Tomio Okamura pozval do Prahy dva politiky, kteří jsou považováni za představitelé krajní pravice v evropské politice. Je to nizozemský Geert Wilders, který vede druhou nejsilnější stranu v nizozemském parlamentu, a z Francie je to šéfka Národní fronty Marine Le Penová. Oba jsou známí kritikou Evropské unie, negativním vztahem k přijímání uprchlíků a Le Penová navíc svým nadbíháním Rusku.
„Rusko není nepřítelem Nizozemska,“ řekl Wilders v listopadu v jednom rozhovoru. Podle něj ale existuje hysterická rusofobie“ a oproti ní by chtěl nabídnout jiný styl řeči. „Rusko není náš nepřítel a my bychom neměli ho z něj dělat. Rusko je na naší straně,“ řekl holandskému týdeníku Elsevier. Podle něj je pochopitelné, že se Rusko cítí ohroženo expanzí NATO. „Jsem velkým fanouškem NATO a Američanů, ale Rusko tady má dobrý důvod,“ tvrdí. Kdysi kritizoval ruskou anexi Krymu, ale zároveň je proto protiruským sankcím. Wilders navštíví Moskvu počátkem příštího roku.
Wilders nebyl tak otevřeně vstřícný vůči Rusku jako třeba bývalá kandidátka na úřad francouzského prezidenta Marine Le Penová. Její strana Národní fronta obdržela kdysi půjčku od banky s vazbami na Kreml. Národní fronta si půjčila devět milionů eur (249 milionů korun) na kampaň od První česko-ruské banky (PČRB) založené v roce 1996 v Praze. Wilders oproti tomu říká, že od Moskvy nikdy žádné peníze nedostal a nikdy je chtít nebude.
Okamurova SPD požaduje referendum o vystoupení z Unie a pokud jde o NATO, sám Okamura odpovídá vyhýbavě, že není ještě není naše armáda připravena na samostatnou obranu země, ale kdyby si lidé referendum o vystoupení z NATO přáli, mělo by se uskutečnit.
Podobný typ politiků je v podstatě pro Moskvu požehnáním. Tváří se jako demokraté a vlastenci a současně pracují na likvidaci EU. Cílem ruské propagandy není prvoplánově chválit Kreml, ale co nejvíce rozdělit EU a NATO, vyvolat nejistotu a vzbudit dojem, jak jsou politické elity na Západě odtrženy od lidu a měl by na jejich místo přijít někdo jiný. To samo už stačí.
Okamurovým voličům zatím nikdo nejspíš neprozradil, že kdybychom náhodou vystupovali z Unie, bude to podle jejích pravidel o vystoupení, a že pokud budeme třeba chtít s Evropou obchodovat, budeme stejně muset dodržovat její normy. Leda bychom se chtěli orientovat na Svaz nezávislých států, který už nebere vážně ani sama Moskva.
Teď se ale pěkní ptáčci dávají internacionálně dohromady a chtějí na svém díle zapracovat.