Spisovatelka Jenny Nowak nám zaslala následující otevřený dopis prezidentu republiky:

Pane Zemane,

není tomu tak dlouho, co jste ve staroslavném Vladislavském sále na svou čest přísahal, že budete dobrým prezidentem všech, a tedy i mým. Svému slibu jste nedostál. Od té doby jsem se od Vás už několikrát doslechla, že jsem neandrtálec, pitomeček, zbabělec, osoba s nízkým IQ a bezvýznamný člověk. Tedy mám-li na sebe vztáhnout všechny invektivy, jimiž jste počastoval účastníky protestních shromáždění, kterých jsem se buď účastnila, nebo s nimi alespoň souhlasím. Zřejmě jste nepochopil, že nejste prezidentem pouze těch, kteří Vám pochlebují a bezvýhradně s Vámi souhlasí. Nechováte se jako hlava státu, ale jako samolibý ješita, který nedokáže přijmout kritiku. Nespokojené občany hrubě urážíte a vysmíváte se jim, místo abyste se zajímal o důvody jejich nespokojenosti, nebo dokonce nějaké své nedostatky dokázal uznat.

Ani v nejmenším nenaplňujete představu, která se s postem prezidenta obecně pojí, čili představu důstojného a čestného muže, který svůj národ vede, je mu příkladem a morálním vzorem. Vy jste masarykovské „Hovory z Lán“ svými vulgarismy, které se v reprízách musely vypípávat, zdegradoval na putyku a směšná prohlášení Hradu ohledně Vaší „virózy“ nad klenoty nebo příběhy o skříních, psech a shrnutých kobercích Vám také na vážnosti nepřidaly.

Naprostého suterénu trapnosti jste pak dosáhl pliváním na předního českého novináře Ferdinanda Peroutku, či spíš na jeho hrob. Že se dehonestování muže vězněného v nacistickém koncentráku a poukazování na nějaké jeho údajné morální selhání účastní zrovna Váš mluvčí, pan soudruh Ovčáček, někdejší redaktor komunistických Haló novin známý svými vlastními články opěvujícími KSČ, ukazuje nejen hanebnost celé této „kauzy“, ale také to, jakými lidmi se obklopujete.

Mnohem horší ale je, co provádíte celé naší republice, která se Vaším ostudným působením vzdaluje od zahraniční politiky, pro kterou si nás svět vážil, a pro naše spojence se stává nečitelným a nedůvěryhodným partnerem. Odvracíme se od odkazu Václava Havla a děsivou rychlostí se s Vámi propadáme zpět do časů, z nichž jako by zase zaznívalo „Sojuz něrušimyj“ a vlály rudé prapory.

V době, kdy celý civilizovaný svět vidí a ví, že Putin je agresor s imperiálními choutkami, který neváhá vést hybridní válku na území svého souseda a kus jeho země si drze přivlastnit, bagatelizujete utrpení Ukrajiny pohrdavým přirovnáním k chřipce a prohlašováním konfliktu za občanskou válku. Svým popíráním přítomnosti ruských vojáků a tichým přijetím anexe Krymu se tak řadíte po bok komunistů, protože nikdo jiný snad už u nás takovéto postoje nezastává. Zatímco skuteční státníci, jako například paní Merkelová, oznamují Putinovi do očí, že přepisování hranic a kradení cizích území je zločin, Vy se v jeho společnosti účastníte oslav a poklonkujete „gosudarovi“ nesmyslnými řečmi o brzkém skončení sankcí. Z pozice hlavy státu vypouštíte z úst věci, které poškozují náš obraz v civilizovaném světě a jsou v přímém rozporu jak s oficiálním stanoviskem naší vlády, tak s politikou EU. Nechováte se jako nejvyšší představitel členské země NATO, ale jako nepokrytý přisluhovač a tlampač Kremlu.

Zřejmě proto se také tak rád okázale zdobíte georgijevskou stužkou, která sice v minulosti bývala znamením cti a spravedlivého boje, ale v dnešních dnech se stala symbolem něčeho úplně jiného. Nepodezřívám Vás z toho, že byste nevěděl, že se jí dnes zdobí příznivci Putinova režimu, kteří všem podporovatelům svobodné a nezávislé Ukrajiny nadávají do fašistů, nacistů a válečných štváčů, to vše za mávání vlajkami neexistující „Novorossije“ a symbolů Sovětského svazu. Georgijevskou stužku tak v dnešní době vystavují na odiv hulákající příznivci ozbrojených zlodějů cizích území – a náš prezident.

Proto jsem se rozhodla na veřejné demonstraci podpořit výzvu senátorům, vyjádřenou peticí Michala Majznera „Prezidente, odejděte!“, vyzývající Senát Parlamentu České republiky k projednání podezření na akt velezrady. Hlavním pořadatelem shromáždění je iniciativa Občanské liberální hnutí a podílí se na něm řada dalších sdružení a spolků. Dne 28. května 2015, kdy petici v přípravném řízení projedná senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva, se v 16.00 sejdeme u památníku druhého odboje na Klárově.

Červená karta, kterou jsme Vám vystavili, totiž ve fotbale neznamená, že rozhodčí chce s vykazovaným hráčem diskutovat. Znamená, že ho vylučuje ze hry – ať už pro hrubé faulování, nebo dokonce pro úmyslnou hru v neprospěch vlastního týmu a ve prospěch soupeře.

Červená karta znamená jediné – ODEJDĚTE.

 

Jenny Nowak, redaktorka a spisovatelka

sf-podpora