Kolem nelegálně obsazeného Autonomního sociálního centra Klinika v Praze na Žižkově je znovu rušno. Ústavní soud s konečnou platností rozhodl, že nelze „tolerovat okupaci cizích objektů“, a budovu má převzít vlastník. Squatteři se však nevzdávají a hodlají se bránit.

Poslední bitva vzplála. Krátce před určeným termínem převzetí bývalé plicní kliniky exekutorem po téměř třech letech soudních sporů, jejichž výsledkem je rozhodnutí o vyklizení nezákonně využívané budovy, vydalo osazenstvo Kliniky svérázné prohlášení. Dalo jasně najevo, že se s rozhodnutím soudů nesmiřuje a budovu dobrovolně neopustí.

Budovu neopustíme

Na den exekuce nařízené Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), která dnes budovu vlastní, svolali aktivisté protestní setkání. „Neexistují důvody k tomu, abychom dům opouštěli. Kolektiv se rozhodl, že se bude vyklizení bránit nenásilným happeningem, který dá široké veřejnosti možnost postavit se za svoji vizi města proti zvůli úřadů,“ uvedli v prohlášení.

Kolektiv Kliniky vyzval SŽDC, aby od soudní exekuce upustila a začala jednat o využití budovy. Začne prý znovu chátrat a státní instituce pro ni nemá smysluplné využití. Železniční správa však kontruje, že plánuje rekonstrukci za 50 milionů korun podle územního plánu a objekt ani nemůže podle smlouvy na nikoho dvacet let převést. Tedy ani na pražský magistrát, jak na poslední chvíli navrhuje pirátský primátor Zdeněk Hřib.

Demokratizace vlastnictví

Nehledě na vyústění těchto nekonečných třenic, kde nelze zcela vyloučit další zvraty, stojí za pozornost způsob uvažování osazenstva Kliniky, řazeného mezi krajně levicovou scénu. Mluvčí kolektivu Jakub Ort se vymezil vůči samotné podstatě soukromého vlastnictví. „Fetišizace vlastnického práva je jedním ze základních problémů této společnosti. My jsme rozhodně pro demokratizaci vlastnictví,“ tvrdí. Jak si ji představuje?

Rozhodovat se má zdola a Ortovi zejména vadí, že vlastnické spory rozhodují soudy. „My rozhodně nejsme proti soudům, ale jsme proti tomu, aby úředníci předávali tuto odpovědnost soudům,“ protiřečí si a dodává: „Omezit demokracii na právo a pořádek je taková klička, která vede k autoritářským režimům, vyžadujícím slepou poslušnost.“

Demokratizace vlastnictví v pojetí obyvatel Kliniky tedy znamená, že o tom, co komu patří, rozhodují oni sami. Jiný výsledek diskusí je nepřípustný, soudy do toho nemají co mluvit. Kdo má jiný názor, není demokrat, a právní stát je podle nich nástrojem autoritářů.

Obrana prohnilého systému

Ještě dál šla v obraně zájmů autonomního centra městská geografka Michaela Pixová, která v textu umístěném na facebookovém účtu Kliniky emotivně varovala, že „zachování Kliniky je otázkou života a smrti Prahy coby města pro všechny“.

„V rámci ideologie vzývající soukromé vlastnictví a trh coby nejvyšší společenské principy, které převyšují vše, co se odehrává mimo ně, proto pravděpodobně došlo k politické objednávce na definitivní zničení Kliniky,“ míní Pixová.

Proto mají podle ní „do objektu nastoupit speciální policejní jednotky, které mají v popisu své práce obranu prohnilého a neudržitelného systému založeného na vykořisťování, nerovnosti, a prohlubování socioekonomických rozdílů napříč českou společností“. Tomu je prý třeba se postavit.

Jak se takové uvažování liší od terminologie komunistů prosazujících za minulého režimu socialistické vlastnictví jako základní majetkový vztah, vylučující „vykořisťování člověka člověkem“?

Takový pohled na svět je blízký postoji nájemníka, který si pronajme byt na dobu určitou a po vypršení nájemní smlouvy oznámí majiteli, že byt neopustí. Vymění u dveří zámek a začne se s vlastníkem bytu soudit, což může trvat i několik let. Nájem po tu dobu neplatí, svévolně v bytě provádí stavební úpravy a jakékoli námitky vlastníka odráží jako projev totalitní zvůle.

Duchem mladý Babiš

Jak tento příběh začal? Squatteři nelegálně obsadili prázdnou a chátrající budovu bývalé kliniky na pražském Žižkově v prosinci 2014. V té době ji vlastnil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, spadající pod ministerstvo financí. Když ji chtěla policie vyklidit, povolali anarchisté na svoji obranu média a stovky příznivců.

Do děje vstoupil v lednu 2015 tehdejší ministr financí Andrej Babiš, kterému někdo poradil, že by mohl u radikálně smýšlející mládeže marketingově zabodovat a ukázat, že ani on, „duchem mladý“, nebazíruje vždy na předpisech. Jeho marketéři tehdy zveřejnili jeden z řady kim-ir-senovských příspěvků.

„Mladá energie vzbudila v Andreji Babišovi mnohem větší důvěru než zpohodlnělost úředníků, kteří všechno (ne)řeší přes paragrafy a vyhlášky. Jako nejvyšší správce státního majetku slíbil Andrej Babiš kliniku občanskému hnutí,“ napsali poté, co se ministr sešel se squattery přímo na místě.

„Mladý duchem znamená, že člověk ještě neztratil odvahu zkoušet nové věci, že je vždy připraven poučit se a taky, že se nepovyšuje nad mladší, ale spíš v nich hledá inspiraci. Člověk, který je mladý duchem, si udržuje vitalitu, iniciativu i usměvavost, a všechny tyhle věci najdeme u Andreje Babiše,“ končil oslavný paján.

Věci se skutečně daly do pohybu. Anarchisté brojící proti vykořisťování a „utlačovatelské státní moci“ se pragmaticky dohodli s velkokapitalistou a „utlačovatelem“ v jedné osobě, který jim přes fiktivní výběrové řízení zařídil roční bezplatný nájem. Kolik neziskových organizací se sociálním zaměřením dosáhlo na takové privilegium?

Poté, kdy 2. března 2016 nájemní smlouva vypršela a kolektiv Kliniky se odmítl hnout z místa, ztratil s radikály trpělivost i „duchem mladý“ a „usměvavý“ Babiš. Následovala téměř tříletá anabáze soudních sporů a několikerých vyklizení a znovuobsazení Kliniky. Squatteři odmítli i konkrétní nabídku magistrátu přestěhovat se do jiného objektu.

Nelze tolerovat okupaci cizích objektů

Městský soud v Praze v září 2017 pravomocně rozhodl o povinnosti vyklidit budovu a aktivisté neuspěli ani se stížností u Ústavního soudu. Podle jeho definitivního rozhodnutí loni v listopadu není výkon vlastnického práva, spočívající v požadavku na vyklizení kliniky, kterou chce začít SŽDC využívat pro vlastní činnost, v rozporu s dobrými mravy, ani s Listinou základních práv a svobod.

„Nelze tolerovat okupaci cizích objektů bez právního důvodu jen proto, že jsou momentálně nevyužívány – v tom nelze spatřovat meze výkonu vlastnictví,“ uvedl také Ústavní soud.

Ani to však kolektivu Kliniky nestačí a hodlá za svoje svérázné pojetí vlastnického práva bojovat dál. Nakonec premiér Babiš už mnohokrát přesvědčil o tom, že se jeho názor oportunisticky mění ze dne na den, a podle vývoje situace.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora