V poslanecké sněmovně momentálně leží novela zákona o ochraně ovzduší. Pod tímto názvem se ale skrývá velmi výbušné téma – biopaliva, se kterými holding Agrofert premiéra Andreje Babiše ve velkém obchoduje. Evropská unie se přitom snaží více podpořit ekologičtější biopaliva 2. generace, ta ale Babišovy firmy zatím nevyrábějí. Opět se tak potýkáme se střetem zájmů předsedy vlády, s monopolem jeho firem, ale také s podivným přístupem státního podniku Čepro, jehož největším dodavatelem je právě Agrofert. Ten se pravděpodobně odvíjí od normy, která využívání biopaliv z kafilérních tuků de facto znemožňuje. Na jejím prolobbování se podle informací deníku FORUM 24 podílela Babišova někdejší blízká spolupracovnice Radmila Kleslová.

Cílem Evropské unie je postupně ukončit podporu biopaliv 1. generace, která se u nás vyrábějí z řepky. Pochybnosti, které přijetí novely provázejí, popsala pro deník FORUM 24 zpravodajka inkriminovaného zákona, poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) – týkají se samozřejmě zejména střetu zájmů, ve kterém se nachází premiér Andrej Babiš, majitel Agrofertu, největší výrobce řepkových biopaliv 1. generace.

Novelu zákona předložil ministr životního prostředí Richard Brabec, dlouholetý manažer společnosti Agrofert. Ten žádal kratší lhůtu pro projednávání zákona, zejména proto, že měla být schválena již v minulém volebním období. Nezbýval by však čas na prozkoumání všech pochybností, které zájmy Agrofertu vyvolávají.

“I proto jsem se jasně postavila proti tomu, aby byla zkrácena lhůta na projednání této novely. Naopak jsem navrhla její prodloužení, aby měli poslanci ve výborech více času se s takto složitou problematikou detailně seznámit, nicméně to poslanci hnutí ANO s KSČM zamítli. Lhůta pro projednání ve sněmovně je tedy nakonec standardní. Snažím se teď rozklíčovat i detaily novely zákona, abychom měli skutečně jistotu, že nejde na ruku Agrofertu,” uvedla Adamová.

Pálíme řepkový olej a v Africe umírají děti

Poslankyně TOP 09 je však přesvědčena, že trend ustupování od výroby biopaliv z řepky je správný. “Ukázalo se, že biopaliva první generace jsou spíše slepá ulička. Řada odborníků se shoduje, že ve výsledku způsobují daleko větší skleníkový efekt a plodina, která se u nás kvůli nim pěstuje v obrovské míře, tedy řepka, poškozuje půdu. Ostatně TOP 09 na to už delší čas upozorňuje a jednoznačně říkáme, že chceme půdu využívat na pěstování plodin na potraviny, a ne na naftu do nádrže,” říká poslankyně.

Podle EU se má v letošním roce přidávat do motorové nafty 7 % biosložky založené na obnovitelných zdrojích. Zatím je to pouze směs methylesterů tukových kyselin tzv. FAME (Fatty Acid Methyl Esters). Adamová tuto cestu označuje za ekologičtější a de facto za recyklaci, protože se jedná o biopaliva vyráběná například z kafilérních tuků. To pro deník FORUM 24 potvrzuje i profesor Josef Pašek z Ústavu organické technologie VŠCHT.

“V každém případě je užitečné odpadní tuky a oleje co nejvíce využít. Je přece nemravné, aby se v Evropě ,pálil‘ řepkový olej, který je vysoce výživný, a v Africe umíraly děti hladem. V chudších zemích, jako je např. Čína, která má problém uživit 1,4 mld. obyvatelstva, se FAME z jedlých tuků a olejů nevyrábí, zpracovávají se pouze odpadní tuky a oleje. Na to, abychom se chovali jako občané planety, je asi příliš brzy,” vysvětlil Pašek.

“Při pěstování řepky spotřebujeme značné množství neobnovitelných zdrojů na orbu, sklizeň, na hnojiva a na izolaci oleje, zatímco např. kafilérní tuk je odpad, kde je alternativou prosté spálení s využitím tepla,” dodal.

Motivace Agrofertu měnit zákony

Podle pracovníků státní společnosti Čepro se FAME z kafilérního tuku nemůže do motorové nafty přidávat. S tím ale Pašek nesouhlasí.

