Herec, hudebník a moderátor Ondřej Brzobohatý se v podstatě vůbec nevyjadřuje k politickému dění. Současná vážná situace České republiky ho však přiměla ke změně. Kritizoval komunisty, Babiše a Okamuru. „V pondělí jsem se ve vysílání Pokondrů na Frekvenci 1, krom povídání o mé nové desce, vyjádřil kriticky k volbě pana Babiše, Okamury a komunistů při nastávajících parlamentních volbách. Dostal jsem od pár lidí maily s dotazy, co mě k tomu vedlo a zda bych teda věděl, koho místo těchto tří zmíněných volit. Rozhodl jsem se, že se k tomu celému vyjádřím prostřednictvím FB, abych své názory na politickou čeládku vysvětlil. Nestává se často, vlastně skoro vůbec, abych se vyjadřoval k současné politické situaci. Svět obsahuje podle mě mnoho půvabnějších věcí, ke kterým se lze vyjádřit nebo které komentovat, než je právě politika. Ale tohle už zavání slušným průserem,“ napsal na svůj Facebook.

Dále přiložil detailní popis toho, co vidí na Babišovi, Okamurovi a komunistech špatného. Jeho sdělení nyní koluje po sociálních sítích.

Text Ondřeje Brzobohatého přinášíme v původním plném znění.

 

Andrej Babiš – Abraka dabra!

Andreji Babišovi se nedá odepřít jeho výjimečný talent k iluzionismu. Tak brilantně obalamutit polovinu tohoto národa se po dlouhá léta nepodařilo téměř žádnému politikovi. A že se o to řada z nich po revoluci vehementně pokoušela. Různí z nich více či méně úspěšně. Avšak tento vynalézavý slovenský eskamotér se na scénu české politiky dostal v tu nejvhodnější dobu. Lidé začínali být čím dál víc znechuceni ze zkostnatělých tradičních pravicových i levicových stran, což byla voda na Babišův mlýn. S velkolepým nástupem masivní kampaně, ve které českému obecenstvu s janošíkovským odhodláním nasliboval vyčarovat radikální změnu jejich života k lepšímu, se v očích mnoha občanů náhle zjevil spasitel. My, lidé, jsme tvor hravý a máme rádi divadlo. Tudíž je pochopitelné, že na nás dokáže zapůsobit herec, který tak sugestivně hlásá „zatočit s těmi nahoře a udělat něco pro ty dole“. Jak spasitelsky to celé znělo a jak žalostně málo to mělo co dočinění s pravdou. Byl to ale jenom trik. Nejen, že udělal po svém triumfálním úspěchu v minulých volbách pravý opak, ale především za tu dobu jasně prokázal, že jediným důvodem jeho „abrakadabra“ v politice je udržení MOCI pro své zájmy, kterou jako podnikatel ztrácel.
Jako agent Státní bezpečnosti, kterého usvědčují archivy i tehdejší prominentní postavení, šel na to i dnes tento kouzelník od lesa. Díky svému dodnes neobjasněnému kapitálu soustředil ve svých rukou velkou část médií, jako například vydavatelství Mafra, jež vydává deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny, nejposlouchanější rádio Impuls nebo čtený zpravodajský server idnes.cz.
Fakt, že je ovládá a zneužívá proti své politické i obchodní konkurenci, slyšel na vlastní uši snad každý. Proslula zejména věta, v níž novináři Přibilovi z MF Dnes říká, „ať ty věci na socany nechá blíž k volbám“. Souhlasím s tím, že někoho odposlouchávat je neetické, ale není proti tomu kauza s firmou FAU mnohem neetičtější? Je. Vlastně ve spojitosti s Babišem bych slovo „etika“ rád zcela vynechal.
Kdo neví, o co jde. Pod jeho vlivem, coby ministra financí, finanční správa zlikvidovala (podle soudu protiprávně) firmu FAU. Řada společností se od té doby bojí, aby na ni „finančák nekleknul“, jak znělo slavné zaklínadlo dnes už bývalého ministra. Za jeho výkony si u obalamuceného publika získá tenhle profesionální švindlíř jistě velký potlesk. Ten si ale popravdě zaslouží především skupina královsky placených profesionálů ze sféry komunikace a marketingu, kteří mu všechna ta efektní čísla staví.
Tohle všechno by se vlastně i tak trochu dalo pochopit. Nejsem naivní a nevěřím, že jde většině politiků o zájmy ostatních. Častokrát je to jen přehlídka dostatečně neuspokojeného ega.
Snažím se na to vidět i pozitivní stránky věci a zdá se, že zjevení fenoménu Babiš by mohlo probudit doposud v mých očích spící tradiční strany levice i pravice. Zároveň se musí nechat, že v případě pana Babiše a celého ANO, jde o velmi moderní přístup k psychologii voličů, z něhož by se mnohé strany také mohly v dobrém poučit, co se třeba vizuálů předvolebních kampaní týče nebo internetu. Ale to je asi tak vše. To, co mě ale na všech těch kauzách, které pan Babiš považuje za „účelovku“ vůči jeho osobě, vyvolává hořkost v ústech úplně nejvíc, je bezpáteřnost, se kterou do svých švindlů zatáhl celou svou rodinu, která jde díky němu teď v kauze Čapí hnízdo před soud. Dotační podvody tady dělal, dělá a dělat bude kde kdo, ale stáhnout sebou své blízké, z toho je mi opravdu na nic. Kdyby měl alespoň koule a přiznal, že to podělal, ale narozdíl od toho se stále jen staví do role oběti.
Ostatně tato role je skutečný majstrštyk z jeho herecké škály. Jelikož všeobecná nálada v celé zemi není zdaleka uzdravena od křivdy z období téměř celého minulého století, kdy byl pod nadvládou různých totalit český národ do role oběti, možná i dobrovolně, natlačen, je právě tahle maska Andreje Babiše, tou nejvhodnější maskou, se kterou řada neuzdravených lidí z minulých režimů může sympatizovat. On to moc dobře ví, a proto ji nosí. A s touto maskou se potom neštítí o jiných politicích, kterými se zabývá policie, předem mluvit jako o „zločincích a zlodějích“. Nectí presumci neviny, nečeká na rozhodnutí soudu. Když se ale justice dotkne jeho zájmů, pronáší slova o pomlouvačné kampani, zorganizované tajemnou sítí všech lumpů tohoto státu včetně policistů a soudců.
Omlouvám se, že jsem se o soudruhovi Burešovi tak dlouze rozepsal, ale ono se může snadno stát, že jednoho dne mávne svou kouzelnickou hůlkou, vyřkne „Imperios“ a budeme všichni na dlouho (s prominutím) v prdeli. Ale za to budeme mít spoustu koblih a „poučné“ povinné literatury ve školách o čem Babiš sní, když zrovna spí.

