Soudruh Jan Klán, předseda OV KSČM Kutná Hora, vidí budoucnost komunismu nadějně. Co ho tak povzbudilo? V Haló novinách napsal: „V nedávné době uveřejnily sociologické agentury v USA výzkum, ve kterém se tvrdí, že lidé narození kolem roku 2000 mají raději socialismus než kapitalismus. Jedná se o velice zajímavé zjištění a je vidět, že i mladí lidé začínají toužit po lepším světě, který bude jiný, než je ten současný. Zahleděli se do myšlenek socialismu a komunismu.“

Mládež, co to nikdy nezažila ve své zemi a nikdy nejspíš neviděla v jiné zemi, se samozřejmě může zasnít. Jak ten sen vypadá, jsme se nedozvěděli. Takový Babiš se taky zasní, když nemůže spát a pak vidí všelijaké utopie.

Soudruh soudí, že dnes si lidé více „bohužel pamatují špatné věci z doby státního socialismu“ a to „padesátá léta minulého století nebo rok 1968“. Podle něj ale „lze vzpomínat a pamatovat i na pozitiva, která minulý systém měl. Nebyl jen negativní, byť měl mnoho chyb“. Tak ano. Chybičky se vloudily. Občas někoho popravili, zavíralo se celou dobu. Paneláky se stavěly, ale bydlení nějak nešlo sehnat, ani kdybyste na něj měli. V pořadnících se předbíhalo podle „zásluh“.

Tak ono i peklo má četná pozitiva, například tam nikdy nehrozí lidem smrt umrznutím. Jednak jsou tam všichni už mrtví, jednak je tam pořád jistota věčného tepla.

Teď by se to ale podle soudruha už mělo povést: „Z chyb a deformací je komunistické a socialistické hnutí poučeno. Kapitalismus se ale ze svých chyb nepoučil a rovněž mu nelze přičítat velké úspěchy v podobě snížení nerovnosti. Dluhová společnost a společnost bez práce děsí mladé lidi. Svoji budoucnost nevidí moc optimisticky, a proto začínají snít o socialismu, který by byl bez dluhů i podřadné práce. Dost často začínají porovnávat systémy minulého státního socialismu a kapitalismu. Při tomto srovnání začínají zjišťovat klasickou pointu dnešní doby, kdy kapitalismus neustále tvrdí, že k němu neexistuje jiná alternativa. Antikomunisté se děsí jen pomyšlení na to, že by nějaká alternativa mohla existovat.“

To je klasická chyba v úvaze. Kapitalismus se nemůže ani poučit, ani nepoučit. Poučit se může člověk, zvíře, nebo možná nějaký program nadaný umělou inteligencí. Kapitalismus je společenský systém volné soutěže, kde je jasné, že za všechno se platí, pokud to chcete mít. To je celkem přirozený stav, protože nakonec to někdo zaplatit musí. Jsou samozřejmě různé kapitalismy, třeba ten ruský, který je v rukou oligarchů a prolezlý klientelismem a korupcí, nebo ten čínský, kde je to stejné a ještě zdokonalené tím, že už tam vládnoucí vrstva zavádí kamery na rozeznávání obličejů a u těch obličejů dokonce rozeznávání emocí. Číňané jsou šikovní, to se jim musí nechat. V něčem až moc.

Základní problém je v tom, že kapitalismus (kapitalismy) existují, zatímco utopické systémy nikoli. V tom srovnání samozřejmě skutečný svět prohrává, protože bude mít vždycky více chyb než systém vymyšlený. Smysl má porovnávat reálné kapitalismy a reálné socialismy a tam to západní kapitalismus jasné vyhrává. Když vynecháme složitější úvahy, snadno se to pozná podle toho, odkud kam lidé utíkali. Ono je totiž lepší být chudý v bohaté zemi, než chudý v chudé zemi.

Kdo minulý režim zažil, ten se taky občas zasní a vidí socialismus. Říká se tomu pak noční můra.