokud bude současný trend „stahování ocasu“ pokračovat, budou tyto dlouho budované hodnoty Komunistickou stranou Číny, ale i jinými vlivy postupně všechny překrouceny a devalvovány.
Masaryk, Baťa, Karel IV. a další čeští velikáni upozorňují na to, že morální hodnoty jsou základním stavebním prvkem celé společnosti, a pokud tyto hodnoty zdegenerují a upadnou, objeví se nesčetné společenské, finanční i ekonomické krize. Neměli bychom je tedy bránit ze všech hodnot nejvíce?
Současná čínská společnost byla potlačena dle mého názoru do bodu, kdy se vyznačuje značně zdegenerovaným rysem „vydělat rychle a hodně bez ohledu na důsledky“. Protože v Číně po řadě politických akcí, vedených za účelem vykořenění a zničení tradiční kultury a víry taoismu a buddhismu, lidé jejich tradiční hodnoty opustili, a protože dnes nevěří už ani v komunistickou stranu, staly se jedinou hodnotou „peníze“.
Přístup režimu je také značně neekonomický, neboť represe, cenzura a mamutí bezpečnostní aparát jsou velmi nákladné záležitosti a vysávají z čínské společnosti stovky miliard dolarů ročně.
Čínský režim tvrdí, že lidé nemají právo na to mít vlastní víru, rozum a svobodný přístup k informacím, nemluvě o tom svobodně informace a myšlenky sdílet. Jak by něco takového mohlo být pro svět vzorem? Pokud by čínský režim přijal a aplikoval pouze princip svobody šíření informací, do jejíhož potlačování investuje miliardy dolarů, ušetřil by společnosti značné sumy peněz (nemluvě o dalších principech). Je pravděpodobně rovněž faktem, že by svoboda informací vedla k rozpadu jeho moci jako pověstného „domečku z karet“, proto na tento akt sebezničení nikdy nepřistoupí.
Milan Kajínek