Poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek napsal prostřednictvím Svobodného fóra otevřený dopis vojenskému analytikovi Martinu Kollerovi, který pravidelně vystupuje v médiích a je známý svými proruskými postoji a šířením ruské propagandy ve vojenských otázkách. Cimburek nabádá Kollera, aby si ověřoval informace, které zveřejňuje, a nedopouštěl se lživých či zkreslených tvrzení tak jako v rozhovoru, který poskytl 3. prosince serveru Parlamentní listy. Kapitán Ludvík Cimburek je velitelem roty aktivních záloh 601. skupiny speciálních sil z Prostějova a náčelníku generálního štábu Josefu Bečvářovi radí především v otázce aktivních záloh.

▪ ▪ ▪

Martine,

nepíšu, pane Kollere, protože se známe od roku 2003, když jsme se potkali v Kuvajtu, kde jsi pracoval na české ambasádě, tuším, že pro Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Většinou jsi měl vyargumentované názory, proto jsem s velkým zklamáním četl Tvůj rozhovor v Parlamentních listech ze dne 3. prosince 2015. Píšeš o velmi originálních hypotézách. Příště, prosím, uveď nějaké ověřitelné informace podporující Tvá tvrzení, například že:

▪Vedení EU plní zadání z Washingtonu…

▪Paní Merkelová dělá vše pro splnění amerického politického úkolu islamizace…

▪Občanská válka na Ukrajině je pravděpodobně jednou z posledních možností vyvolání úspěšné války s Ruskem, které je v poměru k NATO podstatně slabší…

▪NATO neslouží k obraně občanů Evropy, ale pouze k prosazování amerických zájmů, tedy především globálního ekonomického vlivu a v první řadě k válce proti Rusku, aktuálně rovněž proti Číně…

▪Dále se vytváří s pomocí Američany ovládaných médií pocit ohrožení…

▪USA a ANO by rády viděly generála Petra Pavla naším prezidentem…

Když na Tebe prasklo, že jsi byl od roku 1979 velmi aktivním spolupracovníkem vojenské kontrarozvědky, nesmírně jsi mě pobavil, jak jsi ve svém článku ze dne 25. června 2015 vysvětloval, že „…vojenská kontrarozvědka suplovala neexistující vojenskou policii“. Toto vysvětlení je „velmi kreativní“, zejména pokud se člověk seznámí s tím, jakou úlohu hrála Vojenská kontrarozvědka (tehdy se jmenovala Obranné zpravodajství) v únoru 1948, když komunisté přebrali moc (stručně třeba zde, podrobněji třeba zde). A to, že stranická poslušnost byla rozhodující při výběru náčelníků vojenské kontrarozvědky, je stručně popsáno například zde.

Opravdu mě mrzí, že sis neověřil informace týkající se mé osoby, které jsi použil v rozhovoru. A to jsme se přitom viděli nedávno – 12. listopadu 2015 –, v pořadu Máte slovo s Michaelou Jílkovou.

V první řadě, spolek „československých vojáků v záloze“ nepředstavuje žádnou konkurenci aktivní záloze (AZ), což je organická součást (!) Armády ČR. Příslušníci aktivní zálohy jsou velmi znechuceni, když si je někdo z jejich známých plete s „obrtelovci“. Berou to jako velkou urážku.

Jsem poradce náčelníka Generálního štábu AČR. Kdyby sis trochu „zagooglil“, velmi rychle bys zjistil, že jsem jen externí poradce. Pozice poradce náčelníka Generálního štábu mě tedy neživí. Pracuju jako konzultant pro energeticky úsporná řešení a občas vedu semináře ke strategii.

Aktivní záloha se rozvíjí podle schválené koncepce. Kdybys v posledním půlroce někdy zašel na jednání Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR (Ty určitě víš, že jednání jsou veřejnosti přístupná), vyslechl by sis z první ruky, jak se aktivní záloha rozbíhá nejen proto, že existuje široká politická shoda na tomto institutu, ale i proto, že na to jsou peníze.

Ano, aktivní zálohy by podle navrhované legislativy mohly být vyslány i do zahraničí, ale jen s prokazatelným souhlasem aktivního záložáka (ostatně na první mise AČR v rámci OSN jezdili jen záložáci a zahraniční armády vysílají do zahraničních operací i záložní jednotky speciálních sil). Zapomněl jsi také připomenout, že operace AČR v zahraničí schvaluje Parlament ČR.

Co se týče nasazení AČR na území republiky, je použití armády stanoveno zákonem o ozbrojených silách České republiky č. 219/1999 Sb. a rozhoduje o něm vláda (§ 14 – Úkoly armády).

Aktivní zálohy nejsou „moje“ a nevelím žádnému „tělesu velikosti brigády“. Jsem pouze poradce náčelníka Generálního štábu a koordinátor pro aktivní zálohy. Velím jen své jednotce aktivních záloh u 601. skupiny speciálních sil.

Máš pravdu, v armádě jsem to dotáhl na kapitána a všichni vysocí důstojníci se shodnou na tom, že to je ta nejkrásnější hodnost, jakou kdy v armádě měli. Ve výše uvedené tiskové zprávě se píše, že mými prvními úkoly v pozici poradce NGŠ je „nastavení komunikace mezi příslušníky AZ a velením Armády ČR, dále pak předložení doporučení k plánování výcviku AZ v roce 2016“. Vzhledem k tomu, že jednotky AZ jsou čety a roty, mé zkušenosti vojáka z povolání jsou naprosto dostatečné.

Není pravda, že mě vyštípali z armády. V roce 2000 jsem odešel na vlastní žádost. A v roce 2002 jsem byl zpět u své rodné jednotky jako záložák. V civilu jsem se taky něco naučil a získal zajímavé zkušenosti, a to včetně koncepční práce. Na webu to taky najdeš.

Jestli Ti mohu jako (externí) poradce poradit, až zas budeš něco o někom, nebo o něčem psát, zadej na webové stránce https://www.google.cz/ klíčové slovo a chvilku počkej 😉

A až budeš chtít psát něco o mně, zavolej!

Měj se,
Ludvík

 

P. S.: Když vidím, s jakým pohrdáním píšeš o politicích, je více než obdivuhodné, že poté, co jsi odešel z armády, jsi vydržel pracovat téměř 20 let na ministerstvu průmyslu a obchodu a na ministerstvu obrany pod vedením politiků a do důchodu jsi odešel jako redaktor vojenského měsíčníku A-report, tedy jako zaměstnanec tiskového odboru ministerstva obrany.