Komunismus je přechozená chřipka české společnosti

Ideologie komunismu je virus společnosti. Nainfikoval miliony lidí svým rádoby dobrosrdečným posláním odmítajícím třídní rozdíly mezi lidmi. Naprosto popřel individualitu jednotlivců a za svou existenci způsobil zaslepení mnoha lidí a vyhlazení těch, kteří před ním nechtěli klopit zrak. Ačkoliv se snažil být ve své propagandě sebehumánnější, nikdy se jeho následky neslučovaly se zdravým rozumem a se zdravím obecně. Celosvětově se komunistickým bakteriím podařilo zabít okolo sta milionu lidí. K tomuto děsnahánějícímu číslu svým dílem přispělo i Československo. A tak se společnost po čase v mnoha zemích z této nákazy začala v různých místech světa léčit. Leckde medikace obsahovala silná antibiotika, aby byl virus komunismu zcela vyléčen, ale u nás se bohužel naordinovalo jen pár dní odpočinku. To mělo za následek jediné. Z předních komunistických špiček se stali ředitelé různých podniků a řada dalších pohlavárů z řad minulého režimu se pohodlně usídlila v kapitalistické politice devadesátých let. Komunistická chřipka byla zkrátka českým národem přechozená, a tak se virus opět probouzí a parazituje na nedostatečném uzdravení společnosti. Komunistická strana Čech a Moravy se v současnosti těší stabilní podpoře a cítí, že letos by mohla výrazně zasáhnout do povolebních vyjednávání. Jak by ne. Spoustu nemocných lidí se ve vzpomínkách stále nostalgicky a slepě vrací k „pohodlnému“ životu, kdy “všichni měli stejně” a ve kterém bylo tak snadné rozpoznat, kdo je imperialistický nepřítel a kdo hrdý budovatel socialismu. Do doby, kdy se národní hrdost soustředila jen do symbolu srpu a kladiva, zatímco ve sklepení výslechových místností STB byli mučeni a brutálně zabíjeni lidé, kteří třeba jen s tehdejším režimem nesouhlasili.
Být součástí stáda je dodnes pro mnohé životní alibismus, který ale nemá s demokracií pranic společného. K demokracii patří i zodpovědnost za sebe sama.
I dnes ale stále existuje účinný lék, který by dokázal komunistické ideologické bakterie zcela paralizovat. Stačí přestat žít v pozici oběti a převzít zodpovědnost za svůj život.
Komunisté dobře vědí, že Andrej Babiš bude hledat hlasy kohokoli, s nímž by získal vládu. A oni pro něj mohou být důležitým spojencem, když jsou pro ostatní strany nepřijatelní.
Mějme na vědomí, že komunisté ze svých hrůzných činů minulosti nic nezapomněli a z ničeho se nepoučili. Dodnes se oslovují soudruhu či soudružko a z bezpečí svého stranického majetku kážou rovnostářství. Dodnes mají ve svém volebním programu znárodnění soukromého majetku. A jako vždy slibují nesplnitelné. Nedělejme kroky zpět a nezapomínejme na skutky těch, kterým třeba dnes už mnozí odpustili. Avšak oběti násilí a brutality komunistického režimu jim už dnes těžko odpustí. Uzdravme se jednou pro vždy od nemoci zvané komunismus.

