Jsou pravdy, které lžou. Kdyby ruský představitel řekl, že invaze armád v roce 1968 do Československa byla hanebná, bude mít pravdu. Teď jde ale o to, proč to dotyčný vyslovil.

Ruský představitel to může říci zcela bez rizika. Sovětský svaz už není, tak je možné se omlouvat kolem dokola. Třeba premiérovi Medveděvovi byly tehdy tři roky, tak ho těžko podezírat, že něco takového plánoval. Ten za sebou tank tahal leda na provázku. Vladimiru Putinovi bylo šestnáct a jen se opájel představami o hrdinské životní dráze čekisty, kterou ohromí nějakou komsomolku.

Miloše Zemana vyhodili z KSČ, protože byl proti invazi. Je třeba mu to přičíst k dobru. Některé vyhodili a oni pak stále tesknili a toužili do náruče rodné strany zpět.

Nežijeme ale minulostí, nýbrž přítomností. Nebyl jen srpen 1968 a výjimečný stav v Polsku a invaze do Afghánistánu. Kdyby se sovětský režim nezhroutil pod tíhou své ekonomické neschopnosti, jsou sovětští vojáci dodnes ve střední Evropě. Kdyby si na afghánských bojovnících nevylámali Sověti zuby, měli by tam dnes několik základen.

Pak ale přišly dvě čečenské války, vojenské obsazení Abcházie a Jižní Osetie Ruskem, úspěšná snaha zabránit postavení amerického radaru v Brdech, válka na východní Ukrajině a anexe Krymu, hybridní informační válka se snahou ovlivňovat na Západě volby a referenda.

To se nám to omlouvá za něco, u čeho jsme nebyli, a popírá to, co jsme spáchali. Ale my jsme přece nebyli u ničeho! Zabijí opozičního novináře. Hle, udělali to Čečenci. Zabijí opozičního politika a udělali to Čečenci. A kdo ty Čečence najal? To se přece neví. Že by Kadyrov? To víte, on je takový zvláštní. Ale může mu to někdo dokázat? Ne, tak vidíte. A vůbec, vy zase tlučete černochy a sesadili jste Noriegu.

Tak se dnes za vše minulé omluvíme, slzu uroníme, po zádech poplácáme. Sýry budou, i pivo bude a světový mír a slovanská vzájemnost a suverenita vůči zlému Bruselu. Všechno bude. Jen chtít a mít správné lidi na správných místech. Už se na tom pracuje.