„Ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže ta je v insolvenci, obstavené účty, vagony…“ prohlásil Andrej Babiš na poslední Šumanově nahrávce. Jenže se ukazuje, že „naši“ v čele s finanční správou zlikvidovali firmu nezákonně. FAU však není jediná, která narazila na obchodní zájmy oligarchy a dostala se po zásahu státu do existenčních problémů.

V posledních týdnech vyplouvají na povrch nejzávažnější okolnosti působení majitele obřího impéria ve vládě. Jednotlivé případy, kdy finanční a celní správa – někdy ve spolupráci s policií – „klekly“ na firmy či podnikatele, kteří stáli v cestě Agrofertu nebo se s jeho majitelem octli ve sporu, byly známy už dříve. Dnes vyplouvají na povrch indicie, že nejde o izolované příběhy, ale o standardní model chování.

Novodobé znárodnění

Princip je jednoduchý. Finanční správa může při pouhém podezření z neplnění daňové povinnosti (a to i v případě „ručení“ za dodavatele) vydat zajišťovací příkazy, které by se měly používat jen v extrémních případech, a okamžitě zadržet majetek dotčené firmy včetně bankovních účtů. Ta následně kolabuje a teprve následně soudy řeší, jestli byl tento postup oprávněný. Toto řízení ovšem trvá i několik let, takže firma většinou zanikne.

V poslední době se množí případy, kdy finanční správa postupovala nezákonně, což představuje hrozbu miliardových odškodnění ze strany státu. Kdo za tyto krádeže za bílého dne na úrovni znárodnění ponese odpovědnost?

FAU Přerov

Společnost FAU Přerov na trhu zaujímala významnou pozici v obchodu s pohonnými hmotami. Její sklady se nacházejí v areálu firmy Precheza z holdingu Agrofert, což nesl Andrej Babiš velmi nelibě. Majitel FAU Vojtěch Csabi uvedl, že Precheza neúspěšně usilovala o koupi této firmy. Dva měsíce po nástupu předsedy hnutí ANO do vlády na ni nastoupila celní správa a doměřila jí spotřební daň, podle rozhodnutí soudu neoprávněně.

Firma se současně ocitla pod tvrdým tlakem finanční správy, která ji viní z nezaplacení DPH. Před rokem jí zajišťovacími příkazy obstavila celý majetek. Po tomto radikálním zásahu skončila v konkurzu. Krajský soud v Ostravě nyní rozhodl, že finanční správa si počínala nezákonně a zajišťovací příkazy zrušil. Tutéž daň totiž vyměřila dvakrát. Správní řízení sice ještě nekončí, nicméně už nyní hrozí, že kvůli lapsu berních úředníků budou daňoví poplatníci jen v tomto případě hradit miliardové náhrady škody.

Nahrávka navíc naznačuje, že šéf hnutí ANO byl o průběhu neveřejného daňového řízení proti FAU minimálně informován, což by znamenalo nevídané zneužití finanční správy. Ministerstvo financí je povinno kvůli podezření z porušení mlčenlivosti podat trestní oznámení. Učinilo tak už?

Europrint

Nejčerstvějším případem je masivní zásah finanční správy proti polygrafické společnosti Europrint. Kvůli ručení za jednoho z dodavatelů na ni uvalila zajišťovací příkazy ve výši 386 milionů korun, ačkoli se podvod dosud neprokázal. Proto vyhlásila insolvenci. Chování finanční správy je o to podivnější, že vedení Europrintu se snažilo spolupracovat, i když údajný dluh rozporuje u nejvyššího správního soudu.

Postupu finanční správy se podivují i experti z branže, protože nebývá obvyklé takto drakonicky postupovat proti funkční firmě s miliardovým obratem a s 350 zaměstnanci, která situaci navrhovala řešit splátkovým kalendářem do úplného vyřešení sporu.

Europrint nepřímo vlastní mediální skupina Czech Media Invest Daniela Křetínského a Patrika Tkáče a mezi její největší klienty patří konkurence vydavatelství Mafra – vydavatelské domy Vltava Labe Media, Czech News Center nebo Mladá fronta, a. s. V minulosti o tuto největší tiskárnu v zemi projevoval zájem Andrej Babiš.