Strašně Populistická Demagogie aneb Okamura – keců fůra.

Tolerance a respekt je jedna z největších výsad, kterou se může slušná a inteligentní společnost pochlubit. Pokud ji budeme nahrazovat agresivitou a nadřazeností, klesáme do stejného morálního bahna, ze kterého pochází drtivá většina všech zfanatizovaných atentátníků, se kterými údajně v naší zemi hodlá strana SPD Tomia Okamury „zatočit“. Rozhodně nehodlám brát teroristické útoky v Evropě či ve světě obecně na lehkou váhu, ale upřímně, neřekl bych, že právě Česko je země, která by byla líhní násilnických krvelačných imigrantů, jejichž jediným cílem je odpálit se na Václaváku „pod vocasem“.
Zkrátka strana, která s Tomiem Okamurou v čele hlásá ochranu před imigranty jako největším nebezpečím, aniž by zde skutečně nějací nebezpeční imigranti žili, sbírá hlasy především ze strachu, který sama vyvolává. Jde o demagogický a nedemokratický postup, mimochodem velmi podobný tomu, s nímž se kdysi k moci dostali nacisté. I Okamura stvořil vnějšího neexistujícího nepřítele a slíbil ochranu a řešení.
Tato falešná argumentace může prostřednictvím jeho často násilnických a rasistických následovatelů dále zesílit a bude mimořádně těžké se jí rozumně postavit. Nikdo z nás si určitě nepřeje, aby se v této zemi organizovaly teroristické skupiny z řad islámských radikálů, ale nejsme přece neandrtálci, a tak je nutné rozlišovat slušné muslimy, kteří jsou součástí naší společnosti, od fanatiků vykládajících si filozofii koránu jako návod k brutálnímu vraždění. A kdyby neměli korán, našli by si jakoukoliv jinou záminku. Strana SPD s Okamurou v čele se všem Čechům snaží zkrátka vnutit svou zvrácenou vizi o tom, že všichni muslimové jsou nožem a výbušninou ozbrojení šílenci. Je to v přeneseném slova smyslu podobné, jako kdybchom tvrdili, že všichni křesťané jsou krutí inkvizitoři. Většina čechů se zaslepeným přesvědčením Okamurových názorů, navíc ani dost dobře netuší, co to vlastně samotný islám je, což mimochodem netuší, jak několikrát v různých politických debatách prokázal, ani sám Okamura. Současná celospolečenská averze vůči tomuto náboženství je dána především hysterickou medializací ve světě anarchistického internetu. Ano, je to problém a samotní muslimové jsou z toho nešťastní, ale je absurdní a zbabělé se k němu postavit zády a nehledat společně demokratické řešení. Mějme na paměti, že žádná civilizace, národ, nebo společnost nebyla nikdy natolik vyspělá, aby se nemohla dopustit téže chyby dvakrát.

Tolik tedy z mého vysvětlení, proč nesympatizuji se zmíněnými politiky a jejich stranami. Nebudu konkrétní, Nicméně otevřeně sděluji, že sám dám hlas demokratické pravicové straně, která se hodlá chovat jako hrdý člen Evropské Unie, zatím nejdéle existující mírové istituce na starém kontinentu. Ostatně tak už to dělám od doby, kdy mám právo volit. Nenechme se opít ideologickým rohlíkem a rozhodně nevolme pod vlivem strachu nebo obav, které se vám snaží řada politiků vnutit.
A pamatujme, že čím víc moudřejších ustoupí, tím se víc blbců dostane k moci.

Ondřej