Nechvalně proslulé zajišťovací příkazy, které slouží úředníkům finanční správy k okamžité likvidaci jakékoliv firmy, mají mít děsivé rozšíření. Podle návrhu ministryně financí Aleny Schillerové má zajišťovací příkaz doplnit finančákem stanovený správce, který soukromou firmu zcela převezme. Ve výsledku půjde o čisté převzetí soukromých společností státem. Po roce 1948 se tomu říkalo znárodnění nebo také krádež.

„Národní správce?“ komentoval nápad na Twitteru prezidentský kandidát Mirek Topolánek.

Ministryně Schillerová svůj plán podle informací ČTK přednesla na jednání expertů. Ti chtějí, aby byl plán podrobně prozkoumán. Schillerová návrh hájila tím, že nucený správce by se o firmu staral, aby mohla dále fungovat a nespadla do exekuce. Prakticky by tak došlo k tomu, že by firmu převzal správce určený úředníkem finanční správy. „Zavedení tohoto institutu považuji za rozumnou alternativu v situacích, kdy správce daně za nynější právní úpravy nemá při realizaci zajišťovacího příkazu jinou možnost, než je exekuce majetku,“ uvedla Schillerová.

Nucený správce by doprovázel velmi diskutabilní zajišťovací příkazy. Zajišťovací příkaz je nástroj finanční správy, kterým může okamžitě, bez varování zajistit veškerý majetek firmy a dostat ji do exekuce. Nepotřebuje k tomu rozhodnutí soudu, stačí domněnka úředníka finanční správy. Ta zajišťovací příkazy používá často v případech, kdy se úředníci domnívají, že by konkrétní firma mohla v budoucnu mít povinnost platit určitou daň, přičemž se domnívají, že by daň třeba nechtěla zaplatit. Tak se vydají do firmy a požadují okamžitou úhradu budoucí daně. Pokud tak podnikatel neučiní, majetek firmy okamžitě zabaví. Mnoho takto neprávem zlikvidovaných firem už vyhrálo soud a nyní bude stát řešit odškodnění.

Nově by podle návrhu ministryně Schillerové byl dosavadní scénář upraven tak, že podnikatel přijde ráno do práce, napochodují mu tam úředníci s tím, že má okamžitě zaplatit daň x korun. Když v tu chvíli nebude mít prostředky, firmu mu finanční správa převezme a do vedení dosadí nuceného správce. Podnikatel tak už po několika hodinách může jít ze své léta budované firmy pěšky. Přijde o všechno a jeho firmu bude řídit úplně cizí člověk.

„Mělo by jít o nezávislého odborníka, nikoliv pracovníka finanční správy nebo jiné instituce z ministerstva financí. Nezávislý správce by zabránil vyvádění peněz z firmy, aby se nemohla vyhnout svým daňovým povinnostem. Zároveň by umožnil pokračování její činnosti, čímž by se předešlo faktické likvidaci firmy v případech, kdy je po vydání zajišťovacího příkazu okamžitě provedena exekuce,“ cituje ČTK jednání na kterém Schillerová přednesla svůj návrh.

Nejvyšší správní soud opakovaně upozornil finanční správu, aby zvážila používání zajišťovacích příkazů. V mnoha případech, na které upozornil deník FORUM 24, bylo využití tohoto nástroje krajně diskutabilní. Hovoří se také o zneužívání zajišťovacích příkazů k likvidaci firem, které jsou konkurencí pro Agrofert. To je také případ společnosti FAU, kterou finanční správa takto postihla. Premiér Andrej Babiš přitom mluvil na tajné nahrávce o tom, že „naši na ně klekli“. Dále se o společnosti vyjadřoval vulgárně v tom smyslu, že mu překáží v byznysu. Také FAU postupně vítězí v soudních sporech se státem. Nově by takové kleknutí znamenalo okamžité převzetí společnosti „odborníkem“ vybraným úředníky finanční správy.

Množství vydaných zajišťovacích příkazů dramaticky stoupá od nástupu Andreje Babiše na Ministerstvo financí ČR. Děsivý návrh jeho pravé ruky Aleny Schillerové by v důsledku zaváděl praktické znárodňování firem. Stačila by chuť a domněnka úředníka (nebo zadání shora) a podnikatel by přišel o vše.

Štěpán Malát
Štěpán Malát
Další články autora