Kratolia

Agrofertu se velmi hodila likvidace společnosti Kratolia vyrábějící bionaftu první generace v areálu ústecké Setuzy. Na jaře 2015 ji dostala na kolena akce finančního úřadu, který jí kvůli podezření z daňových podvodů nařídil uhradit údajný dluh ve výši 90 milionů korun. Dílo následně dokonala policejní razie, po které firma s výrobou bionafty skončila. Soudní řízení stále běží a podvody dosud nejsou prokázány.

Mezitím Agrofert využil situace a jeho firmy Preol a Primagra se staly monopolním dodavatelem bionafty pro strategický státní podnik Čepro pod patronátem ministerstva financí. V roce 2014 pro něj Kratolia s propojenou společností Ekopetrol zajišťovala celkem 37 procenta dodávek bionafty. Poté, co byly obě firmy nuceny ukončit distribuci, se stal monopolním dodavatelem Čepra Agrofert se 70procentním  podílem.

Oleo Chemical

Obzvláště křiklavou kauzou je kriminalizace petrochemické firmy Oleo Chemical vyrábějící biopaliva nové generace ze živočišných tuků. Babiš investoval do provozů vyrábějících bionaftu z řepky olejné, které jsou kvůli škodlivému vlivu na životní prostředí v Evropě na ústupu. Proto v roce 2011 projevil o Oleo zájem, ten však nebyl opětován. Vzápětí se firma dostala do soustředěné péče finanční a celní správy a orgánů činných v trestním řízení. Babišovi hrály do karet obchodní spory mezi Oleem a jeho akcionářem společností Ravak, kde má osobní kontakty.

Dlouhodobá kampaň zejména v Lidových novinách signalizovala eminentní zájem vydavatele na diskreditaci majitelů Olea Michala Urbánka a Kamila Jirounka. Bombastická obvinění se postupem času začala hroutit jak domeček z karet, což nic nemění na tom, že je Oleo v insolvenci.

František Savov 

Obchodní spory měl s Andrejem Babišem v nedávné minulosti i podnikatel František Savov. Momentálně žije v Londýně, odkud vede soudní spor o svém vydání do České republiky. V květnu 2014 proti němu bylo zahájeno trestní stíhání kvůli údajným daňovým únikům. Vzápětí byla odstartována rozsáhlá mediální kampaň v Lidových novinách a Mladé frontě DNES, podobně jako v kauze Oleo čítající desítky článků s exkluzivními úniky z vyšetřování. Podnikatel považuje kauzu za vykonstruovanou jako důsledek konkurenčního boje.

Kolem roku 2010 projevila Babišova společnost AGF Media vážný zájem o koupi regionálního týdeníku Sedmička ze Savovova vydavatelství Mladá fronta, a. s. (nemá nic společného s vydavatelstvím Mafra). Nakonec nedošlo k dohodě na ceně. Vzájemnou komunikaci potvrdil samotný Babiš. Savov jej viní, že zneužil důvěrná data získaná při vyjednávání o tomto obchodu, když následně začal vydávat vlastní týdeník 5+2.

Andrej Babiš si zase veřejně stěžoval, že na něj útočí týdeník Euro z portfolia Mladé fronty, a. s. Do Lidových novin naopak pronikla zpráva, že Savov disponuje staršími textovými zprávami od majitele Agrofertu, v nichž ho měl zastrašovat, že ho zničí.

Nejhorší konflikt zájmů

Je známo stále více případů firem zasažených státními orgány, které měly co do činění se zájmy předsedy hnutí ANO, i když tyto souvislosti popírá. Tím není řečeno, že žádná z nich neporušila zákon, to prokážou či vyvrátí až soudy. Nicméně platí, že se Andrej Babiš jako aktivní politik a významný byznysový hráč v jedné osobě ocitá v nejhorším možném konfliktu zájmů, i kdyby aktivity státních orgánů přímo neorganizoval, ale konaly „jen“ s jeho vědomím. Zatímco jiné – typu miliardových korunových dluhopisů týkající se jeho osoby – nechávají u ledu.

Je to další oligarchův konkrétní příspěvek, co znamená řídit stát jako vlastní firmu. Ovšem je to problém i jeho koaličních partnerů, kteří mu takové chování donedávna tolerovali. Budou v této praxi po volbách pokračovat?

 

 

 

 

Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora