Jiří Ovčáček se opřel o textík z Parlamentních listů, kde své myšlenky sděluje tzv. mediální odborník Petr Žantovský, a sepsal výsledek svých úvah: „Liberální demokracie totiž není demokracie. Liberální demokracie je elitokracie, je to vláda nikým nevolených elit, které poučují ty ostatní o tom, co jsou hodnoty a co hodnoty nejsou.“
Ovčáček nedávno prozradil, že jeho twitterový účet je jeho vlastnictvím. Z toho dovozujeme, že si tam může psát bláboly, jaké chce. To je samo o sobě v pořádku. Když se kolem Hradu a na Hradě pohybují stabilní géniové, zaslouží si, abychom o tom věděli, mohli od nich čerpat a obdivovat se jim. Protože jde o myšlenkový svět, kde se prolíná duch minulého a posledního prezidenta, získává to navíc nějaký přesah, a to i kdyby se tam psalo o jezinkách.
Takže k tomu, co Ovčáčka tak nadchlo. Petr Žantovský v tom článečku na Parlamentních listech na adresu samozvanců uvádí:
Jednou to podporovalo Schwarzenberga, jednou Drahoše, předtím byli petenty různé Šiklové a Svěráci, tak dnes se to generačně omlazuje. Místo Šiklové a Svěráka se tam objevují Klus, Ruppert, Pazderková a Macháček, ale podstata je úplně stejná a úplně stejně průhledná. Kdo je schopen a ochoten na to naskakovat, tak je velmi naivní.“
(Hezký je ten výraz „TO podporovalo“. TO se jmenoval jeden horor od Stephena Kinga. Tak už víme, že je to i tady.)
Petr Žantovský ale podle svého vlastního mínění naivní není a prokoukl to: „Jen v chaosu lze ovládat zmateného a dezorientovaného jedince, což je koneckonců základní zákon každé revoluce. Vytvořit chaos, označit nepřátele, následně označit hrdiny, za ně se postavit a vytvořit o nich mýty, jak budou vítězit a spolu s nimi pravda a láska. Toto je první signál toho, co nás čeká v příštích měsících a co nás provází už téměř celých devětadvacet let.“
Je hezké, že P. Ž. tady přesně vyjmenoval postupy ruské hybridní propagandy, základy řemesla zná. A připojuje se k matení pojmů, se kterým nedávno přišel Václav Klaus st. A v jeho duchu praví: „Liberální demokracie totiž není demokracie. Liberální demokracie je elitokracie, je to vláda nikým nevolených elit, které poučují ty ostatní o tom, co jsou hodnoty a co hodnoty nejsou.“
Klaus žádá demokracii bez přívlastků a útočí na liberální demokracii. Malý problém je v tom, že demokracie bez přívlastků nedává smysl. Vždycky se musíme ptát, o jaké je řeč. Má snad na mysli tu antickou, na které se ženy a otroci nepodíleli? Nebo íránský režim, kde mají také volby a několik kandidátů (to jsme za komunistů neměli ani u nás)? Jen tam mohou kandidáty vetovat imámové, drobný problém. Je ale pravda, že zase nevíte, kdo bude prezidentem, což se v Rusku stát nemůže. U nás je chaos také vyloučen ve stranách, které vedou Babiš a Okamura. Tam je předseda taky jistý. Takže nějaké přívlastky by se občas hodily, aby nenastal ten chaos.
Pro ty, kdo nechtějí být při vládnutí znepokojováni, jsou samozřejmě „nikým nevolení“ hrozbou. Je jich totiž mnoho: vojáci, policisté, soudci, novináři, vědci, umělci. Demagogie Klause, Žantovského, Ovčáčka a dalších spočívá v tom, že podle nich údajně „nerespektuje výsledky voleb“ ten, kdo zvolené kritizuje. Jenže respektovat výsledky voleb znamená, že sice nepopíráme, že někdo legálně drží příslušnou část moci, neznamená to ale ani to, že se nesmí kritizovat její výkon. Kdyby se to nesmělo, neměli bychom ani kritéria, podle čeho volit. A lháři jako Zeman by měli oblíbenost u lidu jako Putin.
Bylo by taky dobré si uvědomit jednu drobnost. Ovčáček, exprezident Klaus a Protiproud Hájek jsou také nikým nevolení a pořád se ze své elitářské pozice k něčemu vyslovují. A to tolik, že se jeden diví, že je z té námahy huba nebolí.