Setkání Vladimira Putina a Donalda Trumpa v roce 2017. FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
FOTO: Wikimedia Commons / CC BY 4.0 / Kremlin.ru
Rusko může využít tlaku administrativy Donalda Trumpa na převzetí Grónska a začít uvažovat podobně ve vztahu k norským Špicberkům. To si myslí Niklas Granholm, vedoucí výzkumu ve švédské Agentuře pro obranný výzkum (FOI). Stejně jako další experti varuje před možnou dohodou o Arktidě, kterou by mohly velmoci uzavřít.
Tyto obavy ve čtvrtek podpořil ruský vůdce Vladimir Putin svými výroky na Mezinárodním arktickém fóru v Murmansku, kde mimo jiné uvedl, že nároky USA na Grónsko „nelze považovat za extravagantní“. „V Arktidě se prostě vyostřila geopolitická konkurence,“ uvedl. Rusko je podle něj připraveno na projekty v Arktidě s přátelskými zeměmi, ale „čas na spolupráci se Západem také jednou přijde“.
„Rozdělení Arktidy, kdy si Rusko vezme Špicberky a Spojené státy dostanou Grónsko. Tento obrázek je ve hře,“ řekl Granholm deníku Dagens Nyheter. „Je to velmi ošemetná situace. Pokud USA usilují o větší sféru moci na úkor zájmů menší země, tak Rusko může uvažovat stejně.“
Podle Granholma se budou velmoci snažit s touto kartou hrát pravděpodobně tak dlouho, jak jen to půjde, dokud bude Trump v Bílém domě. „Důsledky budou nejspíš velmi vážné,“ upozornil výzkumník.
Hry velmocí v Arktidě si všiml think-tank Jamestown Foundation, jehož analytik se domnívá, že Moskva usiluje o dohodu v Arktidě.
Tato obava rezonuje také v Norsku, kde expert na Evropu Paal Frisvold poskytl rozhovor zpravodajské agentuře NTB. „Jak bude Putin reagovat, bude-li Grónsko začleněno do Spojených států? Proč by se Putin neměl začít dívat na Špicberky jako na protitah? Pak budou Špicberky pro Rusko strategickou příležitostí,“ řekl Frisvold.
Tající ledy i nerostné bohatství
Ruský zájem o Špicberky má několik důvodů. Tání ledu činí Severovýchodní průjezd přístupnějším. V oceánech se nacházejí přírodní zdroje, od ropy a zemního plynu až po ryby. Na poloostrově Kola má Rusko navíc zájmy týkající se národní bezpečnosti: Severní námořnictvo nebo Severní flotilu.
Pod ledem má jaderné ponorky, které představují schopnost země provést takzvaný druhý jaderný úder, to znamená odpovědět masivním jaderným útokem, pokud bude Rusko napadeno jadernými zbraněmi.
Ovládne-li Rusko Špicberky, posílí ochranu severního námořnictva a vliv v Arktidě.
„Severní flotila v kombinaci se speciálními jednotkami, pravděpodobně může kolem Špicberk vytvořit železný kruh. To ale nejde bez dohody s USA,“ připustil Tormod Heier, profesor vojenské strategie na Norské univerzitě obrany v Oslu.
Norsko má již dlouho ve vztahu k Rusku bezpečnostní model, v němž používá jak odstrašování, tak spolupráci. Americká námořní pěchota skladuje materiál v severním Norsku a členství v NATO je zárukou proti útoku. Žádné americké jednotce není přitom dovoleno postavit základnu poblíž ruských hranic. Současně Norsko a Rusko spolupracují na rybolovu a záchranných akcích na moři.
Rusko zkouší, kam až může zajít
Pokud by však Rusko zaútočilo, měli by Norové podle Granholma z FOI problém se bez pomoci USA ubránit. „Bylo by to velmi obtížné. Norsko se na Washington spoléhalo po dlouhou dobu.“
Heier si však nemyslí, že otevření nové fronty v Arktidě je pro Rusko aktuální. „Za současné situace není nijak zvlášť moudré riskovat nový úsek fronty v Arktidě, když už mají Ukrajinu. Rusko je dnes neuvěřitelně slabé, protože je ve vyčerpávající válce, která se vyvíjí velmi špatně,“ řekl.
Nevěří ani, že by se USA vzdaly kontroly nad Arktidou a předaly jí svému konkurentovi – Rusku. „Nejpravděpodobnější do budoucna je, že Rusko otestuje, jak daleko to může zajít. V této obtížné situaci, v níž se Evropa nachází, zvyšuje vnitřní tlak v NATO a na ty, kteří rozhodují,“ uvedl expert z Norské univerzity obrany.
