Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali dne 6. prosince 2018 rozesílat dopisy českým státním institucím a státním podnikům vyzývající k vydání všech nemovitostí, které stát nezákonně zabavil jejich vlastníkovi, Františku Josefu II., knížeti z Lichtenštejna, a od té doby je užívá. Nadace je universálním dědicem Františka Josefa II. i jeho předchůdců. Odeslané dopisy jsou ve smyslu příslušných zákonů předžalobními výzvami.

Nadace knížete z Lichtenštejna vyčerpala všechny možnosti dobré vůle, jak přimět český stát k jednání o dosud neuzavřené minulosti. 

Na své příslušné úrovni tak činil i lichtenštejnský stát: ministryně zahraničí Lichtenštejnského knížectví, Aurelia Frick, v letech 2017 – 2018 opakovaně uvedla, že jednání jsou nejlepším způsobem, jak dosáhnout řešení výhodného pro obě strany. Odpovědní čeští úředníci však tento názor nesdíleli.

Nadace knížete z Lichtenštejna se obrátila také na českou vládu. Nabídla velkorysý investiční program, který by v České republice pomohl řešit některá klíčová témata v oblasti školství, sociálních projektů, ochrany památek, v ekologii a krajinářství. Rovněž tak navrhla moderní alternativní mechanismy k řešení konfliktů. České úřady tyto návrhy nepřijaly, ale odkázaly na soudy a zejména na probíhající řízení, které inicioval český stát proti Nadaci knížete z Lichtenštejna v roce 2014. 

Nadace knížete z Lichtenštejna zůstala po řadu let konzistentní a v posledním období ještě zintenzivnila svou snahu vyhnout se soudním sporům s Českou republikou. Čas vymezený Občanským zákoníkem ČR je ale neúprosný i vůči trpělivosti Lichtenštejnů – 31. prosinec 2018 je posledním dnem, kdy je možné soudně se domáhat nezákonně zabaveného majetku.

Lichtenštejnský vládnoucí kníže František Josef II. nikdy neuznal oprávněnost zabavení rodového majetku na základě zneužití tzv. Benešových dekretů. Nemohl, neboť ani on jako hlava nezávislého státu, ani další lichtenštejnští občané žijící v Československu, nebyli Němci. Jeho stát byl za války neutrální, jeho stát rovněž čelil pokusu nacistů převzít ve Vaduzu vládu, jeho stát nikdy diplomaticky neuznal Němci zřízený Protektorát Čechy a Morava. Ačkoli čelil nespravedlnosti, od roku 1951, kdy komunistický soud v Bratislavě potvrdil zabavení majetku Lichtenštejnů, František Josef II. věřil, že s pádem komunismu nakonec jeho rod dojde spravedlnosti.

František Josef II. se 17. listopadu 1989 nedožil. Byl to jeho nejstarší syn, současný vládnoucí kníže Hans Adam II. a jeho vláda, kdo se od devadesátých let minulého století snaží navázat na vše dobré, co Lichtenštejnsko a Československo historicky spojovalo. Hans Adam II. projevoval dobrou vůli a velkorysost, když tvrdil, že nikoli před soudem, ale u jednacího stolu musí obě strany nalézt řešení, které zaručí vítězství všem.

Česká strana ovšem dosud veškerá férová a otevřená jednání blokovala. Muselo uběhnout dalších dvacet let, aby oba státy, Lichtenštejnsko a Česká republika, v roce 2009 alespoň navázaly diplomatické styky. Novou naději přinesla při té příležitosti podepsaná společná deklarace obou zemí a ustavení nezávislé Česko-lichtenštejnské komise historiků. V deklaraci se obě země zavázaly pracovat v budoucnu na vyřešení „otevřených otázek“, v jejichž středu dodnes stojí nezákonné zabavení rodového majetku a majetku dalších lichtenštejnských občanů po druhé světové válce. Nakonec, komise historiků po několika letech zkoumání doporučila oběma stranám o nedořešených otázkách minulosti jednat.

V této atmosféře navazujícího přátelství a projevované velkorysosti ze strany vládnoucího knížete Česká republika v roce 2014 zažalovala bez předchozího varování Nadaci knížete z Lichtenštejna kvůli lesním pozemkům nedaleko Říčan. Poté, co prošel všemi instancemi domácího soudnictví, je tento spor od roku 2017 u Ústavního soudu České republiky.

Zatímco se Nadace musela nečekané bránit žalobě ze strany českého státu (jenž proti ní v roce 2014 znovu nesprávně aplikoval tzv. Benešovy dekrety), nepřestala lichtenštejnská strana nabízet jednání a pro všechny výhodný smír. I kdyby český stát odmítl vydat předmětné nemovitosti a donutil tak Nadaci obrátit se na soud, přesto bude stále platit dlouholetý postoj vládnoucího knížete Hanse Adama II.: jedině smír vzešlý z jednání přinese na míru vytvořené řešení, které bude vyhovovat oběma stranám. Lichtenštejnská strana bude i přes případnou žalobu kdykoli ochotna s českou stranou jednat, a to jak na úrovni Nadace, tak na úrovni vlády.

Předžalobní výzvy, odesílané 6. prosince 2018, se dotýkají pouze nemovitostí, u kterých je v katastru nemovitostí uveden k tomuto datu coby vlastník stát. Těch nemovitostí, které dnes patří třetím stranám jako krajům, obcím, univerzitám, neziskovým organizacím nebo soukromým osobám, se výzvy Nadace nedotkly a nedotknou.

Tento případ rovněž není o Benešových dekretech. Proto nemůže být precedentem pro jakékoliv další nároky. Nejedná se o zpochybňování prezidentských dekretů – je nutno s konečnou platností napravit jejich neustálé a od roku 2014 opakovaně probíhající zneužití vůči knížeti z Lichtenštejna, které je v rozporu s mezinárodním právem. Vzhledem k neochotě státních úředníků podílet se na smírném řešení, které dlouhodobě navrhuje kníže Hans Adam II., je nyní na soudech, aby zajistily, že Česká republika ve třetím tisíciletí dostojí svým mezinárodním závazkům a normám.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Revue Forum Banner