Petr Žantovský, který vystupuje mimo jiné jako „mediální analytik“, též nositel medaile 1. stupně Za zásluhy v oblasti kultury a školství (udělil M. Zeman), odhalil temné rejdy, jejichž cílem je zřejmě nastolení Tomáše Halíka do čela budoucí české diktatury.

P. Žantovský analyzoval tak pronikavě, až se na Parlamentních listech 9. června proanalyzoval k tomu, že je souvislost mezi protibabišovskými demonstracemi, nejslavnější brněnskou divadelní hrou těchto dní (ta s těmi naháči a Ježíšem) a vystupováním Tomáše Halíka v posledních letech.

„Myslím, že tento týden nám poskytl několik pohledů na jednu věc,“ sděluje analytik. „A ta jedna věc se jmenuje pokus o státní převrat. To, co se děje před našima očima, ať se to odehrává na Václavském náměstí, v rozhovorech pana Halíka v různých malých privátních televizích, v projevech některých politiků nebo v komentářích lidí, jako je Saša Mitrofanov. Je to regulérní pokus o státní převrat…“

S Halíkem je to prý takto: „Každé jeho veřejné vystoupení se dá identifikovat tak, že si dělá píárko a připravuje se na nějakou budoucí roli. On měl vždy několik rolí. Podle svých různých životopisů působil v zakázaných církvích, zároveň pracoval na ministerstvu v socialistickém Československu. Tvrdil, že tam pracoval jako psycholog. Jak jsem se dočetl na internetu, dostal vyznamenání ROH, byl to vzorný pracovník. Takže tenhle muž mnoha tváří se vždy chystá na nějakou budoucí kariéru. Nic, co říká, není jen tak. A čas, který si k tomu vybírá, není náhodný. Tak začínám konstruovat, a to není konspirační, ale čistě logická úvaha vycházející z ekonomické teorie her, co to všechno může znamenat…“

A hned dodá co: „Mám velice silný pocit, že se tady hraje hra, kterou jsem nazval státním převratem.“

S pocity je těžké bojovat. Pokud jsou to navíc pocity silné a má je analytik Žantovský, je třeba zanechat vší naděje. Naivkové si dosud mysleli, že je to Babiš, kdo svým vlivem metastázuje do celého státního aparátu. Ve skutečnosti ale temné síly provozují svou vlastní hru. Ještě že toho Petra Žantovského máme. Tomu nic neunikne.