Neustálé dohady o psychické nemoci Babišova syna oplývají neuvěřitelnou mírou manipulace. Je to přitom ústřední bod Babišovy obhajoby a komunikační taktiky.
Další z náčelníků oboru psychiatrie, který – tentokrát zřejmě nevědomky – přispěl k Babišově argumentaci, byl v rozhovoru pro INFO.cz předseda České psychiatrické společnosti Martin Anders. Jeho vysvětlování diagnózy schizofrenie je citlivě nadepsané „Cesta do Ruska nemusela Babišovi ml. vůbec uškodit, naznačuje šéf psychiatrické společnosti“.
Pochybujeme, že doktor Anders chtěl vyjádřit, že cesta na Krym byla pro Babiše juniora zdravá, ale novinář ze serveru Info.cz toto ujištění o neškodnosti výletu zdůraznil. Přesně to samé říká Babiš: Byl to jenom výlet s kamarádem za holkou.
Jenže problém je, že jeho syn si to vůbec nemyslí a trvá na tom, že na Krymu byl nedobrovolně. Souvislost s trestní kauzou, kde jsou oba obvinění, je přitom velmi pravděpodobná. My zde přeci vůbec neřešíme téma medicínské, nýbrž občanskoprávní a možná trestněprávní. A hlavně zde posuzujeme chování držitele politické moci. Lékaři z oboru psychiatrie do podstaty věci často nevnáší světlo, nýbrž ji spíše zatemňují.
V rozhovoru s MUDr. Andersem se kupříkladu rozsáhle mluví o tom, jaké bludné stavy potkávají schizofreniky, přičemž lékař zdůrazňuje, že nemoc nemusí být na člověku poznat a může klidně fungovat i jako manažer. Je přece hloupost si myslet, že by nemocný člověk nemohl před propuknutím nemoci řídit letadlo, zdůrazní Anders. Jako by to vůbec bylo nějaké klíčové téma v tomto případu. Copak je rolí psychiatra, aby veřejně umetal cestu nějakému mediálnímu konstruktu o tom, že je někdo psychicky nemocný, což má v důsledku před veřejností zakrýt činy vrcholného politika a znevěrohodnit jeho údajně nemocného syna?
Škoda že ve vypíchnutém vyjádření, které nahrává Babišově pohledu na věc, chybí podstata věci: Babiš potřebuje, aby jeho syn byl považován za nemocného, což s povahou ani samotnou fakticitou nemoci nijak nesouvisí. My vůbec nevíme, zda má Babiš junior schizofrenii. Ale i kdyby ji měl, není tím pádem automaticky nedůvěryhodný v popisu okolností své cesty na Krym, kterou mu měl vnutit Babišův zaměstnanec a manžel jeho lékařky.
Jde tu přece o to, že jeden otec chce, aby sdělení jeho syna nebral nikdo vážně. Protože, kdyby se ukázalo, že je synovo sdělení pravdivé, byl by s ním konec.
To, co je v rozhovoru podstatné a čím se Andresovo vyjádření pozitivně liší od některých jeho kolegů, kteří Babišově výkladu nahrávali, je následující a zásadní výrok, který hovoří o příčetnosti a zodpovědnosti schizofrenika u soudu. MUDr. Martin Anders říká: „Jestliže má soud pochybnosti o tom, zda byl člověk při určitém úkonu příčetný či nepříčetný, pak se z mých zkušeností přiklání spíše k příčetnosti. A to i v případě této nemoci.“
Redakce Info.cz si závažnosti tohoto výroku nevšimla a upřednostnila sdělení, že výlet na Krym byl v pohodě. Opakovanou výpověď Babiše juniora, že tam byl nedobrovolně nebere vážně. Vždyť je určitě duševně nemocný, tak třeba asi ani neví, co říká, má si říci čtenář. Neustálé znevažování příčetnosti Babiše juniora podle not Babiše seniora je to, co by si civilizovaná média neměla nikdy dovolit. Babiš junior je zřetelně mnohonásobně slabším hráčem než jeho otec. A média by měla mít citlivost pro slabší hráče ve zkoumaném příběhu.
Babiš junior velmi pravděpodobně ví, co říká, protože to říká v soudném stavu a opakovaně. A zapadá to do kontextu celé situace, kdy jeho otec potřeboval, aby zmizel.
Zacházení s pojmem duševní nemoci v této kauze je naprosto skandální. A to jak ze strany Babiše, tak ze strany některých médií. A lékaři tomu někdy a v některých konkrétních výrocích dokonce pomáhají. Kupříkladu ignorováním kontextu svých vlastních výroků.
