Uplynulý „osmičkový“ rok byl v mnohém zlomový. Přinesl nezvyklé množství prvenství, jimiž se nemohou pochlubit žádný předchozí polistopadový premiér, prezident ani vládní koalice. Mocenské duo bouralo dosavadní tabu, co vše bylo do té doby v politice myslitelné.

V roce 2018 padly přičiněním premiéra Babiše a prezidenta Zemana další bariéry, jež se neodvážily předchozí garnitury překročit. Došlo přitom ke kvalitativnímu posunu propojení oligarchovy vize všemocného korporativistického státu a zájmů rusko-čínského výsadku na Pražském hradě. Přibližme si nejdůležitější milníky letošního roku, mapující tato prvenství a „superlativy“.

I. PRVENSTVÍ PREMIÉRA BABIŠE

1) Trestně stíhaný premiér

Dne 11. července dostala poprvé v polistopadové historii důvěru vláda vedená trestně stíhanou osobou. Přestala platit v „matrixu“ běžná presumpce viny pro politiky. Nároky na profil členů vlády proti minulosti prudce klesly a jsou nebývale deformovány. Dnes ministři neodstupují kvůli vážnému podezření ze spáchání trestné činnosti, ale za částečné opisování diplomové práce o chovu králíků.

K tomuto primátu lze přičíst lednové zveřejnění kompletní zprávy Evropského úřadu proti podvodům (OLAF), který vyslovil rovněž historicky první verdikt o možném porušení zákona politikem české vlády v dotační kauze Čapí hnízdo.

2) Rezoluce Evropského parlamentu

Babišův „věhlas“ překročil hranice země ještě v jedné blamáži. Dne 13. prosince Evropský parlament poprvé hlasoval o problémech českého politika, bezprecedentních toho druhu i mezi evropskými kolegy. Drtivou většinou 434 hlasů (80 procent přítomných) přijal usnesení vyzývající Evropskou komisi k zásahu proti Babišově střetu zájmů a požadující pozastavení dotací pro Agrofert. Z českých europoslanců premiéra hájili pouze zástupci ANO a KSČM.

3) Potvrzený spolupracovník StB

Andrej Babiš v prosinci neuspěl u Evropského soudu pro lidská práva, který zamítl jeho žalobu na Slovensko kvůli evidenci ve svazcích Státní bezpečnosti. Bylo to poprvé, co se český politik kvůli této věci soudil na mezinárodní úrovni, aby nakonec zůstal v evidenci jako agent „Bureš“, první ve vládě v historii České republiky. Premiér už avizoval, že se bude dál soudit na Slovensku, ale jeho šance jsou pramalé. Po rozhodnutí bratislavského Ústavního soudu se slovenské soudy nemohou dále opírat o jeho klíčové svědky, řídící důstojníky StB.

4) Čistky v bezpečnostních složkách

Žádný premiér, tím méně vlády bez důvěry, neprováděl tak brutální čistky v bezpečnostních složkách, kde v řadě klíčových policejních pozic (GIBS, policejní prezidium, NCOZ, pražská policie) nastoupily proti předchozí garnituře vstřícnější figury. Likvidace bývalého ředitele GIBS Michala Murína se neobešla bez osobní skandalizace, jaká nemá v této sféře obdoby.

5) KSČM jako demokratická strana

Andrej Babiš nebyl první, kdo připouštěl vládní spolupráci s KSČM. Už před ním o ní loni v únoru uvažoval Bohuslav Sobotka. „Pan Sobotka udělá cokoliv, aby byl zase premiérem, s klidem se spojí i s ďáblem,“ kritizoval ho tehdy Babiš, aby se nakonec s „ďáblem“ spojil sám. Šel však ještě dál a v památném rozhovoru pro Mladou frontu DNES (14. 7. 2018) krátce po hlasování o důvěře vládě jako první premiér prohlásil, že „KSČM je demokratická strana“. Od té doby si spolupráci s komunisty jenom pochvaluje.

II. PRVENSTVÍ PREZIDENTA ZEMANA

6) Třikrát bianco šek k sestavení vlády

Zeman dal Babišovi jako první prezident dopředu dvakrát bianco šek k sestavení vlády, ačkoli nebylo jisté, zda sežene vládní většinu. Totéž zopakoval při listopadovém hlasování o nedůvěře vládě kvůli skandálním informacím o možném únosu premiérova syna. Nehledě na výsledek předem avizoval, že znovu pověří sestavením vlády šéfa hnutí ANO.

7) Obhajoba ruských zájmů

Žádný z českých vrcholných politiků nehájí tak otevřeně zájmy Kremlu jako prezident Miloš Zeman, který v tomto kurzu pokračoval i letos. V březnu zpochybňoval vydání ruského hackera Nikulina do USA a tlačil na jeho vydání ruské straně. Stejně tak se dostal do rozporu se spojenci v kauze otravy agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Salisbury novičokem, když v květnu po vlastní iniciativě nepravdivě prohlásil, že se tento jedovatý plyn vyráběl i na našem území. Jeho slova použil Kreml ke zpochybnění britské vyšetřovací verze, že za útokem stojí ruské tajné služby.

