Před 46 lety došlo k tragickému únosu letadla, který zneužili komunisté ke své propagandě. Tvůrci známého dílu Mimikry ze seriálu 30 případů majora Zemana příběh překroutili. Použili ho v boji proti „máničkám“ a undergroundu. Jak to s únosem Turboletu L-410 8. června 1972 bylo doopravdy?

Majorozemanovská epizoda Mimikry je plná lží. Ostatně tak, jako další díly toho propagandistického seriálu. V několika málo bodech je však vyobrazen příběh únosu letadla 8. června 1972 skupinou mladých „mániček“ pravdivě. Tou nejsmutnější skutečností je, že únosce Lubomír Adamica (v seriálu Oldřich Vlach) skutečně zastřelil pilota Jána Mičicu. Údajně při potyčce s jedním z cestujících. Pravdou také je, že Adamica měl psychické problémy, což konstatoval při procesu také německý soud. Rovněž pravdivý je konec únosu – letoun skutečně přistál v Německu. Svobodu únoscům ale nepřinesl.

Všichni dostali trest vězení 4-6 let. Po propuštění zůstali na západě. Lubomír Adamica se ve věznici oběsil. Tvůrci seriálu se snažili smutnou událost spojit s kapelou The Plastic People of The Universe. To byl však jeden z nesmyslů. Plastici nebyli s únosci v žádném kontaktu, neznali je. Únosci měli dlouhé vlasy a poslouchali undergroundové kapely. To je jediná spojitost. Komunisté si touto „kampaní“ chtěli ospravedlnit šikanování představitelů undergroundu. Navíc únosci nebyli teroristé, ani násilníci. Chtěli jen vycestovat do svobodného světa. Adamica a Milan Trčka, další člen skupiny, v letech před únosem procestovali Německo a USA. Chtěli své kamarády vzít do normálního světa. Režim jim to nedovolil. Proto se rozhodli pro ozbrojený útěk. A rozhodně v sedmdesátých letech nebyli sami.

Únos letadla nebyl v 70. letech v Československu neobvyklý

Únosů letadel bylo v Československu v 70. letech několik. Nebylo to tak obtížné jako nyní. Například na letišti v Mariánských Lázních, odkud startoval turbolet unesený skupinou, kterou vedl Adamica, nebyl ani detektor kovů. Navíc onen letoun L-410 neměl oddělenou pilotní kabinu. Piloti seděli přímo před pasažéry. A tak byla většina těchto činů pro únosce úspěšná a všechny měly stejný důvod: Únosci byli lidé, kteří nechtěli žít v totalitě a komunisté jim zakázali vycestovat. Tak například dva měsíce před únosem tendenčně popsaným v Mimikrech převzali velení nad stejným turboletem dva únosci. 18. dubna 1972 unesli na lince Praha – Mariánské Lázně Karel Doležal a Antonín Lerch letoun L-410. Postřelili pilota a donutili posádku přistát v Norimberku. Po několika letech německého vězení zůstali v západním Německu. Další únosy s podobným závěrem, ale bez střelby na palubě se odehrály v letech 1976, 77 a 78. Právě scénář Lercha a Doležala měl být údajně inspirací pro skupinu vedenou Adamicou.

Západní letci unesli tři letadla zároveň

Jeden z nejpozoruhodnějších únosů letadel se v Československu odehrál 24. března 1950. S příběhem pokrouceným v Mimikrech ho pojí fakt, že také tento únos komunisté zneužili k propagandě a útoku proti západu. Stalo se tak v propagandistickém snímku Únos. Tvůrci Ján Kadár a Elmar Klos vylhali podstatnou část celé operace, motiv i závěr. Nešlo totiž o akci organizovanou Američany. Nebylo to ani tak, že by Američané v Německu na Čechy vyvíjeli tlak, aby zůstali na západě. A nestalo se ani to, že by hrdinný Čech od zlých Američanů utekl a přivolal pomoc. Příběh byl o mnoho jednodušší. 24. března 1950 došlo k únosům tří legendárních „Dakot“ s dohromady 83 lidmi na palubě. Stroje vystartovaly v podobný čas z Bratislavy, Ostravy a Brna. Jejich cílem byla Ruzyně. Tam však nepřistály. Všechny tři stroje „sedly“ v pořádku na německém letišti v Erdingu. Všechny stroje pilotovali bývalí příslušníci RAF. Jejich motiv byl jasný. Režim po nich šel. Jejich spolubojovníky komunisté vyhazovali ze zaměstnání, ve vykonstruovaných procesech zavírali a vraždili. Měli proto jednoznačný důvod k emigraci. Chtěli žít. Cestující v letadle zjistili, kde jsou, až po přistání. Kdo chtěl zpět do Československa, vrátil se, kdo chtěl zůstat na západě, zůstal.

Únosů letadel byla v Československu před rokem 1989 řada. Všechny měly jediný důvod. Únosci nechtěli peníze, nechtěli vraždit (podle svědků to neměl v plánu ani Adamica). Všichni únosci se k tomuto zoufalému činu rozhodli, protože chtěli žít ve svobodě. Kdyby je komunisté nedrželi v jednom velkém vězení jménem Československo, k žádným podobným činům by nedošlo.

Revue Forum Banner
Michal Závada
Michal Závada
Redaktor deníku FORUM 24
Další články autora