Byl to od šedesátých let slavný výrok. Koupili byste od tohoto muže ojeté auto? Objevil se v roce 1960, když vedli prezidentské zápolení Richard Nixon a J. F. Kennedy. Kennedy vyhrál, což ho pak stálo život. Výrazně mu pomohlo, že byl mladý a dobře vypadal, což v době sílícího vlivu televize hrálo významnou roli. Nixon na vizáž neměl moc velké štěstí, z čehož měli po celý jeho politický život radost karikaturisté. Vyhrál až později a musel odejít kvůli aféře Watergate.
O to ale nejde, jde o tu větu: „Koupili byste od tohoto člověka ojeté auto?“ Dá se používat v různých variantách. Třeba jestli bychom ho zaměstnali jako pokladníka ve své firmě, jestli bychom mu svěřili hlídání dětí, jestli by byl dobrým nápadníkem pro dceru, jestli by aspoň na půl úvazek zvládl funkci vrátného ve skladu v budce. Některé podezřelé jedince bychom možná angažovali, pokud by bylo zaručeno, že je někdo bude hlídat.
Harry Jelínek, který prodal Karlštejn, který mu samozřejmě nepatřil, byl lump velkého formátu. Jako kreativec by se ale mohl v nějaké firmě uplatnit. Tomio Okamura je jistě ztracený talent, mohl se prosadit jako autor příruček o asertivitě a sebeprosazení. Kajínek by si dost peněz vydělal i jako iluzionista, jen by to chtělo odolného manažera. Podívejte na Wernhera von Brauna. Když měl špatné pány, bombardoval Londýn. Když mu Američané řekli, ať místo toho postaví raketu, co dostane člověka na Měsíc, tak to udělal. Možná že kdyby mu Saddám řekl, ať sestrojí raketu, která příslušníka strany BAAS dopraví na Mars, snad by ani nemrkl a udělal by to. Jistý typ lidí se prostě musí hlídat.
Kdyby si za všechno Zeman nemohl sám, řeklo by se, že je chudák. Kdyby včas prošel vhodnou psychoterapií, mohl z něj být státník, spisovatel, jehož knihy by byly v knihovnách na záznam a citovaly by se v diplomkách. Dnes mohl být moudrý stařec, u kterého by se na Vysočině dveře netrhly a do televize by ani o hůlce nemusel. Štáby by přijely za ním. Jak o něm nedávno řekl jeden psycholog, mozek upadá, ale řečová schopnost odchází jako poslední. Nikdo by se neptal, co si o jeho zdraví myslí nějaké konsilium. Mohl by sdělovat moudra třeba z lože obklopen demižony a nikdo by neřekl ani popel. V komiksu Zelený Raoul by figuroval pořád, což je ale spíš pocta, že dotyčný ještě žije.
Tak by se dalo pokračovat. Podívejte takový Babiš. Chytrý je, nepije, mohl by si zařídit harém a Čapími hnízdy obklopit republiku jako kdysi prezident Beneš opevněním. Kdyby nelezl do politiky, nikdo by se mu v papírech a svazích tolik nešťoural, jen tak trochu, a to by se dalo přežít. Obklopen právníky jako Kaddáfí svou dívčí gardou by odrazil každého šťourala. Ale ne, cpal se, kam nemá, tak musí blábolit a na makání nemá pro samé rozčilování čas.
Když se dnes opěvuje selský rozum zdravého lidu, byla by na místě otázka, proč je tak selektivní. Sedlák byl jistě racionální, když šlo o dění na jeho gruntu a rozuměl dění ve své vsi. Systém rodové nenávisti trvající po generace možná měl v boji o přežití nějakou funkci, v současnosti je ale dost bezcenný. Přesto přežívá, jen se přenáší tam, kam nepatří. Do celostátní politiky s mezinárodními důsledky.
Koupili byste od Zemana ojetý kombajn? Svěřili byste Ovčáčkovi skautský oddíl? Šli byste do firmy, kterou vede pan Nejedlý, když jeho česká pobočka Lukoilu skončila bídně a dluh museli zatáhnout ruští soudruzi?
Miloše Zemana by nezaměstnal skoro nikdo, kdyby tím měl riskovat peníze. (Vlastní.) Člověk pod vlivem návykových látek, chatrného zdraví, soudně usvědčený lhář, lhář v mnoha dalších případech, které se ani nevyplatilo tahat k soudu, kamarád divných kamarádů. Už se podle zdravého selského rozumu hodí jen na prezidenta.
O Emilu Háchovi, když jeho zdraví vzbuzovalo pochybnost už na podzim roku 1938, bylo řečeno: „Pan prezident se nedostane do situace, že by rozhodoval.“ Dostal se do ní za půl roku. Měl to těžké, ale Hácha a lidé kolem něj nevěřili do posledního dne šéfovi tajné služby plukovníku Moravcovi, který vládě sdělil, že německá okupace bude za týden. Stalo se na den přesně a Moravec se podle toho zařídil a den předtím sebral dokumenty a zmizel letadlem do Londýna. Předtím poradil vládě, že by aspoň bylo třeba, protože už se nedá nic moc dělat, nechat letectvo odletět do zahraničí a zničit strategicky důležité podniky. Nestalo se.
Co když se dostane Zeman do situace, že by musel rozhodovat? Je tady na něj nějaký spoleh? Spolehnout se na něj může jen ruská ambasáda. To je dost málo. Podle něj si prý „umíme vládnout sami“. Tak proč má na to vládnutí čínského poradce? Proč chodil popíjet na ruské velvyslanectví a americkému velvyslanci zakázal přístup na Hrad? Proč musel jeho ceremoniář (a Klausův) odejít kvůli podezření z kokainových sedánek? (Dnes je tentýž analytikem Institutu Václava Klause. To budou analýzy.) Proč se nevyjasnilo, jak to bylo s hradními vozy, co vozily na Hrad prostituty? Prý ne pro ceremoniáře, říkají lidé z polosvěta, což je zajímavé. Tak proč? Ještě někoho tam takové služby zajímají? Pokud to tak bylo, co tam dělali? Vykládali historky? Pomáhali v kuchyni?
Opravdu byste od Zemana koupili ojeté auto? Vážně byste ho zaměstnali a nechali si od něj hlídat děti? Ale co, na hlavu státu dost dobrý.