8) Zpochybnění práce BIS

Zeman jako první hlava státu zpochybnil práci mezinárodně oceňované Bezpečnostní informační služby (BIS), která ve výroční zprávě varovala před rostoucím vlivem ruských a čínských zpravodajských služeb v České republice. Vysloužil si tím kritiku celé domácí politické scény s výjimkou KSČM, a tímto výpadem znovu vyvolal pochybnosti, které svrchované zájmy vlastně hájí.

9) Prezidentův poradce korupčníkem

V únoru byl v Číně zatčen prezidentův poradce Jie Ťien-ming, bývalý šéf společnosti CEFC, která v České republice prošustrovala 17 miliard korun. Na jaře se dostala do vážných problémů a převzal ji čínský stát. V říjnu vyšlo najevo, že je Zemanův poradce obviněn z uplácení vysoce postavených politiků kvůli zajištění rizikových úvěrů pro CEFC, což věští v čínských poměrech drakonické tresty. Prezident s ním zatím spolupráci rozvazovat nehodlá, což signalizuje další jeho primát.

10) Vyznamenání normalizačního básníka

Prezident Zeman i letos ocenil 28. října řadu sporných osobností a svých sympatizantů. Nepochybným zlomem je vyznamenání komunistického básníka Karla Sýse. Tehdejší člen KSČ a Lidových milicí od roku 1974 působil v týdeníku Tvorba, nechvalně proslulém propagandistickém tlampači normalizační literatury. Podílel se na šíření „oficiálního umění“ na úkor tvůrců, kteří kvůli podobně zapáleným ideologům nesměli publikovat. Sýs dnes předsedá marxistické Unii českých spisovatelů, která sídlí na stejné adrese jako KSČM v ulici Politických vězňů.

III. PRVENSTVÍ VLÁDNÍ KOALICE

11) Podpora vlády KSČM

Poprvé v polistopadové historii umožnili vznik vlády ANO a ČSSD komunisté. Jde o společné dílo premiéra Babiše, s nímž kvůli stíhání nikdo jiný nechtěl vstoupit do vlády, a prezidenta Zemana, jemuž taková sestava nejlépe hraje do karet pro prosazování jeho politických i ekonomických zájmů. KSČM výměnou za podporu prosadila řadu programových bodů. Fakticky je třetím členem vládní koalice, což potvrdila i podporou státního rozpočtu.

12) Zpochybňování členství v NATO

Ještě nikdy neměla na celostátní politiku vliv strana zpochybňující členství České republiky v NATO. KSČM sice nemá sílu prosadit referendum o vystoupení z Aliance, ale nevynechá jedinou příležitost ji napadat ze starých „studenoválečnických“ pozic, jelikož se dosud neoprostila od vazeb na Moskvu.

13) Ohýbání právního státu

Za Babišovy vlády díky poslancům ANO nejdále postoupilo právní „kutilství“, nebývalým způsobem ohýbající právní stát. Exministryně spravedlnosti Taťána Malá přišla před druhým hlasováním o vydání Babiše a Faltýnka s novátorskou úvahou, „co brání tomu, aby se řešení té kauzy posunulo o čtyři roky do doby, než budou nové volby?“

Poslanec ANO Pavel Juříček zase navrhl, aby dostal ministr spravedlnosti pravomoc „přímo odebrat soudní proces nějakému soudci a přidělit ho někomu jinému“. Konečně další exministryně spravedlnosti Helena Válková prohlásila, že jako advokátka disponuje informacemi, že bude trestní stíhání premiéra Babiše zastaveno. Vyšetřování přitom v té době nebylo ukončeno a navíc došlo k jeho prodloužení do příštího roku.

14) Rekordní počet státních zaměstnanců

Podle letos schváleného státního rozpočtu 108 hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM příští rok stoupne počet státních zaměstnanců na rekordních 470 tisíc. Proti letošnímu roku vzroste o dalších 16 tisíc a na jejich platy padne rovněž rekordních 210 miliard korun z kapes daňových poplatníků. Bobtnání státní správy s rostoucí mocí státních úředníků je jedním z typických průvodních jevů Babišovy vládní éry.

15) Rekordní počet finančních kontrol

Ministerstvo financí se v prosinci při dvouleté bilanci zavedení EET pochlubilo rekordním počtem 160 tisíc kontrol a uložením 13 tisíc pokut v celkové výši 128 milionů korun. Je však sporné, zda se provozem tohoto nákladného on-line systému úměrně snížila míra šedé ekonomiky a zvýšil výběr daní, jdoucí na vrub hlavně příznivému hospodářskému růstu, který navíc začíná oslabovat.

Pokud to takhle půjde dál, dočkáme se příští rok dalšího posouvání hranic „rekordů“ a „superlativů“. Otázkou však zůstává, zda se mají jejich aktéři skutečně čím chlubit.

Revue Forum Banner
Jiří Sezemský
Jiří Sezemský
Komentátor deníku FORUM 24
Další články autora