Pojďme se nakonec podívat na logickou stránku věci:
- Vůbec nevíme, zda a jak přesně je Babiš junior nemocný. O jeho údajné nemoci vypověděla v posudku pro policii obskurní doktorka, která kandidovala za hnutí ANO a byla předtím poradkyní u Babiše staršího na ministerstvu financí, kde z neznámého důvodu ministr potřeboval právě tuto psychiatričku. Údajné potvrzení nemoci ve Švýcarsku je zatím irelevantní, nic o něm nevíme.
- Jestli je Babiš junior psychicky nemocný a dokonce i kdyby měl skutečně schizofrenii, tak z toho vůbec neplyne, že si nedobrovolnou povahu své cesty do Ruska a na Krym vymyslel. Úporná Babišova snaha znevěrohodnit tento klíčový bod ve výpovědi svého syna je výmluvná.
- Jestli Babišův syn netrpí těžkou schizofrenií a jeho nemoc je účelově zveličená pro potřeby situace jeho otce, jedná se o skandální a diskvalifikující chování vrcholného politika a zjevně i o trestný čin maření vyšetřování. Toto podezření je oprávněné, byť ho není možné doložit. Jenom to z celé kauzy vysloveně čiší, protože jinak by byl premiér podstatně klidnější.
Vedle dominantního argumentu o synově těžké nemoci (která mu ovšem nebrání hrát šachy) je dalším Babišovým argumentem novinářský hyenismus, díky němuž se novináři ze Seznamu neštítí tlačit na nemocného člověka a pokládat mu sugestivní otázky. Jenže popis dané nemoci i popis samotného Babiše ze setkání s jeho synem neprokazují, že by uvedená nemoc nějak souvisela s údajným novinářským nátlakem. Babišovi juniorovi se zjevně nepřitížilo, když s ním Slonková a Kubík hovořili. Přitížilo se spíše jeho otci.
[ctete postid=“221799″ title=“Babiš potřebuje udělat ze svého syna totálního blázna. Tomu lékaři nesmí pomáhat“ image=“http://forum24.cz/wp-content/uploads/2018/02/Babiš-maily-385×230.jpeg“ excerpt=“Během posledního skandálu premiéra Babiše jsme se stali svědky poněkud obludného “ permalink=“http://forum24.cz/babis-potrebuje-udelat-ze-sveho-syna-totalniho-blazna-tomu-lekari-nesmi-pomahat/“]221799[/ctete]
Způsob, kterým chce premiér Andrej Babiš vybruslit ze svého průšvihu, hraničí se zřetelnou dávkou abnormality v jeho osobnosti. On říká, že jsou novináři hyeny, ale přitom využívá údajné nemoci svých dětí v politickém píár a v komunikační obraně. Hraje přitom hlavně na emoci dojetí. Působí, jako by mu šlo zřetelně mnohem více o voliče než o vlastní děti.
Nevíme, zda premiér Babiš není také náhodou nemocný, ale víme jistě, že je zcela nedůvěryhodný a že svými komunikačními triky zakrývá neustále to hlavní: Že neuznává pravidla hry, což je u premiéra alarmující. A toto ostudné divadlo nám tu nadále hraje jenom proto, že postrádá sebereflexi, která by mu řekla, že svými zamotanými příběhy škodí celému státu.
Stojíme zde u tématu, které svoji závažnou povahou přesahuje případ jednoho bizarního politika a miliardáře. Dotýkáme se zde nejzávažnějších otázek lékařské i mediální etiky a zejména schopnosti obou oborů rozpoznat manipulativní záměnu medicínských faktů s mediálními konstrukty a taktikou masové komunikace.
P. S. Autor tohoto textu má zvýšenou motivaci věnovat se tématu zneužívání pojmu psychické nemoci v politickém boji a marketingu, neboť byl sám po kritických článcích dnešním předsedou vlády opakovaně na veřejných mítincích, v televizi a na plénu jednání sněmovny označen za psychopata, aniž by to mělo oporu v reálném lékařském významu slova. Smysl Babišovy difamace o psychické nemoci byl stejný jako v případě Babišova syna: Znevěrohodnit nepříjemné sdělení, které Babiš cítil jako ohrožení své moci. O nepřijatelnosti těchto Babišových útoků rozhodoval dvakrát soud ve prospěch autora. Babiš používá téma psychické nemoci často tam, kde nemůže nepohodlnou osobu označit za tuneláře.