Čím dál častěji tu chodí kontroly a tvrdé represe po těch, co to potřebují nejmíň. A ti, co by to potřebovali jako prase drbání, si z dotací staví Čapí hnízda a ještě se z nich pak vysmívají velkolepými oslavami. Stačí si poslechnout čerstvé zkušenosti několika podnikatelů. Doporučuji třeba poznámku Sabiny Kmecové, majitelky restaurace Nebespán v Kašperských Horách .
Mně z toho (a nejen z tohoto jednoho případu) plyne, že „metoda Babiš“ – tedy buzerace malých a středních podnikatelů – nefunguje. Jestli se vybere o „nulu“ víc, je sice dobré, ale celé je to jen na efekt. Dělá se to jen proto, že se to dá v politice vykazovat jako úspěch. Ale z celkového pohledu a pro budoucnost země je to zhoubné.
Připomínám v této souvislosti výrok premiéra Bohuslava Sobotky z rozhovoru pro deník Právo. Sobotka se v něm 3. 12. 2016 vlastně podřekl a přiznal pravou motivaci Andreje Babiše, proč se jako ministr financí nezaměřil (a tím i celá vláda) na velké firmy, a tím pádem i na velké „daňové optimalizace“.
Sobotka tehdy řekl: „Když jsme dohadovali koalici, tak ČSSD chtěla jít proti velkým firmám, ale v tom nám zabránilo hnutí ANO. Nebudu spekulovat o tom, že by to možná znamenalo vyšší daně pro Agrofert nebo řetězce či banky, na kterých je Agrofert závislý. Navrhovali jsme sektorovou daň pro banky a zvýšení daně pro velké firmy. Ale ANO se postavilo proti. Soc. dem. půjdou do příštích voleb do Sněmovny s návrhem na daňové změny. Chceme se podívat na velké firmy, které vyvádějí peníze z České republiky. Nepůjdeme cestou rušení nebo snižování daní z dividend, jak o tom začal spekulovat Andrej Babiš. On má nevyplacené dividendy z Agrofertu, a kdyby se to zavedlo, tak on ušetří 4,5 miliardy korun. Nic takového ČSSD podporovat nebude.“
No, a jak to všechno končí? Majitele restaurací (a menší podnikatelé obecně) drtí kontroly, které jim přepočítávají (obrazně řečeno) desetikoruny, zatímco Babiš a jemu podobní či jeho známí z velkého byznysu jsou v pohodě. A ještě zakládají nové strany a chystají se – slovníkem premiéra – „ojebávat“ na daních ještě víc než doteď.
A než se lidé vzpamatují a opět to nějak „převolí“ do běžnějšího módu politické (ne)kultury, bude už pozdě. Na místech, kde kdysi stávala třeba právě v Kašperských Horách skvělá restaurace Nebespán, bude výdejna koblih nebo meditační místo sekty Babišovy, kde se bude snít povinně jen s kosteleckým párkem v ruce.