Mnohá média, zejména ta internetová, věnovala značnou pozornost trestnímu oznámení podanému na vicepremiéra Andreje Babiše kvůli tomu, že před více než čtyřmi lety odkoupil korunové dluhopisy své společnosti Agrofert. Autor oznámení v jeho postupu spatřuje krácení daně a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Analýzu zpracoval Aleš Rozehnal pro Hlídacípes.org.

Koupě korunových dluhopisů má totiž dvojí efekt. Prvním z nich je, že snižuje daňový základ Agrofertu o úroky z dluhopisů vyplacené Andreji Babišovi. Druhým pak ten, že Andrej Babiš nemusí svůj příjem plynoucí z dluhopisů danit.

Důvodem nulového zdanění je, že daň se u ročních výnosů z korunových dluhopisů zaokrouhluje směrem dolů, takže pokud je úrok plynoucí z takového dluhopisu menší než 100 % ročně, činí daň nula korun. Média ještě poznamenala, že trestní oznámení na ministra financí je velmi precizně zpracované, a také ho celé zveřejnila.

Pokud si však toto trestní oznámení pročteme, zjistíme, že pověstné plácnutí do vody je proti němu událostí zasluhující si místo na titulní straně. Je tak trochu ostudou médií, že nedokázala myšlenkově plytké a logicky bizarní trestní oznámení smysluplně interpretovat svým čtenářům.

Je to jeho právo

Než předají média občanovi informaci o události, měla by ji ověřovat, přefiltrovat a zanalyzovat. Pokud budou média plnit pouze tu roli, že předají událost občanovi, novináři přestanou být zapotřebí.

Nesmyslnost trestního oznámení na Andreje Babiše spočívá v tom, že se snaží kriminalizovat jednání, která jsou právem povolená. Emise a prodej korunových dluhopisů je výsostnou problematikou soukromého práva, které je ovládáno principem kontraktační svobody.

Pokud se Andrej Babiš jakožto jediný akcionář Agrofertu rozhodl, že Agrofert vydá korunové dluhopisy, je to jeho právo. A to i v případě, že Agrofert příjem z prodeje dluhopisů nepotřeboval. Stejně tak, pokud se Andrej Babiš jakožto jediný akcionář Agrofertu rozhodl, že Agrofert tyto dluhopisy prodá Andreji Babišovi. Je to opět jeho právo, za jehož výkon nemůže být proskribován.

Jedinou podmínkou podle tehdy platných předpisů bylo, aby byla hodnota těchto obligací stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem

I pokud by se Andrej Babiš jakožto jediný akcionář Agrofertu rozhodl, že Agrofert mu na nákup těchto dluhopisů půjčí, jak spekuluje autor trestního oznámení, nebylo by na takovém jednání nic trestného. Tehdy platné předpisy vyžadovaly pouze předchozí souhlas jediného akcionáře, tedy Andreje Babiše, a půjčka nebo úvěr musel být poskytnut za podmínek obvyklých v obchodním styku.

Protiprávním by se stalo pouze tehdy, pokud by tyto kroky poškodily věřitele Agrofertu a způsobily jeho úpadek. Nic takového se však očividně nestalo.

Nepředvídatelný následek?

Autor trestního oznámení tvrdí, že Andrej Babiš „zneužil právní řád“. Taková úvaha je však velmi nebezpečná. Babiš totiž postupoval zcela v souladu s právem. Pokud by postup v souladu s právem mohl znamenat „zneužití právního řádu“, či dokonce spáchání trestného činu, byl by tím zcela popřen jeden ze znaků existence právního státu, a to právní jistota.

Právní jistota vyžaduje, aby právo bylo mimo jiné stabilní a předvídatelné. O jakou stabilitu a předvídatelnost by však šlo, kdyby jednání právem aprobované bylo zároveň právem reprobované, a to dokonce postihované prostředky trestního práva?

Existence korunových dluhopisů byla do právního řádu zavedena zřejmě za účelem zvýšení atraktivity financování podniků prostřednictvím daněprostých obligací. Možná méně předvídaným následkem bylo to, že se může jednat i o mimořádně výhodný způsob zhodnocení vkladu – nezatížený žádnou, tedy ani dividendovou či jinou příjmovou daní.

Možná že zákonodárce takový následek dokonce ani nechtěl způsobit.

Mimořádný obchod

Je očividné, že koupě korunových dluhopisů Agrofertu byla pro Andreje Babiše mimořádně výhodným obchodem. Výrazně snižuje daňový základ jeho společnosti Agrofert a zároveň on sám získává od této firmy obrovské příjmy, které nemusí danit.

Pokud však norma způsobí (tím, že subjekt práva jedná v jejím souladu) nechtěný následek, nemůže to být takovému subjektu přičítáno k tíži.

Tak často zmiňovaný účel či duch zákona není metodou výkladu, nýbrž cílem výkladu a výsledkem výkladu. Účelem zákona a vůlí zákonodárce je totiž i to, co nikdy jako vědomá vůle autora zákona nebylo přítomno.

Interpret může rozumět zákonu lépe, než mu rozuměl jeho tvůrce a zákon může být moudřejší než jeho autor. Každá norma působí myriádu následků, někdy chtěných, někdy nikoli.

Zaneřáděné společenské vědomí

Trestní oznámení na Andreje Babiše a mimořádná pozornost, kterou mu média věnovala, je odrazem zaneřádění společenského vědomí představou, že trestní právo je univerzálním lékem na všechny problémy světa.

Ochrany demokracie, společnosti, práv a svobod jednotlivců, jejich života, zdraví a majetku je přitom třeba dosahovat především mimotrestními nástroji.

Stejně tak je v právním státě nepřípustné, aby prostředky trestní represe sloužily k uspokojování subjektivních práv soukromoprávní povahy, tedy typicky k řešení sporů, nebo dokonce konkurenčního boje mezi podnikateli, respektive v tomto případě mezi politiky a podnikatelem a politikem v jedné osobě.

Toto vědomí vede ke společenskému napětí, jehož jsme v současnosti svědky, potlačování lidských práv a svobod a ke stigmatizaci širokého okruhu podezřelých, pro které může být kriminalizace jejich jednání společensky a lidsky likvidačním faktorem.

Andrej Babiš je natolik mediálně obratným politikem, že si zřejmě z informací o trestním oznámení těžkou hlavu nedělá. Příště však může přijít řada na někoho, kdo takové povahy není, a média by neměla přispívat jeho společenské diskvalifikaci.