Jiří Ovčáček se neúnavně opět ujal své role vychovatele nepřizpůsobivých občanů a sdělil na Twitteru: „Abych zklidnil radostí rozdychtěné pražské novináře. Verdikt soudu pouze vrací věc Fajt-Ošťádal k novému projednání panem prezidentem.“
Ovčáček je – pokud jde o zklidňování – skutečně talent. Můžeme se jen divit, proč ho dávno nenajali, aby zklidnil situaci na Blízkém východě nebo neusmířil manžele Putinovy, aby se zase vzali. To by pro něj měla být úplná hračka.
Kromě uklidňovací funkce ale od mluvčího očekáváme, že umí nejenom mluvit, ale umí třeba i číst. Pak by se dozvěděl, co se stalo. Pražský městský soud zrušil Zemanovo rozhodnutí o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a uměleckého historika Jiřího Fajta profesorem a věc prezidentovi vrátil k dalšímu řízení. Podle pravomocného rozsudku nemůže žádný orgán moci výkonné po řádném řízení o jmenování profesorem sám znovu posuzovat, zda kandidát splňuje podmínky pro jmenování. Nepřípustně by tím totiž zasáhl do autonomie vysokých škol.
Takže žádné „pouze vrací k novému projednání“. Jinými slovy, pokud kandidáti splnili podmínky, o čemž rozhodují povolaní akademici, a ne Zeman, tak ať to kouká podepsat. Zas tolik se toho po prezidentovi u nás nechce. Chápeme, že už občas není schopen dorazit ani na nějakou přehlídku a položit sem tam nějaký věnec, ale když dojel až na komunistický sjezd, dva podpisy by snad mohl fyzicky a intelektuálně zvládnout.
Když už jsme u těch soudů, už se někdo omluvil za výmysl o neexistujícím Peroutkově článku Hitler je gentleman? My, novinářská žumpa a pracující ze závodů, jsme celí rozdychtění.