Aktuální přestřelka mezi ministrem vnitra Milanem Chovancem a Lidovými novinami znovu poodkrývá jeden z fenoménů současných pořádků. Tím je role médií vlastněných významným politikem jako nástroje politického boje. Snaha vrážet klíny dovnitř konkurenční strany není ničím novým, podobných kauz však Babišův tisk rozehrál mnohem víc.

[ctete]77858[/ctete]

Musí psát pravdu 

Když šéf hnutí ANO Andrej Babiš pouhé dva týdny po dosud neobjasněné razii na úřadu vlády koupil vydavatelství Mafra, skoro nikdo tomu v tehdejší mediální vřavě nevěnoval pozornost. Ani vtipnému vyjádření mluvčího Agrofertu, který zcela vážně tvrdil, že miliardář Mafru „rozhodně nekoupil za účelem zasahovat do obsahu novin“.

Následný exodus desítek vedoucích pracovníků, redaktorů a komentátorů z Mladé fronty DNES a Lidových novin svědčil o něčem jiném. Ostatně jejich nový majitel sám přiznal, že vydavatelství Mafra koupil proto, aby o něm „psalo pravdu“.

Ne všichni to pochopili hned. Proto trval proces stabilizace kádrů, zejména v Mladé frontě DNES, kde se vedení redakce měnilo dvakrát, trochu déle. Proto se oba deníky pro jistotu vůbec nevěnují oligarchově podnikatelské a lobbistické minulosti a s patřičnou empatií se věnují jeho současnému působení. O to více se zaměstnávají pranýřováním ostatních se zřejmým cílem posílit politickou i ekonomickou moc svého majitele.

Následujících patnáct politických kauz, z nichž některé mají charakter dlouhodobých kampaní, zobrazuje jen špičku ledovce zájmů majitele mediální divize Agrofertu.

1) Privatizace OKD: První vlaštovkou bylo zveřejnění informací o privatizaci OKD v době koaličního střetu nad řešením krize na Dole Paskov v MF DNES (duben 2014). Dnes je tento případ kvůli podezření z nevýhodného prodeje OKD u soudu. Premiér Bohuslav Sobotka tehdy Andreje Babiše obvinil, že využívá svých médií ke zvyšování tlaku na koaličního partnera. Případ je dnes Lidovými novinami považován za kauzu roku a nepochybně o něm ještě uslyšíme.

2) Odvolání Antonína Prachaře: Novátorská je úloha Babišova tisku při likvidaci kolegů z hnutí ANO, nad kterými šéf zlomil hůl. Jako první ji okusil exministr dopravy Antonín Prachař, o němž úvodem vyšel v MF DNES článek „Ministr je na odstřel“ (září 2014). Krátce nato jej Babiš v témže deníku zmínil mezi „slabými kusy“ vlády. Exministr rezignoval nedlouho poté, po zveřejnění článku „Prachařovy personální přešlapy“.

3) Útoky na Svatopluka Němečka: Útokům ministra financí a jeho tisku dlouho odolával exministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Jednak kvůli údajně předraženému nákupu robotického přístroje Cyberknife, nebo kvůli neochotě šetřit. První útok přišel v listopadu 2014, kdy MF DNES Němečka obvinila, že prosazuje nelegální léčbu kmenovými buňkami. Němeček neočekávaně odešel z vlády až loni na podzim v rámci Sobotkovy reorganizace vlády, která se týkala jen jeho ministrů.

4) Skandál v GIBS: Jedna z kauz Lidových novin rozehrála uměle vyvolaný skandál v Generální inspekci bezpečnostních sborů kvůli údajně neoprávněně nainstalovanému sledovacímu softwaru v telefonech několika desítek zaměstnanců (prosinec 2014). Už tehdy se spekulovalo o tom, že Babiš má zájem na obsazení postu ředitele GIBS. Zatímco nařčení se nepotvrdilo, ředitel GIBS Ivan Bílek musel odstoupit o rok později v rámci jiné kauzy (Vidkun). Na jeho místo ministr vnitra Chovanec prosadil svého člověka.

5) Odvolání Heleny Válkové: S prací exministryně spravedlnosti Heleny Válkové byl Babiš nespokojený dlouhodobě, což se prolínalo s nepřízní jeho tisku. Zlom nastal v únoru 2015, kdy Lidové noviny zveřejnily článek „Osudové chyby ministryně Válkové“, působící jako politický nekrolog. Definitivní ortel vynesla MF DNES krátce poté oznámením, že šéf hnutí ANO očekává její rezignaci. Válková později přiznala, že ji v úmyslu neměla, a obvinila deníky Mafry z podílu na její likvidaci. Babiš poté odvolání Válkové dokonce vysvětloval jejím „špatným mediálním obrazem“.

6) Kampaň proti předsedovi ÚOHS: Lidové noviny v květnu 2015 spustily kampaň proti opětovnému jmenování Petra Rafaje předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Před rozhodováním vlády deník zveřejnil články s výmluvnými titulky „Rafaj je v boji s kartely nedůsledný“ a „Politický trafikant a nekompetentní předseda“. Nakonec Rafaj ve vládě prošel o jediný hlas, proti vůli ministrů ANO.

7) Odvolání Marcela Chládka: MF DNES se podílela i na odstřelu exministra školství Marcela Chládka (ČSSD). Babišův tisk se mu opakovaně věnoval kvůli jeho svéráznému chování k podřízeným, šikaně a „pochybném titulu“. Na článek MF DNES „Ministr má problém s podřízenými ženami“ (květen 2015), který nepřinesl nic zásadně nového, už zareagoval premiér Sobotka a Chládka odvolal.

