Prezident Donald Trump od počátku svého úřadování čelí nejrůznějším výpadům ze stran medií i politiků. Podezření, že jeho zvolení nepodporovali jen Američané, ale byl zde i silný ruský vliv, který Trump a jeho lidé využili, se vznášel nad jeho hlavou jak oblak hustého dýmu velmi dlouho. Čím dál častěji je také ruské dusno kolem Trumpa přirovnáváno k aféře Watergate. Skončí dnešní americký prezident jako Richard Nixon před 45 lety? Stojíme na počátku aféry Trumpgate?
Nedýchatelno bylo kolem květnového odvolání šéfa FBI Jamese Comeye. Ačkoli oficiální důvody zněly ve smyslu získání ztracené důvěry úřadu či neschopnosti vedoucího FBI vyšetřit aféry kolem emailové pošty Hillary Clintonové, velká část veřejnosti je přesvědčená o tom, že důvod souvisel s vyšetřováním ruského vlivu na americké prezidentské volby. Trump vše popřel, ale ruské dusno zůstalo.
Deník The New York Times připomněl, že podobné kroky učinil i Richard Nixon, který odvolal zvláštního žalobce Archibalda Coxe, jenž vyšetřoval vloupání do hotelu Watergate.
Zatímco Trumpovi zastánci mohli až do této doby vše označovat za pouhé spekulace, s Trumpem juniorem se začíná zcela nová dramatičtější ruská kapitola. Expozice začíná emaily, které těsně před New York Times zveřejňuje prezidentův syn. Kolize s ruskou právničkou Nataljí Veselnickou, která měla mít kompromitující materiály na demokratku Clintonovou, ale podle hlavního aktéra Trumpa juniora vlastně nic neměla, skončila dle jeho slov neúspěchem. Byla dokonce „tak“ zbytečná, že o ní otce ani neinformoval. Co se stalo ovšem prokazuje, že zde byla přinejmenším snaha o využití kompromitujících informací přinesených někým, o kom se vědělo, že má kontakt na vlivné představitele Ruské federace.
Krize se stupňuje, a ačkoli všichni aktéři ruské tragédie shodně – jak jeden muž – tvrdí, že Donald Trump o ničem nevěděl, mnozí již vidí katastrofu na spadnutí. Trump dnes dokonce tvrdí, že by Putin v Bílém domě raději viděl Hillary Clintonovou.
Aféra Watergate se ke srovnání nabízí, nicméně je zde zásadní rozdíl. V sedmdesátých letech sice docházelo k jistému uvolňování vztahů mezi Východem a Západem, ale stále zde vládl chlad „studené války“. O nějaké pachtování s tehdejším SSSR v rámci voleb tenkrát nešlo. Snaha získat kompromitující informace, a tedy mít náskok před konkurencí, zde byla, ale bez zásahu zvenčí. Dnes – jak se zdá – se vztahy oteplily, co však tato globální změna Trumpovi přinese se ještě uvidí. Poslední kapitola ruské tragédie zatím napsána nebyla, je tedy možné, že se ruský dým nad Amerikou rozplyne a Donald Trump se opět zhluboka nadechne.