“Jak to, že např. v Holandsku, Itálii, USA, Brazílii se takové FAME v motorové naftě používá? Používá se tam totiž zdravý rozum. V ČR, kde se vyrábí 45 kt FAME z odpadního tuku a celková spotřeba FAME je asi 280 kt/rok, představuje FAME 2. generace asi 16 % celkového množství. Jestliže tedy smícháme 5 dílů řepkového FAME s obsahem kolem 3 ppm síry a 1 díl FAME z kafilérního tuku s obsahem síry 20 ppm, je průměrný obsah síry v takové směsi asi 6 ppm a směs vyhovuje normě. Abychom tedy vyhověli normě asi 10 ppm síry, stačí smíchat řepkové MEŘO s kafilérním FAME, musí se to však udělat ještě dříve, než se to prodá do ČEPRO,” upřesnil profesor Pašek.

Tvrzení Čepro je zarážející zejména v souvislosti s tím, že hlavním dodavatelem do tohoto státního podniku jsou firmy Preol a Primagra z holdingu Agrofert. Podíl jejich biopaliv, která prodávají státu, který zároveň řídí jejich majitel Babiš, představuje 87 procent.

Důvody Čepra pravděpodobně vycházejí z normy ČSN 14214, dle které se definují technické požadavky na složení biopaliv. Tu ovšem prolobbovala někdejší Babišova pravá ruka Radmila Kleslová, která tehdy působila jako asistentka poslance ČSSD Miloslava Souška. Norma jde na ruku zájmům Babišový zájmům, který výrobou biopaliv nedisponuje. Zmiňované nařízení pro ně stanovuje přísnější pravidla tuhnutí než jinde v Evropě.

Příslušná norma ČSN 14214 má svou národní přílohu, která upravuje znění příslušné EU normy respektive omezuje možnost využití biopaliv pouze na biopaliva první generace. Je tak jasné, že norma a aktuální novela jdou proti sobě a i v případě schválení zákona nebude možné nařízení plnit. Kvůli tomu také České republice hrozí velké finanční postihy ze strany Evropské unie. Dokud ale pro Babiše výhodná norma bude platit, nový zákon výrobu biopaliv 1. generace neomezí.

Jak bude Agrofert kontrolovat sám sebe

Zákon obsahuje ještě další zásadní střet zájmů, a to v otázce kontroly výrobců těchto biopaliv, která by měla být přísnější než doposud. “Navrhuje se, aby osoba autorizovaná ministerstvem životního prostředí musela tohoto výrobce zkontrolovat každé pololetí a aby byli kontrolováni nikoli pouze 3 % pěstitelů biomasy, ale minimálně 5 % dodavatelů surovin pro jejich výrobu,” stojí v novele. Problém je, že právě ministerstvo životního prostředí vede Babišův bývalý zaměstnanec, a majitel Agrofertu tak bude mít přímý vliv i na kontrolu svých vlastních firem ve chvíli, kdy by měl možnost biopaliva 2. generace vyrábět. A také (hlavně) na kontrolu konkurence, která měla s předsedou vlády problémy již dříve.

Největší výrobnou FAME z kafilérních tuků je společnost Oleo Chemical, která holdingu Agrofert nepatří. Babiš se ji ovšem snažil ovládnout. Agrofert měl o Oleo Chemical zájem právě kvůli jedinečné technologii, kterou žádná z firem, které již Babiš vlastní, nemá.

“TOP 09 na ten ohromný a bezprecedentní střet zájmů upozorňuje už od doby, kdy si Andrej Babiš prosadil daňové zvýhodnění pro svá biopaliva. Pan Babiš je ve střetu zájmů permanentně, nejen v tomto případě. Holding Agrofert sice už nějaký čas formálně patří do svěřenského fondu, ale samozřejmě že jak premiér Babiš, tak ministr životního prostředí Brabec mají velkou motivaci zohledňovat i při změnách zákonů zájmy byznysu, kterému se Agrofert věnuje,” uzavírá Adamová.

O Babišově kolosálním střetu zájmů informují jen nezávislá média. Pomozte nám fungovat i nadále – kupte si předplatné Revue FORUM ZDE, nebo přispějte do naší veřejné sbírky. Děkujeme!

Revue Forum Banner

Johana Hovorková
Johana Hovorková
Redaktorka deníku FORUM 24
Další články autora