Ombudsmanka Anna Šabatová píše ve své zprávě pro Sněmovnu za druhé čtvrtletí 2017: „Zabývala jsem se podáním stěžovatelky, která upozornila na praxi českých pojišťoven, které odmítají poskytovat cestovní pojištění těhotným ženám. Přála si změnu do budoucna, neboť svou situaci vyřešila pojištěním u zahraniční pojišťovny.“
Ombudsmanka konstatuje, že během šetření se zjistilo, že „problém nespočívá v odmítání pojištění, ale v pojistných podmínkách, které stanoví výluky pro těhotné ženy na všechna rizika spojená s těhotenstvím po dosažení 24., 26., resp. 28. týdne těhotenství, v jednom případě pojišťovna kryje všechna rizika do dvou měsíců před očekávaným termínem porodu.“
Jak to tedy je? Podle právní úpravy tu „není povinnost pojišťoven vytvářet zvláštní pojistné produkty zaměřené na těhotné ženy, stanovení výluk pro rizika spojená s těhotenstvím však musí být odůvodněno legitimním cílem a přiměřeností a nezbytností prostředků použitých k jeho dosažení.“
Je tedy nutné, aby pojišťovny předložily konkrétní údaje, z nichž je možné dovodit zvýšené riziko pro pojišťovnu. Pojišťovny ale svou praxi odůvodnily pouze obecně. (Zřejmě tedy nelze jen konstatovat bez dalšího, že je nějaká žena těhotná.) Podle ombudsmanky není možné s jistotou dojít k závěru o diskriminaci. „Zkoumání této otázky by mohlo být v budoucnu předmětem rozhodování soudů včetně Soudního dvora Evropské unie.“
Protože některé pojišťovny stanoví výluky pro komplikace spojené s těhotenstvím plošně i pro těhotenství, která nastanou nebo jsou zjistitelná až po uzavření pojistné smlouvy, mohlo by se jednat o „přímou diskriminaci založenou na pohlaví“. Cestovní pojištění se totiž pravidelně vztahuje na jakoukoliv jinou náhlou změnu zdravotního stavu, „takže v případě náhlých zdravotních komplikací spojených s těhotenstvím by došlo ke znevýhodnění, které přímo souvisí s pohlavím pojištěné osoby“.
Všechny tyhle problémy nemůžeme smést ze stolu jen prohlášením, že těhotné nemají co cestovat nebo že si pojišťovny mohou samy určit, koho na co pojistí. Ženy mají samozřejmě rizika zvážit a pojišťovny to s ohledem na své fungování dělají také. Bylo by pak ale asi lidštější zvláštní produkt pro těhotné zavést, protože někdo prostě někam odjet musí a třeba by si na riziko připlatit chtěl. Možná se někdy v budoucnu dočkáme, když nás pojišťovny stále ujišťují, že jsou nástrojem naší jistoty a štěstí.