Jak funguje neformální aliance Andreje Babiše a hlavy českého státu? Díky čemu se může stát Andrej Babiš premiérem? Proč je Miloš Zeman talentovaný pragmatik?

Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího už v létě potvrdil, že premiérem po parlamentních volbách jmenuje vítěze voleb. Udělal to v situaci, kdy se ve sněmovně objevila policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvůli zneužití dotace u farmy Čapí hnízdo. Fakt, že pravděpodobný vítěz voleb může být trestně stíhán, nepovažoval prezident pro jmenování za překážku. Později Miloš Zeman dokonce prohlásil, že Babišovu jmenování premiérem nebrání, kdyby byl v době parlamentních voleb v policejní vazbě. Po svém zvolení poslancem totiž stejně musí být propuštěn.

Jsme několik dní před parlamentními volbami, Andrej Babiš je policií obviněn a klíčový okamžik zrodu nové vlády je před námi. Proto je dobré se podívat na vztah Andreje Babiše a Miloše Zemana blíže a při tom si všimnout pozoruhodných názorových přemetů hlavy českého státu.

Je nevěrohodný, tvrdil Zeman

Ještě před několika lety to na vzájemnou vstřícnost mezi Andrejem Babišem a Milošem Zemanem nevypadalo. Při Babišově vstupu do politiky v roce 2011 ho Zeman veřejně označil za nevěrohodného kvůli nedodržení smlouvy, kterou velkopodnikatel uzavřel se státem při privatizaci petrochemického gigantu Unipetrol. Babiš získal Unipetrol v době, kdy byl Miloš Zeman ještě českým premiérem, ovšem nezaplatil za něj. Další vláda – Vladimíra Špidly – proto tendr na prodej Unipetrolu musela zopakovat. Zeman tak sázkou na Babiše zjevně šlápl vedle.

Během existence Sobotkovy vlády Babiš ovšem projevil velký politický talent. Jeho ANO na rozdíl od ČSSD šlo nahoru, a Zemanovi se začal jevit jako zajímavý spojenec. Už v listopadu 2014 prezident Babiše pochválil, že má charisma a lidé mu věří. Šéf ANO se na oplátku vyhýbal kritice Zemana. Ještě podstatnější byla Babišova zdrženlivost při nominaci kandidáta ANO pro prezidentské volby v lednu 2018. I když takovou nominaci nevylučoval, takticky ji neustále oddaloval. Podstatným momentem neformální politické aliance prezidenta a šéfa ANO tak byla a je vzájemná výhodnost.

Presumpce neviny! Když se to hodí

Na první fázi kauzy Čapí hnízdo lze hezky ukázat, jak také Zeman pomáhal Babišovi. Českou politiku celá záležitost poprvé rozbouřila v březnu 2016, kdy se kvůli tomu dokonce konala mimořádná schůze Poslanecké sněmovny. Zeman areál Čapího hnízda v Babišově doprovodu krátce nato navštívil. Na lehce kýčovitém pozadí klokanů a děti z Klokánků pochválil před novináři krásu areálu. Vyzval také ke ctění presumpce neviny. Politici ani novináři si podle něj „neměli hrát na vyšetřovatele, nebo dokonce soudce, měli by vyčkat výsledků vyšetřování a teprve potom mluvit“.

Výzva ctít presumpci neviny kontrastuje se Zemanovým postupem po pádu Nečasovy vlády v roce 2013. Pravici tehdy odmítl dát znovu šanci sestavit vládu s odkazem na možnost trestního stíhání jejich ministrů. Expresivně hovořil o nebezpečí řízení ministerstev z cely předběžného zadržení.

Talentovaný pragmatik

Zemanův postoj neladí ani s názorem vyjádřeným v jeho vlastních pamětech z roku 2005. V souvislosti s ministrem financi své vlády Ivo Svobodou, podezřelým v roce 1999 z vytunelování jednoho podniku, napsal: „Zastávám názor, že u politiků neplatí presumpce neviny, ale presumpce viny, má-li být politika jako celek důvěryhodná.“ (Miloš Zeman: Jak jsem se mýlil v politice, s. 188). Svobodovo odvolání z vládní funkce spojoval se zahájeným trestním stíháním. U jeho postoje k jmenování příštího českého premiéra zjevně něco podobného neplatí.

Stručně shrňme: Miloš Zeman předvedl pozoruhodný názorový kotrmelec. Velmi hezky to potvrzuje jeho letitý enormní pragmatismus. Současně je ovšem dobré vnímat jeho talent přizpůsobit své postoje tomu, co je pro něj v danou chvíli politicky výhodné.

Lubomír Kopeček
Lubomír Kopeček
Další články autora