Matka chlapců, které odebraly norské úřady, Eva Michaláková na svém facebookovém profilu přiznává, že fotografie, jež zveřejnilo Svobodné fórum, jsou pravé a říká: „Je možné, že fotku vyfotil syn Denis.“ Náš internetový deník zveřejnil tyto fotografie proto, že figurují v dokumentaci norských úřadů a patří k více indiciím, jež ukazují na nenormální prostředí, v němž děti před odebrání žily.

Poté, co se zvedla vlna emotivních reakcí na fotografie sestry Evy Michalákové, která byla na toaletě spolu s mladším synem Evy, dvouletým Davidem, rozvinula se ve veřejnosti také diskuse o pravosti fotografií.

Oslovený expert a dlouholetý soudní znalec označil fotografie za inscenované a perverzní a potvrdil, že se nejedná o montáž.

Zastánci Evy Michalákové to ale odmítali připustit a mluvili o podvrhu a zahájení trestního stíhání vůči redakci.

Věrohodnost fotografií nyní překvapivě potvrdila sama matka Eva Michaláková. Při diskusi na Facebooku uvedla, že při dovolené na Moravě v roce 2010 si děti často půjčovaly fotoaparát a je možné, že fotku vyfotil starší syn Denis.

Potvrdila také, že v souvislosti s vyšetřováním sexuálního zneužívání, týrání a zanedbání výchovy obou chlapců norská policie procházela rodinné počítače, disky a nosiče dat.

FB
 Tvrzení Evy Michalákové o tom, že autorem fotografií je její v té době pětiletý syn, je velmi nevěrohodné. Jednak malé dítě nedokáže udělat takto kvalitní fotografie, navíc hned dvě po sobě. Tvrzení Evy Michalákové však neodpovídá ani úhel pohledu na sedící Zuzanu Sovkovou. Ten naopak napovídá skutečnosti, že autorem byl dospělý člověk. K jakému účelu fotografie vznikly, není dosud jasné a je spíše otázkou pro policii, zda nedošlo ke zneužití dítěte.

Tvrzení Evy Michalákové tedy potvrzuje tyto skutečnosti:

Sbirka

  1. Fotografie nejsou podrvrh, jsou autentické.
  2. Žena sedící na toaletě je sestra Evy Michalákové,která usiluje o to, mít chlapce ve své péči
  3. Dítě, které pobíhá kolem ženy na toaletě, je maličký syn Evy Michalákové.

V diskusi na Facebooku také matka vysvětluje poranění a krev v obličeji dítěte na jiné fotografii. Říká, že když syn zlobil a nechtěl se obléci, tak ho „zdouchla na pohovku, ale on nemel na sobe papuče, uklouzl a kousnul se do rtu“.

Naše redakce nemůže tvrdit, že ze scény přímo plyne zneužívání dítěte. To je téma pro policii. Ale je zřejmé, že tato situace není normální a že větší množství podobných indicií v držení norských úřadů vedly soudce k úsudku, že děti je nutné odebrat. Tato zjištění jsou obsahem rozsudků norských soudů a paní Evě Michalákové po právní stránce nic nebrání tomu, rozsudky zveřejnit. Není to ovšem zřejmě v jejím zájmu.

Smyslem našich příspěvků k veřejné diskusi o této kauze je obrátit pozornost veřejnosti od emocionální protinorské hysterie k faktům a ke kritickému odstupu. Za zcela nepřijatelné přitom považujeme bagatelizaci toho, co děti skutečně prožily. Norské úřady se přitom mohou plést stejně jako české, ale neexistuje žádný věcný důvod, proč je hodnotit jako méně věrohodné. Norské soudy o odebrání rozhodly opakovaně ve více instancích. Šéf českého úřadu na ochranu dětí Zdeněk Kapitán, který se za české úřady s případem seznámil, veřejně prohlásil, že české soudy by rozhodly zřejmě stejně, jako norské.

V této souvislosti je vystupování českého prezidenta, českého premiéra a mnoha poslanců a dalších politiků třeba považovat za populistické.

Redakce SF  

Naši zprávu o inkriminovaných fotografiích čtěte ZDE.