Rozhodnutí ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, že proškolí redaktory, aby se už neopakoval „odstrašující příklad“ reportáže Janka Kroupy o Agrofertu, znamená návrat tuhé cenzury. Skandální je i skutečnost, že Zavoral přitom vycházel ze závěrů jediné analýzy ze tří, jež nechal zpracovat, která mu částečně dávala za pravdu.
[ctete postid=“177970″ title=“Ivan Tesař: Otevřený dopis Radě ČRo k reportáži Janka Kroupy o Agrofertu“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/01/Agrofert-Tesař-385×230.jpeg“ excerpt=“Bývalý místopředseda Rady Českého rozhlasu (ČRo) Ivan Tesař poslal členům současné “ permalink=“http://forum24.cz/ivan-tesar-otevreny-dopis-rade-cro-k-reportazi-janka-kroupy-o-agrofertu/“]177970[/ctete]
Na veřejném jednání Rady Českého rozhlasu vystoupil ředitel René Zavoral, kde zopakoval drtivou kritiku práce investigativního novináře Janka Kroupy. Loni 28. listopadu odvysílal Radiožurnál Kroupovu reportáž pojednávající o hospodaření Agrofertu na 1700 hektarech zemědělské půdy, ke kterým nemá vlastnické právo, a přesto na ně pobírá dotace z evropských fondů. Následně byla rozvíjena v dalších výstupech.
Nesprávně uchopené a účelové
Reportáž vzápětí strhali někteří členové Rady Českého rozhlasu v čele s Tomášem Kňourkem a Zavoral ji označil za „nesprávně uchopenou, účelovou a jednostrannou“. Stížnost na ni podal i Agrofert, který žádá omluvu.
Řediteli veřejnoprávního rozhlasu a radním se nelíbilo načasování reportáže, odvysílané v den, kdy šel Andrej Babiš na Hrad představit členy své menšinové vlády, a údajně málo zdůrazněný fakt, že se s dosud neřešeným problémem s neoprávněným užíváním cizí půdy potýká více firem. Zavoral proto oznámil, že si zadá vnitřní analýzu a vyvodí závěry, které přednese na jednání Rady Českého rozhlasu koncem ledna.
Výsledek tohoto „analyzování“ je alarmující. Zavoral cosi naznačil už v pořadu Soukupovy TV Barrandov Vlivní, moderovaného Alex Mynářovou (25. 1. 2018). „Lidé mi říkají, že Janek Kroupa nadřadil své ego nad zájmy Českého rozhlasu,“ prohlásil a tím předznamenal svůj další postup, i když jej v té chvíli ještě neprozradil. „Nebudu úplně detailní, a to z toho důvodu, že jsem si nechal zpracovat externí analýzy,“ uvedl.
Odstrašující příklad
Při jednání rady už hovořil (co se týká analýz) v jednotném čísle. „Analýza mě utvrdila v tom, že práce Janka Kroupy je neobjektivní,“ řekl Zavoral s tím, že ji hodlá ukazovat ostatním redaktorům rozhlasu jako odstrašující příklad. „Vybraní redaktoři budou proškoleni, aby se něco podobného neopakovalo,“ oznámil.
Zavoral tak velmi přímočaře pohrozil, že podobně kritické reportáže vůči vrchnosti a zejména Andreji Babišovi trpět nebude. Jeho výstup je čítankovým zásahem do svobodné tvorby veřejnoprávního média, ze kterého dýchá návrat cenzury a normalizační mentality. Rada Českého rozhlasu tento záměr řediteli podle očekávání posvětila, neboť si jdou vzájemně na ruku, a vyzvala v usnesení veřejnoprávní médium k „objektivitě a vyváženosti“.
Kdo stojí za jedinou správnou analýzou?
Je velmi zavádějící a manipulativní, že Zavoral svoje rozhodnutí opíral o závěry jediné analýzy ze tří, jež zadal. Deník FORUM 24 je má k dispozici. Při jednání rady ředitel citoval z materiálu Institutu komunikačních studií a žurnalistiky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, který v celkem třinácti reportážích odvysílaných k tématu nalezl částečná pochybení.
Tato analýza ovšem neuvádí autorský tým, což je zcela nestandardní. Rozhodně to nebývá u podobně zadávaných expertiz zvykem a určitě by bylo dobré vědět, kdo konkrétně tento výstup, o který se Zavoral opírá, zpracoval a zda jej posvětilo i vedení institutu.