8) Útoky na Milana Chovance: Deníky Mafra se dlouhodobě věnují Milanu Chovancovi, což souvisí se snahou Andreje Babiše zasahovat do bezpečnostních složek státu. Zpočátku cílily na hospodaření České pošty. V srpnu 2015 dominantně medializovaly kauzu „dva miliony pro ČSSD, milion pro Chovance“, kterou otevřel nepříliš věrohodný podnikatel Lukáš Čadek. Ve spolupráci s Janečkovým fondem otevřel téma údajné korupce v České poště, které se však nepotvrdilo. MF DNES se k Chovancovi mimo jiné vrátila tématem údajně podezřele výhodně koupeného bytu v Plzni.

9) Kauza Vidkun: V říjnu 2015 rozehrál Šlachtův ÚOOZ s klíčovým přispěním Babišova tisku monstrózní kauzu Vidkun, tedy rozkrytí údajné klientelistické sítě mezi policisty, podnikateli a politiky na Olomoucku. Tehdy se objevily kuloárové zprávy, že šlo o reakci na blížící se obvinění Šlachtova detektiva Luďka Vokála z korupce a úniků informací z vyšetřování. V policejní síti uvízl i tehdejší hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD). Od té doby vyšetřování nijak nepokročilo.

10) Sobotkovy soukromé e-maily: V lednu 2016 upozornil Babišův server Lidovky na krádež tisíců soukromých e-mailů premiéra Sobotky. Část z nich zveřejnil obskurní web White Media, využitý neznámým zadavatelem jako nosič. Pravděpodobnost, že by tato akce nebyla koordinována s Babišovou zájmovou sférou, se limitně blíží nule. Minimálně došlo k ovlivnění výběru generálního ředitele Českého rozhlasu, když e-maily diskreditovaly předsedu Rady Českého rozhlasu a hlavního favorita volby. Po masivní kampani Babišova tisku a ve prospěch jeho majitele.

11) Zpochybnění vyšetřování úřadu OLAF: Lidové noviny mají i mezinárodní přesah. V dubnu 2016 vyrukovaly krátce po vypuknutí aféry Čapí hnízdo s teorií, že vyšetřování Babišovy farmy na evropské úrovni je jen součástí boje mezi ředitelem Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) Giovanni Kesslerem a šéfkou Výboru pro rozpočtovou kontrolu europarlamentu a výraznou kritičkou Babišova střetu zájmů Ingeborg Grässleovou. Tak to aspoň popisují v článku „Na odchod šéfa OLAF tlačí žena, která hlídá Babiše“. Veřejnost si prý od tohoto případu nemá příliš slibovat.

12) Byty Jana Mládka: Babišovým oblíbencem není ani ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), kterého šéf hnutí ANO před senátními volbami označil za „parazita“. V květnu 2016 přinesla MF DNES zprávu o tom, že Mládek koupil a rychle splácí byt v pražských Vinohradech. Zároveň zmínily, že už dříve koupil byt i na Žižkově od firmy, spojované s Panama Papers. Firma, od které byt pořídil, je spojována s panamskou společností, která prý pomáhala stovkám osob a firem obcházet daňové zákony.

13) Šlachtagate: Naplno se zájmy deníků Mafra a jejich majitele prolnuly v ostrém střetu o policejní reorganizaci, který se mediálně smrskl na boj o bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachtu. Kauzu otevřely Lidové noviny v červnu 2016 článkem „Jak se zbavit Šlachty“. Babišův tisk od té doby zveřejnil stovky článků k tomuto tématu, které se stalo součástí Babišovy kampaně před krajskými volbami. Jak je už jeho obvyklou pracovní metodou, s hojným využitím úniků z policejních spisů. A to zejména v případě údajné kriminální činnosti policejního prezidenta Tomáše Tuhého, která se ovšem neprokázala.

14) Kauza Beretta: Akci Beretta spustil ÚOOZ v květnu 2016. Kvůli podezření z údajného vynášení informací byli obviněni tři bývalí pracovníci bezpečnostních složek. Robert Šlachta tuto operaci, kterou rozjel krátce poté, co se dozvěděl o chystané policejní reorganizaci, dával do jejich souvislosti. Skutečností je, že úniky ze spisů z této kauzy se objevily už tradičně v Lidových novinách (říjen 2016).

15) Útoky na integritu ČSSD: Deníky Mafra se opakovaně snaží vrážet klín dovnitř ČSSD, k čemuž obvykle využívají i Sobotkovy oponenty z tábora prezidenta Miloše Zemana. Zatím posledním kolem je titulní článek Lidových novin „Velká hra. Kdo povede ČSSD po Sobotkovi?“ (13. 1. 2017), který staví prvního místopředsedu Milana Chovance do role moderátora konkurzu na Sobotkova nástupce. Sice tento výpad odmítl, nicméně očekávat se dají další, s cílem naleptávat důvěru uvnitř ČSSD, zatím hlavního předvolebního konkurenta hnutí ANO.

[ctete]94354[/ctete]

Podobných kauz a kauziček vychází v Babišových novinách mnohem víc a některé se dotýkají i podnikatelské sféry. Pokud si koaliční partneři hnutí ANO, zejména ČSSD, na tyto poměry opakovaně a právem stěžují, nemohou se současně vyzout z odpovědnosti za prostor, který konfliktu zájmů Andreje Babiše vytvořili.

Omezení vlastnických práv médií a firem čerpajících státní peníze má sice signální charakter, ale pokud se skutečně nezmění jejich vlastnická struktura, půjde jen o přelakování kapoty starého auta novou barvou. A Babišův tisk bude pokračovat ve své práci s možná ještě větší energií.