Rusko, to není jen Putinova mládež, ale také děti a dospívající, co dají před proklamovanými hodnotami přednost penězům, zvlášť když je jich v Rusku tak málo. Aspoň pro někoho. A tak se přes internet prodávají na pornografických stránkách.
Šíření dětské pornografie na sociálních médiích se stalo zavedenou součástí moderní internetové kultury, píše server Medusa.io a rozebírá podobu tohoto fenoménu v Rusku.
Objevila se dokonce i zvláštní slovní zásoba, která používá tajemná označení a mluví se tak o „centrálních procesorech“ (dětská pornografie) nebo o „CP v DM“ (dětská pornografie v přímém přenosu) Amatérské rockové skupiny a bloggeři věnují celé skladby on-line šíření „CP“. Například ruský videoblogger „Sovergon“ má píseň o osobě, která trpí depresí, která se „otřásá zevnitř“ („300 gigabajtů naděje“). Píseň obsahuje některé zajímavé texty, kde se autor netají svými vlastními pochybnostmi ohledně páchání zločinu a naráží na osobu známého ruského konzervativního senátora Mizulina. „Nějak to je nemorální. Nějak se stydím. Cítím, že Mizulin mě bude mít za mrzáka.“
Co si myslí Mizulin, je asi dost jedno třeba Nastě. Je jí 15 let a žije v Novosibirsku. Tančí a dělá rytmickou gymnastiku. Poslouchá hiphopovou hudbu a je studentka. Ve svém volném čase mimo školu si vydělává peníze prodejem vlastní pornografie. Dělá fotografie a videa, kde prodává sama sebe.
Nasťa pro server uvedla, že začala pracovat v tomto oboru před pěti měsíci, tedy v únoru 2017. Do té doby si vydělávala peníze jako designér a vytvářela pro sociální média avatary pro místní kapely. Jednoho večera našla na internetu skupinu (jméno tu neuvedeme, abychom jim nedali vydělat, Medusa.io ho uvádí) věnovanou prodeji erotických snímků. „Pak jsem si pomyslela, proč taky neprodávat fotky?“ Jenom jiné, než prodávala dosud.
Zaregistrovala si nový účet pod falešným jménem a vybrala profilový obrázek, který odhalil její štíhlou postavu a dlouhé tmavé vlasy, ale ne její tvář. A pak se dala do práce.
Denně jí to zabere několik hodin. Jedna necudná fotka stojí 10 rublů (asi 0,17 dolaru), autoerotika pak je za 150 rublů (2,50 dolarů).
Každý den má asi 15 různých klientů – muže, kteří chtějí koupit buď fotky, nebo videa. Její denní výdělky mohou dosáhnout 1500 rublů (25 dolarů). Většinu peněz utratí nakupováním oblečení on-line.
„Nikdo mi nikdy neudělal nic divného. Existuje jen velmi málo zvrhlíků. Většinou jsou to jen normální lidé, kteří jsou přitahováni k mému věku. Někteří mi dokonce dělají komplimenty. Mám ráda svou práci. Prostě tam sedíš a vyděláváš peníze a neděláš skoro nic,“ říká.
Nasťa žije pohromadě se svou matkou a říká, že v jejím městě se nedá pro patnáctiletého člověka najít normální práce a ona chce mít své vlastní peníze. „Opravdu jsem naprosto v pořádku a moje rodina je velmi rozumná,“ tvrdí.
Rodina a přátelé ale zřejmě nemají tušení, že prodává své vlastní porno na internetu. Všechno natáčí sama, když nikdo není doma, a nikdy svou tvář neukáže. Všechno ukládá na cloud, takže v počítači doma nic nemá. „Je velmi snadné všechno skrýt. Nikdo ještě nic neví, a pochybuji, že zjistí,“ říká.
Na dotyčném serveru se vyskytují stovky mladých chlapců a dívek ve věku od 12 do 16 let, kteří prodávají svůj vlastní sexuálně explicitní obsah.
Je nemožné přesně zjistit, kolik dospívajících dnes prodává svůj vlastní obsah tohoto typu. Mnozí se registrují na falešných účtech a některé z nich jsou navíc pasti založené těmi, kdo bojují s dětskou pornografií. Počet členů nějaké takové uzavřené skupiny konzumentů se pohybuje řádově kolem několika tisíc lidí.
Dostat nějakou výpověď se serveru Medusa povedlo jen asi od deseti lidí. Všech deset teenagerů říká, že se nejprve náhodou nebo od přítele dozvěděli o možnostech vydělávat peníze prodejem svých explicitních fotografií na internetu. Někteří říkají, že je do toho dotlačila životní situace. Čtrnáctiletá Jana z Peterburgu Říká, že její klienti jsou „pedofilové a obyčejní chlapci svého věku“. A dodává: „Práce mě vážně změnila. Uvědomila jsem si, že všechno je na prodej a že to pedofilové skutečně kupují. Měli by je všechny zavřít, ale nemůžu je dostat za mříže. Potřebuji peníze.“ Jednou s tím chtějí skončit, ale zatím už to dělají i déle než rok.
Dalším článkem řetězu jsou lidé, kteří tento materiál dál šíří. Navenek mají obyčejné zaměstnání a ve svém volném čase se věnují této činnosti, kde vydělají třeba dvakrát tolik, než mají v zaměstnání. Jeden z nich uvedl, že se bojí, že by mohl skončit ve vězení, ale že zatím neslyšel o jediném případu, že by se tak stalo.
Tohle je druhá tvář vlasteneckého a konzervativního Ruska. Poptávka a nabídka po všem a všeho, co se dá prodat. Někdejší komunistická země se stala trhem bez přívlastků. Za chytání pokémonů v kostele můžete jít do vězení, za tohle se vám nejspíš nic nestane. Je dobré si na to vzpomenout, až zase z úst představitelů režimu, než se odeberou do svých sídel za vysokými zdmi, co je údajně nevlastní, uslyšíme něco o dekadenci Západu.