Mnohem větší pochybnosti však vyvolává skutečnost, že zbývající dvě analýzy, přičemž jednu zpracovala společnost Newton a druhou novinář a spisovatel Karel Hvížďala, zjistily něco jiného. Zavoral je však z formálních důvodů vyřadil ze svého zorného úhlu uvažování.
Newton: Zájem o negativní společenský jev
Analýza společnosti Newton v závěru rozporuje argumentaci ředitele Českého rozhlasu. „Argument, že se jedná o obecnější problém či v České republice obecně známou a používanou praxi, je v příspěvcích obsažen na mnoha místech,“ uvádí Newton. „V příspěvcích je vidět zřetelnou snahu vysvětlit, proč je v rámci této kauzy tematizován pouze Agrofert. Poukazuje se v nich na to, že se jedná o jednu z největších firem v České republice, jejíž vlastník byl v době, kdy k údajnému porušování zákona docházelo, členem vlády,“ dodávají autoři analýzy.
„Je třeba vzít v potaz to, že se jedná o téma pro investigativní žurnalistiku, u které se předpokládá, že se zaměřuje na konkrétní negativní jev (kriminalitu, korupci, poškozování zájmů občanů apod.), a že zájem reportérů o toto téma je a priori kritický. Jejich snahou je – při respektování veškerých pravidel novinářské práce – vylíčit kauzu jako negativní společenský jev, a tím svůj zájem o ni veřejnosti zdůvodnit,“ zdůrazňuje Newton.
Hvížďala: Takové pořady zvyšují prestiž ČRo
Podobně se k reportážím o Agrofertu ve své analýze stavěl Karel Hvížďala, a to i „přes kvantitativní či strukturální výtky, které se týkají zmíněných pořadů, které je ovšem možné vymýšlet do nekonečna, a tím znemožnit vysílání kdejakého kritického pořadu“.
„Odvysílání takových pořadů, jakými byly i ty, které se týkaly neoprávněného pobírání dotací na zemědělské pozemky s nejasným vlastníkem, jen zvyšují prestiž veřejnoprávních médií,“ píše Hvížďala. „Existovaly relevantní důvody k přípravě zmíněných pořadů, protože odhalovaly nedůslednost státních orgánů při postupu proti hospodaření na pozemcích bez právního důvodu, což se týkalo tisíců zemědělců, a tím docházelo k porušování zákonů. Státní zájem na nezveřejnění neexistoval, zveřejnění naopak přimělo státní orgány se o danou problematiku zajímat, a tím podpořit ve veřejném prostoru víru v právní stát,“ dodává.
Systémové zásahy do vysílání
Závěry těchto dvou vůči práci Janka Kroupy vstřícnějších analýz ředitel Zavoral nijak nezohlednil. Z toho jen vyplývá, že byl rozhodnutý předem a žádné analýzy k tomu vlastně ani nepotřeboval. Pominul i apel šéfredaktorů osmi médií, kteří jej vyzvali, aby práci svých novinářů naopak podpořil. Ustoupil tak až příliš pružně a ochotně tlakům Agrofertu a obavám ze zloby vlivného politického hráče.
V jiných případech, kdy jeho redaktoři, původně z Lidových novin, na webu Českého rozhlasu zveřejnili například obsáhlé pasáže ze živého spisu Bereta, poškozujícího Babišovy oponenty, nehnul brvou.
[ctete postid=“170953″ title=“Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, Babišův muž na svém místě“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2017/12/Zavoral-385×230.jpeg“ excerpt=“Generálnímu řediteli Českého rozhlasu Zavoralovi bylo stydno, jak zpracoval téma “ permalink=“http://forum24.cz/reditel-ceskeho-rozhlasu-rene-zavoral-babisuv-muz-na-svem-miste/“]170953[/ctete]
Naplňují se tak slova bývalého místopředsedy Rady Českého rozhlasu Ivana Tesaře, který nedávno všem členům rady zaslal otevřený dopis. Vyjádřil v něm přesvědčení, že bezprecedentní postoj některých členů rady a ředitele Českého rozhlasu není ojedinělou reakcí na konkrétní pořad, ale snahou vytvořit systémovou změnu pravidelných zásahů do zpravodajství.
„Dalším stupněm takových selektivních zásahů může být již jen cenzura toho, co se smí, nebo naopak nesmí vysílat – včetně toho, jaký konkrétní redaktor bude jednotlivou reportáž dělat, jak ji zpracuje a kdy bude odvysílána,“ píše Tesař. A k tomu se teď právě ve veřejnoprávním rozhlasu schyluje.
Žurnalistika v Česku je stále více ohrožena. Pomozte nám ji bránit! Předplaťte si Revue FORUM ZDE.